Terence Stephen McQueen se narodil 24. března 1930 v Indianě v USA. Záhy po narození opouští jeho otec rodinu. Matka nedlouho poté odjíždí za prací do Kalifornie, a tak je svěřen do péče tetě a strýci. U nich žije, na farmě v Missouri, až do svých devíti let, kdy si ho, znovuprovdaná, matka bere k sobě, do Los Angeles. Byl vychováván spíše ulicí a pouličními Gangy, než vlastní matkou. Nezvladatelného Steva poslala matka v roce 1944 do polepšovny, Boys Republic of California, ve které byl veden pod číslem 3188 až do roku 1946. Po propuštění z ústavu vystřídal několik zaměstnání, stal se plavčíkem na tankeru, pracoval v nevěstinci v Dominikánské republice, pracoval na ropných vrtech v Texasu a v Kanadě pracoval jako dřevorubec. V roce 1947 vstoupil do armády, k námořní pěchotě. Po tříleté službě ve vojsku se usadil v New Yorku, kde začal navštěvovat hereckou školu. Na školné si vydělával různě, prodával pera, pracoval v baru, dělal automechanika a taxikáře. O víkendech se zúčastňoval automobilových závodů. Získal stipendium na dramatické škole Heberta Berghofa a odehrál i svou první divadelní roli v divadle na Druhé avenue ve hře Peg, mé srdce. V konkursu byl vybrán do Actor’s studia, líhni talentů, kde zdokonaloval své herecké umění pod vedením Lee strasberga. S divadelními inscenacemi objížděl celé Spojené státy, krátce hrál v divadle na Broadwayi, ve hře Klobouk plný deště o veteránech Korejské války. Působení na jevištích ho neuspokojovalo, a tak začíná hledat své uplatnění v televizi. Po sňatku s herečkou a zpěvačkou Neile Adamsovou se stěhují do Hollywoodu a zde v roce 1956 začíná jeho filmová kariéra. V tomto roce se také poprvé objevil před kamerou, v epizodní roli ve filmu z boxerského prostředí, Somebody up there Likes Me (Někdo tam nahoře mě má rád, r. Robert Wise, 1956). Následující dva roky se objevuje v několika dalších bezvýznamných rolí. Souběžně se začátky své, prozatím, nepříliš úspěšné filmové kariéry, se aktivně věnuje motoristickému sportu, je dokonce členem reprezentačního týmu USA pro motocyklový závod Šestidenní. Obrat v umělecké kariéře přichází až s účinkováním v dobrodružném televizním seriálu Wanted:Dead or Alive (Chceme živého či mrtvého, r.R.G. Springsteen) uváděného v letech 1958-1961. Svým projevem zaujal režiséra Johna Sturgese, který ho obsadil do válečné snímku Never so Few (Hrstka statečných, Nikdy tak málo (r, John Sturges, 1959). Rok poté mu Sturges nabízí hlavní roli, v dnes již klasickém westernu Magnificent Seven (Sedm statečných, r. John Sturges, 1960). Zde Steve McQueen ztvárnil, po boku Yule Brunnera, jednu ze dvou ústředních postav, pistolníka Vina. Tento film se stal mezníkem začátku jeho hvězdné kariéry. Po úspěchu tohoto filmu natáčí Steve v roce 1961 tři nepříliš výrazné filmy, Honeymooon Machine (Stroj na líbánky, r.Richard Thorpe, 1961), Hells for Heroes (Peklo pro hrdiny, r. Don Siegel, 1961), The War Lover (Milovník války, r. Philip Leacock, 1961). Dalšího většího uznání se dočkal ve filmu The Great Escape (Velký útěk, r. john Sturges, 1962), v příběhu o útěku se zajateckého tábora odehrál i všechny kaskadérské sekvence, včetně zběsilé jízdy na motocyklu. V šedesátých letech patřil mezi nejlépe placené herce Hollywoodu, z této doby stojí za připomenutí některé filmy, příběh hudebníka na volné noze Love with the Proper stranger (Muž, o němž nic nevím, r. Robert Milligan, 1963), western Nevada Smith (r. Henry Hathaway, 1965), rekonstrukce osudů posádky dělového člunu v době čínské občanské války Sand Pebbles (r. Robert Wise, 1966), přestože byl film propadákem, byl Steve McQueen za svůj herecký výkon nominován na Oscara. Své řidičské schopnosti a závodnícké zkušenosti zúročil v dramatické automobilové honičce v ulicích San Franciska, která byla vyvrcholením filmu Bullitt (Bullitův případ, r. Peter Yates, 1968) a několik let poté i ve snímku z prostředí automobilových závodů Le Mans (r. Lee H. Katzin, 1971). Při natáčení filmu Getaway (Útěk, r. Sam Peckinpah, 1972) se potkal s herečkou Ali McGraweovou, svou pozdější druhou manželkou. Svou životní roli vytvořil postavou galejníka Henriho Charriera ve filmu Papillon (Motýlek, r. Frankli J. Schaffner, 1973). Posledním jeho filmem byl příběh o legendě divokého západu Tom Horn (r. William Wiard, 1980) film dotáčí již ve velmi vážném zdravotním stavu, po operaci žaludku a vlivem komplikací s rakovinou plic umírá, po boku své třetí manželky Barbary Mintyové, na selhání srdce dne 7.listopadu 1980 v mexické nemocnici v Juarézu.

Autor: Hugin

Jméno herce: Terrence Steven McQueen
Narozen: 24.3.1930 v Beech Grove, Indiana (USA)
Zemřel: 7.11.1980 v USA

Byl jednou z nejoblíbenějších a současně nejlépe placených hollywoodských hvězd v 60.letech. On prakticky definoval pojem slova "cool". Dodnes je některými herci imitován, ale jen málokterý z nich se mu priblížuje. Jeho osud byl naprosto zjevně podle hollywoodského scénáře. Vlastně jako typický příklad spnění "amerického snu". Kluk z maloměsta, skoro žádný domov, minimální vzdělání, a vypracoval se na jednoho z nejbohatších a nejhledanějších herců své doby. Užíval si života naplno,a jeho divokost odpovídala i jeho zálibě v motorkách a rychlých autech. Byl dokonce profesionalním závodníkem, tak že se nemůžeme divit, že nejoblíbenějsím filmem jeho kariéry byl právě film Le Mans z prostředí 24 hodinových závodů. Jeho debutem byla menší role ve snímku Někdo tam nahoře mě má rád - natočeného roku 1956 Robertem Wisem. Zásadní zlom jeho kariéry nastal když přijal roli Wina v klasickém westernu Johna Sturgese Sedm Statečných (1960). S tímto režisérem spolupracoval i v neménně významném snímku Velký Útěk (1963) z prostředí zajateckého tábora za druhé světové války. Dalším westernem byl film Nevada Smith (1966) režisera Hathawaye, kde hrál roli Maxe. Velmi proslavený se stal svou filmovou honičkou v ulicích San Franciska ve filmu Petera Yatese Bullitův Případ (1968), který McQueen částečně i produkoval, a kde hrál hlavní roli po boku Jacqueline Bisset. Pak následuje zmiňovaný film Le Mans (z roku 1971).
Po boku Dustina Hoffmana se objevil v napínavém přepisu románu Henriho Charriera Motýlek (1973). Jeho závěrečným dílem, koncem jeho kariéry se stala postava osamělého kovboje ve westernu Tom Horn (1979). Steve zemřel na rakovinu plic v roku 1980. Byl ženatý s herečkou Ali Mc Graw.

A: Marta Holubová-clara.bow

Autor: clara.bow