Vladimír Michálek

VLADIMÍR MICHÁLEK (nar. 2.11.1956, Mladá Boleslav) pochází z matčiny strany ze sudetoněmecké rodiny, rodiče se však rozvedli, když mu ještě nebyly tři roky. Do patnácti let vyrůstal v Bystřici v Podkrušnohoří. Po prvním ročníku byl vyloučen z gymnázia a vyučil se elektrikářem v ČKD Praha. Později absolvoval gymnázium na Vinohradech. Pracoval jako dělník v ČKD, kolportér, číšník v pražské restauraci U Tygra, zaměstnanec oddělení časopisů Národního muzea či ošetřovatel v nemocnici Pod Petřínem. V roce 1981 byl osm měsíců ve Spojených státech, kde se na černo živil drátkováním podlah a vytrháváním kořenů na sjezdovkách. V roce 1983 nastoupil na medicínu, kterou však po třech letech opustil. Vybaven vlastními literárními pokusy a zkušenostmi s amatérským divadlem, filmováním a fotografováním se přihlásil na FAMU, kde jako posluchač s individuálním režimem studoval dokumentární tvorbu (1987–92; školu ukončil v roce 1995 magisterskou teoretickou prací o Leni Riefenstahlové). Souběžně působil jako asistent režie a pomocný režisér ve Filmovém studiu Barrandov, kde se díky znalostem angličtiny a němčiny podílel hlavně na mnoha zakázkových projektech, například Rosa Luxemburgová (1985, Rosa Luxemburg; r. Margarethe von Trottaová), The Burning Secret (1988, Palčivé tajemství; r. Andrew Birkin), Spinnenetz (1989, Pavučina; Bernhard Wicki – TV) nebo Blauäugig (1989, Modrooký; r. Reinhard Hauff). Později spolupracoval na koprodukčním thrilleru Střelec (1995, The Shooter; r. Ted Kotcheff). Po sérii samostatně natočených dokumentů debutoval v hrané tvorbě ambiciózní kafkovskou variací Amerika, rozpačitě přijatou zdejší kritikou na rozdíl od následujícího psychologického dramatu na motivy povídky Jakuba Demla Zapomenuté světlo. Pověst formálně brilantního režiséra, zvládajícího různé žánrové a stylové polohy i morálně závažná témata, stvrdil historickým easternem Je třeba zabít Sekala. Existenciálních a morálních otázek se dotýkají i jeho komorní příběhy ze současnosti (Anděl Exit, Babí léto, O rodičích a dětech, Posel). Osudové vztahy tragicky poznamenané komunistickou minulostí zobrazil v televizních filmech Pískovna a Lovec a Datel podle scénářů Jiřího Křižana, s nímž spolupracoval i na filmu Je třeba zabít Sekala a na slovenském televizním seriálu o členech tatranské Horské služby Záchranáři (2003). Uznání získal za režii televizního krimiseriálu HBO Mamon (2015) a podílel se i na cyklu třinácti půlhodinových tajemných příběhů volně inspirovaných povídkami Miloslava Švandrlíka Okno do hřbitova (TV–2010) a na krimiseriálu Dáma a Král (2017–2018). Většinu hrdinů z jeho filmů spojuje motiv osamělého mravního boje nebo konfliktu s okolím. Odklon od této linie tvoří jeho novější filmy, nepodařená letní komedie Prázdniny v Provence a tragikomedie Úhoři mají nabito. Z množství cen, které jeho filmy posbíraly v různých kategoriích, získal některé i samotný Michálek: za snímek Je třeba zabít Sekala (Český lev za nejlepší film a režii, Cena filmových kritiků; Cena Kristián) a za snímek Babí léto (Český lev za režii). Natočil krátký dokument o nastudování náročné skladby špičkovou klarinetistkou Ludmila Peterková versus Clarinettino Ondřeje Kukala (TV–2014; + sc.) z televizního cyklu Můj pokus o mistrovský opus a úspěšně se věnuje též režii reklamních spotů (Apetito, Spermobanka a jiné), hudebních videoklipů (například pro skupinu Lucie píseň Černí andělé) a divadelních her (komedie Davida Harea Pokoj v