Alec Guinness, nar. 2. dubna 1914, Londýn, zemřel 5. srpna 2000, Mildhurst, V. B. Pocházel z nemanželského vztahu londýnského bankéře a jeho služebné a nikdy nepoznal svého otce. Vyrůstal u matky, která se nešťastně provdala za skotského hejtmana. Pro herectví se nadchl už v deseti letech, když viděl artistický program v jednom varietním divadle. Po ukončení školy pracoval jako textař v reklamní agentuře Ars Publicity. Odbornou hereckou průpravu získal nejprve u Martity Huntové a v dalším vzdělávání pokračoval v londýnském učilišti Fay Compton Studio of Dramatic Art. Profesionální kariéru zahájil v roce 1934 ve hře Edwarda Woola Libel! na jevišti londýnského divadla Hammersmith.

Uznání si získal během svého působení v Old Vic, New a Queen´s, kde se od roku 1936 uplatnil v Shakespearových dramatech Hamlet, Romeo a Julie, Sen noci svatojánské, Jindřich V., Richard III.. K práci na jevišti se v následujících letech rád vracel. Po vojenské službě u Královského námořnictva (1941-1945) zahájil filmovou kariéru.

Ve filmu se prosadil rolí Fagina, učitele mladých zlodějíčků, v přepisu Dickensova románu Oliver Twist (r. D. Lean) a ztvárněním osmi úloh zavražděných rodinných příslušníků, které rukou zhrzeného dědice postupně přicházejí o život, v černé komedii Šlechtické srdce a šlechtické korunky (r. R. Hamer).

Poprvé byl nominován na Oscara v roce 1951 za roli nesmělého bankovního úředníka Henryho Hollanda, který zorganizuje rafinovanou loupež zlata, v kriminální komedii Zlaté věže (r. Ch. Crichton). Další oscarové nominace obdržel za herecké výkony ve filmech Hvězdé války a Malá Doritka. Objevil se v hraném dokumentu The Stratford Adventure, který byl nominován na Oscara 1955.

Jeho talent se brzy projevil ve své mnohostrannosti: uplatnil se v typicky britském žánru poválečné doby, v tzv. ealingovských komediích laděných do černého humoru a nazvaných podle ateliérů, kde se tyto filmy točily - Zlaté věže, Muž v bílém obleku, Otec Brown, Vězeň, Šlechetná srdce a šlechtické korunky. Vytvořil však i řadu vynikajích dramatických postav, zejm. ve filmech Davida Leana: zajatý plukovník Nicholson, který svým smyslem pro disciplínu nevědomky pomáhá nepříteli, ve válečném dramata Most přes řeku Kwai (tato role mu zajistila Oscara v rove 1957, Zlatý Globus 1957 a cenu BAFTA 1957), arabský princ Fajsal v dobrodružném snímku Lawrence z Arábie, velitel pracovního tábora Jevgraf Andrejevič Živago v přepisu románu Borise Pasternaka Doktor Živago, anebo svérázný brahmánský filozof Gódból v dramatu Cesta do Indie.

Mnohé jeho postavy působí dokonale nenápadným, tajemným až záludným dojmem. Do podvědomí mladší generace vstoupil ztvárněním moudrého rytíře Obi-Wana Kenobiho v dobrodružné trilogii Hvězdné války (r. G. Lucas). Svou tvář propůjčil na filmovém plátně několika známým historickým osobnostem: císař Aurelius (Pád říše římské), Cromwell jako Karel I., papež Inocenc III. (Bratr Slunce, sestra Luna), Hitler (Hitler: Posledních deset dnů).

Od padesátých let také spolupracoval s TV, hostoval v seriálech Hallmark Hall of Fame (1952) a Startime (1959). Za ztvárnění postavy penziovaného agenta tajné služby George Smileyho v seriálech podle románů Johna Le Carrého Tinker, Taylor, Soldier špeh a Smileyho lidé získal ceny BAFTA 1979 a 1982.

Za své dílo byl mnohokrát oceněn, povýšen do šlechtického stavu (1959) a vyznamenán čestným Oscarem 1979. Vydal tři autobiografické knihy: Štěstí v neštěstí (1985), Nemohu si vzpomenout na své jméno: Deník herce odcházejícího na odpočinek (1997) a Určitě poslední vystoupení (1999).

Od roku 1938 až do své smrti měl za manželku herečku Merulu Salamanovou a jejich syn Matthew Guinness je rovněž hercem.

Autor: curil

Úspěšný divadelní, televizní a filmový herec se narodil 2. dubna roku 1914 v Londýně, jako Alec Quinness de Cuffe. V divadle debutoval v roce 1934, ve filmu o deset let později.

Koncem 40. let hraje ve filmech Velké naděje, Oliver Twist. Mladší generace si jej může pamatovat zejména jako Obi-Wana Kenobiho z trilogie Hvězdné války.

V roce 1938 se oženil s Merulou Salamanovou, se kterou má syna Matthewa, který se též stal hercem. Od roku 1955 je držitelem Komandéra Britského impéria a roku 1959 se stal rytířem.

Dvakrát získal cenu BAFTA pro nejlepšího televizního herce. Je držitelem Oskara, ceny BAFTA a ceny kritiků pro nejlepšího herce za roli plukovníka Nicholsona ve vynikajícím filmu Most přes řeku Kwai.

Kromě toho byl nominován na Oskara za hlavní roli ve filmu Zlaté věže. Podílel se svou přítomností na filmech Lawrence z Arábie, Doktor Živago, Hrst plná prachů, Quillerovo memorandum.

Za roli v televizním filmu Smileyovi lidé byl nominován na cenu Emmy. V roce 1980 získal Čestnou cenu - Oskara za celoživotní tvorbu.

Alec Guiness zemřel v Midhurstu v Anglii dne 5. srpna roku 2000 na rakovinu jater.

Autor: jarda53