FDb.cz - filmová databáze

Dnes je 24.7.2014 a svátek má Kristýna. Tip: Levné volání

Rozšířené vyhledáváníPostrádáte zde něco?

 
 
 

Nina Divíšková

Povolání:
Národnost:
Věk:
78
Narození:
12.7. 1936, Brno, Československo
 

 
Životopis (biografie) / Informace:
Herečka, režisérka, tanečnice a zpěvačka Nina Divíšková byla za minulého režimu pro občasné problémy se svým třídním původem zcela stranou pozornosti, což bylo dle jejích slov to nejlepší, co ji mohlo potkat. Nina Divíšková je členkou rozvětveného uměleckého rodu, neboť je manželkou herce a režiséra Jana Kačera; matkou herečky Adély Kačerové a choreografky a tanečnice Kláry Cimburové; a též dcerou tanečnice a choreografky Elmarity Divíškové. N. Divíšková se mimo své umělecké práce věnuje též pedagogické činnosti a to jak na pražské Vyšší odborné škole herecké, tak na Základní škole v Butovicích, kde vede dramatický kroužek.

Nina Divíšková po absolutoriu studia herectví na pražské Divadelní akademii múzických umění nastoupila prakticky s celým ročníkem do angažmá u ostravského Divadla Petra Bezruče, odkud r. 1965 znovu téměř všichni přešli do Prahy, do nově vzniklého Činoherního klubu. Za pětatřicet let věrnosti jedné scéně se Divíšková objevila v celé řadě rolí a protože vždy dávala přednost charakterním postavám komediálním i tragickým před figurami naivek měli ji možnost diváci spatřit jak v Čechovově Rackovi, Dostojevského Zločinu a trestu, tak ve Smočkově Podivném odpoledni doktora Zvonka Burkeho nebo v Örkényho Rodině Tóthů. V současné době hostuje N. Divíšková na několika scénách od pražského Divadla v Řeznické přes Dejvické divadlo po Městské divadlo Mladá Boleslav, kde hraje Marii Josefu v Lorcově Domě Bernardy Alby. Nina Divíšková ve světě divadla nestojí jenom na jevišti jako herečka, ale začíná o sobě dávat vědět i jako režisérka.

Nina Divíšková se poprvé před filmovou kamerou objevila v roli sugestivní mladé pacientky v psychologickém dramatu E. Schorma Návrat ztraceného syna, po němž následoval dětský snímek V. Táborského Zázračný hlavolam, v němž ztvárnila roli učitelky, figuru, kterou si později zahrála také ve Fukově komedii Pátek není svátek. Z dalších velmi často hraných postav vystupují u Divíškové do popředí role rozličných tetiček, manželek a matek, jak tomu bylo například v komedii pro celou rodinu Vyhrávat potichu D. Králové, v Müllerově lyrickém filmu Hranice stínu, v psychologickém hororu V. Chytilové Vlčí bouda nebo z těch novějších v Binterově filmu Trofej či v Hřebejkově komedii Nestyda. Tomuto typu rolí u N. Divíškové zcela jistě kraluje afektovaná matka hlavního hrdiny v Zelenkově tragikomedii Příběhy obyčejného šílenství, kterou nejprve ztělesnila na jevišti a s níž byla po nominaci na Cenu Thálie nominovaná i na Českého lva. Divíšková si před kamerou občas obléká také zdravotnický plášť, jako například v Kachyňově poetickém Počítání oveček nebo se stává ředitelkou, konkrétně Domov důchodců vedla ve Flídrově celovečerním hraném debutu Všichni mají talent. Nina Divíšková získala příležitost zahrát si také skutečnou postavu českých dějin, jak jsem se o tom mohli přesvědčit v Smoljakově komedii Jára Cimrman ležící, spící, kde byla manželkou světově proslulého cestovatele Emila Holuba a mimo to se objevila i ve filmových adaptacích kultovních literárních děl Erbenovy Kytice a Máchova Máje v nastudování F. A. Brabce. V tom prvním zmíněném případě se z Divíškové stala zlá macecha v povídce Zlatý kolovrat a v tom druhém Tietzeovou. Kromě výše uvedených rolí patří k dalším výrazným hereckým kreacím N. Divíškové na plátně jistě také vdavekchtivá Katarína z Havettovy féerie Slavnost v Botanické zahradě nebo role Otýlie, vyděračky s jedem, v Herzově dramatu Morgiana. Divíškové se poštěstilo potkat se před kamerou také se svým manželem, s nímž vytvořila ústřední mileneckou dvojici v závěrečné povídce Noc v hotelu v Hoblově filmu Velká neznámá. Divíšková je známou herečkou také z televizních seriálů Vlak dětství a naděje K. Kachyni, Josef a Ly Z. Zemanové nebo z primáckého Letiště či novácké Ulice. V poslední době se pracovně Divíšková před objektivem kamery stává babičkou, o čemž svědčí jak její role v teenegerovské komedii K. Comy Experti, tak postava v Drhově historicko – psychologickém filmu z okupačního srpna 1968 Anglické jahody nebo její prababička Běta z retro seriálu Vyprávěj. Životní naturel, vitalita a náboj N. Divíškové ale jistě ještě není pro film zdaleka vyčerpán a tak doufejme, že se s ní na plátně i na obrazovkách ještě několikráte potkáme.