modrém v Divadle Minor, premiéra 2002; agenturní představení komedie Jeffa Barona Návštěvy u pana Greena, premiéra 2011). V roce 2013 natočil dva televizní spoty pro kampaň Karla Schwarzenberga před druhým kolem prezidentských voleb. Je spolumajitelem produkční společnosti Open Field Pictures respektive Slothmachine (založena 2004), ale často spolupracoval s producentem Jaroslavem Boučkem. Mezi jeho stabilní spolupracovníky patří kameraman Martin Štrba, zvukař Radim Hladík mladší a střihačka Olina Kaufmanová. – Filmografie: (režie, není–li uvedeno jinak) kr. dok. o soudobém prostředí Teplicka, kde kdysi tvořil Beethoven (s hudbou z jeho 7. symfonie), V chrámu přírody (1987; + sc.), kr. dok. o likvidaci jihočeské barokní vesnice s hudbou Smetanovy Mé vlasti Pohoda (1988; + sc.), kr. dok. o mladých amerických narkomanech na pokraji života a smrti The Junkies (1989, Feťáci; + sc.), kr. dok. portrét sochaře Petra Kavana Ticho, které bolí (1990; + sc.), Kouř (1990; r. Tomáš Vorel; pomocná režie), střm. dok. záznam monologu anglického filmaře Lindsayho Andersona s ukázkami z jeho deseti nejznámějších filmů O, Mr. Anderson (1993; + sc.), postmoderně stylizovaná vize, volně inspirovaná nedokončeným románem Franze Kafky o osudu nejistého mladíka, který přijde do Nového světa za bohatým strýcem a po setkání s fatální ženou se ocitá na dně společnosti, Amerika (1994; + spol. nám., spol. sc.), melancholicky laděné psychologické drama, vycházející ze skutečného příběhu vesnického faráře, jenž na sklonku normalizace bojuje o záchranu místního kostela, Zapomenuté světlo (1996), symbolické drama, sledující v prostředí hanácké vesnice za nacistické okupace osudy dvou mužů (proradný udavačský statkář a věřící valašský kovář s partyzánskou minulostí), kteří se kvůli nesnášenlivosti okolí stanou aktéry i oběťmi konfliktu a osobní tragédie, Je třeba zabít Sekala (1998), kr. psychothriller ze současnosti Jistota (TV–1999), ironická sonda do novinářského prostředí Karty jsou rozdaný… (+ spol. sc.) z čtyřpovídkového filmu Praha očima... (1999), nízkorozpočtová feťácká balada s mystickými prvky podle novely Jáchyma Topola o ztroskotancích a ztracencích z okolí křižovatky Anděl na pražském Smíchově Anděl Exit (2000; + spol. sc.), poetická smutná komedie o spikleneckém přátelství dvou vitálních důchodců, kteří odmítají smířit se s údělem stáří, Babí léto (2001), střm. filmy o skrytém zlu z komunistické éry, jež je ve společnosti stále přítomné, Pískovna (TV–2004) a Lovec a Datel (TV–2004), hořká komedie podle stejnojmenné novely Emila Hakla, zachycující konverzaci otce (sedmdesátníka) se synem (čtyřicátníkem) během odpolední procházky, O rodičích a dětech (2008; + spol. sc.), dok. portrét dvou nekonvenčních umělců a přátel z Litvínova, nekonformního básníka a alkoholika Em Rudenka a performera, hudebníka a básníka Xaviera Baumaxy, EM a ON (2011; + spol. nám., spol. sc., spol. kam., spol. prod.), komorní psychologický příběh vyznavače adrenalinového způsobu života, který se po přítelově tragédii projeví jako sobecký zbabělec, Posel (2012; + kostýmy), volná adaptace stejnojmenného ženského románu Barbory Nesvadbové, kombinující kriminální drama s trojúhelníkovou lovestory, Pohádkář (2014), letní komedie o výletu tří členů rockové kapely Prázdniny v Provence (2015; + spol. sc.), černá komedie o pětici mužů z malého pošumavského města, kteří si hrají na komando URNA, Úhoři mají nabito (2019; + spolupráce na sc., architekt, kostýmy).

