Hugo Haas byl oblíbený filmový a divadelní herec. Jako další z představitelů milovnických rolí, byly jeho postavy kombinovány: mužský šarm s komediální polohou, a velice přirozeným a civilním způsobem hraní, které překvapuje diváky dodnes.

Hugo se narodil dne 19. února 1901 v Brně na Biskupské ul. (kde má svou pamětní desku). Jeho matka byla ruská šlechtična - emigrantka židovského původu, a tato skutečnost poznamenala vlivem budoucího politického vývoje v zemi jeho život stejně tragicky, tak jako životy většiny ostatních jemu podobných, jako byl kupříkladu i jeho bratr, který psal hudbu k jeho filmům, a kterému se nepodařilo včas opustit zemi, a zahynul nakonec v koncentračním táboře.

Svou hereckou dráhu zahájil Hugo Haas krátce po vzniku Československé republiky v Brně. Jeho profesorem na brněnské konzervatoři byl mimo jiné význačný hudební skladatel Leoš Janáček. V Praze pak absolvoval krátké angažmá v divadle "Komedie", a byl členem "Městského divadla" na Vinohradech. Tam díky svému osobnímu kouzlu, společenskému vystupování i civilnímu projevu hrál hlavně milovníky. Na jevišti Vinohradského divadla se dočkal své první charakterní role oceňené tehdejší kritikou: Lužin v Borově dramatizaci a režii "Zločin a trest" rok 1928.

V roce 1930 mu nabídl K. H. Hilar angažmá v ND. Po příchodu na první divadelní scénu byl obsazován do náročnějších rolí, a ve velké konkurenci mu bylo umožněno rozvinout jeho pověstný komický talent. Přesto se jeho oblíbenou rolí stal doktor Galén z Čapkovy Bílé nemoci, která byla později zfilmována.
Jeho první zvukovou filmovou rolí byla postava Karla Načeradce v Poláčkových: Mužích v offsidu 1931. Jeho doménou mimo jiné byly i role roztržitých, zamilovaných intelektuálů, umělců jako třeba ve filmech: Její lékař, Život je pes 1933, Mazlíček 1934, Jedenácté přikázání 1935 ,a nebo navýsost úspěšná komedie Mravnost nade vše 1937. Na druhé straně ovšem dokázal ztvárnit postavy přesně opačného zrna. Bravurně ztvárnil roli nepříjemného, až protivného, samotářského bručouna, který se ujme malého Petříčka, a jeho psíka Punti ve filmu Marina Friče: Ulička v ráji 1936, na tomto scénáři se spolupodílel Hugo Haas s režiserem Otakarem Vávrou. Roli podobného charakteru si zahrál ve filmu Miroslava Cikána: Svět, kde se žebrá 1938. Zde hrál majitele činžovního domu, který na ulicích města velice zručně žebrá. Po velké plejádě komických postav ve filmech režiséra Martina Friče, i jiných režisérů, se osmělil k první filmové režii, a rozhodl se pro: Velbloud uchem jehly v roce 1936. Dalším filmem byla situační komedie: Děvčata, nedejte se! 1937.

Ovšem jeho prvním samostatným režijním počinem byl přepis divadelní hry E.Konráda - Kvočna 1937 (s Růženou Naskovou v hlavní roli). Ve stejném roce natočil již zmiňovanou filmovou adaptaci Čapkovy Bílé nemoci, a jeho poslední režijní prací v českém filmu byl snímek podle vlastního námětu - Co se šeptá ( s Jiřinou Štěpníčkovou ) rok 1938.

Na počátku roku 1939 byl donucen podat výpověď v Národním divadle, a krátce nato se rozhodl spolu se svou ženou opustit republiku. Nejprve se nakrátko zastavili ve Francii, Španělsku, a nakonec se usadili v USA. Pro oba to byla těžká životní zkouška velice zkomplikována tím, že museli v republice nechat svého tehdy teprve pětitýdenního syna, se kterým se setkali po dlouhých sedmi letech ve státech. Hugo Haas se po ukončení druhé světové války do vlasti kromě jedné krátké návštěvy nevrátil. Pracoval v USA jako herec, režiser, scénarista, producent, a to velmi uznávaný - nikoliv, a opravdu bohužel, jak musím konstatovat u nás! Později se přestěhoval do Vídně, kde po odchodu z Holywoodu žil, a kde 1. prosince 1968 zemřel. Jeho jediná přímá příbuzná Olga Haasová byla operetní zpěvačka a žije v Brně.


Marta Holubová-clara.bow

Autor: clara.bow