Zdroj: NFA / -fik- (9/2016) / -tbk- (2/2019)

Vystudoval FAMU, obor dokumentární tvorby. Během studií pracoval jako pomocný režisér na Barrandově. Samostatně natočil několik dokumentů a hudební klipy s¦Davidem Kollerem a Michalem Dvořákem. Adaptací románu Franze Kafky AMERIKA (1994) úspěšně debutoval v oblasti celovečerního hraného filmu. Po Zapomenutém světle natočil drama z¦období nacistické okupace JE TŘEBA ZABÍT SEKALA, jehož premiéra je připravena na karlovarský festival 1998.

Po absolvování FAMU spolupracoval zejména se zahraničními režiséry jako pomocný režisér. Během tohoto období začal natáčet vlastní dokumentární filmy a od roku 1989 také vlastní filmy hrané. Spolupracoval s 26 režiséry, např. s M. v. Trottem, (Rosa Luxembourg, 1985), B. Wickym, (The Spiders Net I, II, 1986,1988), R. Hauffem (The Blue Eye, 1989), A. Klagenem (The Bertinis, 1987), P. Weigelem (Romeo and Julie at the Village, 1989), A. Birkinem (The Burning Secret, 1987), T. Kotchefem (The Shooter, 1995).
Samostatně natočil tyto dokumenty: V chrámu přírody, Ticho, které bolí, Barrandov, The Junkies, O, Mr. Anderson.
V roce 1992 získal cenu České hudební akademie za Nejlepší rockové video za klip skupiny Lucie Černí andělé.
Hrané filmy: Celovečerním debutem byla v roce 1994 Amerika, celovečerní film dle vlastního scénáře na motivy novely F. Kafky Amerika (Nezvěstný). Za film získal nominaci na cenu České filmové akademie Český lev v kategoriích: mužský herecký výkon ve vedlejší roli (ocenění získal Jiří Lábus), hudba, zvuk a výtvarný počin.
V roce 1996 vzniklo Zapomenuté světlo, celovečerní film podle scénáře Čechoameričanky Mileny Jelinek. Za film byl opět nominován na Českého lva v kategoriích nejlepší film, režie, mužský herecký výkon v hlavní roli (ocenění získal Boleslav Polívka), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (ocenění získala Veronika Žilková), zvuk (ocenění pro Radima Hladík jr.) a hudba. Dále získal Cenu Asociace českých kameramanů za nejlepší kameru r. 1996 (Martin Duba) a za Českou republiku byl nominován do širšího výběru Ceny Americké filmové akademie - Oscar '97. Na MFF Karlovy Vary 1997 dostal Cenu ekumenické poroty, Cenu diváků a Cenu za nejlepší herecký výkon pro Boleslava Polívku. O 2 roky později natočil podle scénáře Jiřího Křižana drama Je třeba zabít Sekala. Film získal tyto ceny: 34. MFF Karlovy Vary: Nejlepší herec (Olaf Lubaszenko), Zvláštní cena ekumenické poroty; Festival Amerického filmového institutu (AFI Fest) 1998: Cena kritiků; XXIII. Festival hraných filmů v Gdyni: Cena za nejlepší scénář (Jiří Křižan); Česká nominace ČFTA na cenu Americké filmové Akademie (Oscar); Kristián '98 - výroční cena českých kritiků; 13 nominaci na Českého lva, 10 Českých lvů (včetně kategorií Nejlepší režie a Nejlepší film); Syrena Warszawska: Cena za nejlepší zahraniční film udělovaná Klubem filmových kritiků při Polské asociaci žurnalistů; Finále Plzeň '99: Nejlepší herec (Olaf Lubaszenko). V roce 1999 se podílel na kolektivním povídkovém filmu Praha očima..., do nějž přispěl povídkou Karty jsou rozdány, a natočil televizní film Jistota, který Českou republiku reprezentoval na festivalu Biaritz. V roce 2000 vznikl filmový experiment Anděl exit, celovečerní film podle scénáře, který Michálek napsal spolu s autorem literární předlohy Jáchymem Topolem. Snímek byl 7x nominován na cenu Český lev 2000, získal 2 ocenění v kategoriích výtvarný počin a střih. Jeho posledním filmem je Babí léto
28. Letní filmová škola