Divadlografie – režijní (výběr): ? – Kdo hledá, najde aneb Ženitba Balsaminova; Past na myši; …

Divadlografie – umělecká (výběr): ? – Arnošt Goldflam: Dámská šatna; Jan Drda: Hrátky s čertem (Káča); Jan Kačer: Hříčka pozdního léta; Kráska z Leane; Michal Horáček: Kudykam; Viktor Dyk: Krysař (Agnes); Carlo Goldoni: Letní byt; Bertold Brecht: Matka Kuráž (němá Katrin); Alma de Groen: Mrchy aneb řekni mi pravdu o své lásce; Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Něžná; Lenka Lagronová: Pláč; Sam Shepard: Pohřbené dítě; Christian Giudicelli: Premiéra mládí; Příběhy obyčejného šílenství; Anton Pavlovič Čechov: Racek; Erskine Caldwel: Tabáková cesta (da Lesterová); Slavomir Mrožek: Tango; Jean Baptiste Poquelin de Moliere: Tartuffe; Tichá noc – svatá noc; Tennesse Williams: Tramvaj do stanice Touha (Blanche); Whilliam Shakespeare: Večer tříkrálový (Viola / Sebastian); Robert Thomas: 8 žen ( Chanelová); 1965 – Albert Camus: Spravedliví (Dora Duletová); 1966 – Alena Vostrá: Na koho to slovo padne (Milada); Ladislav Smoček: Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho (Svatava); Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zločin a trest (matka); 198o – Carl Zuckmayer: Hejtman z Kopníku (uklízečka Matylda Obermüllerová / Kesslerová); 1982 – Istvan Örkeny: Rodina Tótů (Mariška); 1987 – Ludvík Souček: Bitva na kopci (Valérie); 1995 – Ladislav Smoček: Kosmické jaro (paní Hedvika); 1998 – Stanislaw Ignacy Witkiewicz: Matka (matka); 2oo3 – David Storey: Den matky aneb Kdo nás zná, ten k nám nechodí; 2oo7 – Federico Garcia Lorca: Dům Bernardy Alby (Maria Josefa); …

zdroj: Daniel Rubeš - Lexikon osobností české a slovenské kultury

Autor: řepešínský

Životopis (biografie) / Informace:
pochází z rodiny automobilového závodníka a letce a taneční pedagožky Elmarity Divíškové (1910-2004). Po absolvování studia herectví na DAMU (1958), kde se seznámila s budoucím manželem, hercem a režisérem Janem Kačerem, nastoupila prakticky s celým ročníkem do angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče. V roce 1965 téměř všichni přešli do Prahy, do nově vzniklého Činoherního klubu, kde Divíšková setrvala plných třicet pět let (Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, Spravedlivý, Na koho to slovo padne, Racek, Zločin a trest, Rodina Tótů, Bitva na kopci). V současné době hostuje v Divadle v Řeznické (Premiéra mládí, Kráska z Leane), v CD94 (Den matky, Tartuffe), v Dejvickém divadle (Příběhy obyčejného šílenství) a na dalších scénách. Od mládí dávala před naivkami přednost charakterním postavám, ať již komediální nebo tragické povahy. Od poloviny 60. let hrála vesměs malé role ve filmu. Výraznější kreace předvedla v úlohách vdavekchtivé Kataríny z Havettovy féerie Slávnosť v botanickej záhrade a vyděračky s jedem Otýlie z Herzovy adaptace Grinovy novely Morgiana. S manželem vytvořila ústřední mileneckou dvojici v závěrečné povídce z Hoblova triptychu Velká neznámá. Většinou se však na plátně nadále objevovala v menších postavách učitelek (Zázračný hlavolam, Pátek není svátek) a manželek, jejichž partnery byli např. Jiří Hálek (Den sedmý – osmá noc), Vladimír Menšík (Pět mužů a jedno srdce), Jan Faltýnek (Zrcadlo pro Kristýnu), Radoslav Brzobohatý (Oddechový čas), Karel Augusta (Smrt talentovaného ševce), Julius Satinský (Prodavač humoru) a Marián Labuda (Žebrácká opera). Neminuly ji ani úlohy matek (Vlčí bouda, Hranice stínu, Kytice), jimž vévodí afektovaná 0matka hlavního hrdiny v Zelenkově tragikomedii Příběhy obyčejného šílenství. Za tuto postavu, kterou předtím ztělesnila i na jevišti Dejvického divadla (nominace na Cenu Thálie 2001), byla nominovaná na Českého lva. Obdobné typy starostlivých žen ztvárňuje na TV obrazovce v inscenacích a příležitostně i v seriálech: Vlak dětství a naděje (1985), Chobotnice z II. patra (1986), Přejděte na druhou stranu (1988), Dlouhá míle (1989), Josef a Ly (2004), Ulice (2005) a Hraběnky (2007). Věnuje se též pedagogické činnosti na Vyšší odborné škole herecké v Praze a vede dramatický kroužek na Základní škole v Butovicích. V herecké tradici pokračuje i její dcera Adéla Kačerová (nar. 1976).
-fik-, Filmový přehled 2008/8

Nový publicista: :
Nelíbí se vám tento životopis? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište.


Mobilní aplikace
 

TV Program

ČT1 - Tělo jako důkaz (2011) [TV ser...

23:45 - 00:25

25 minut již uběhlo
15 minut zbývá do konce

ČT2 - Život v extrémních podmínkách

23:45 - 00:35

25 minut již uběhlo
25 minut zbývá do konce

NOVA - International (2009)

22:30 - 00:50

100 minut již uběhlo
40 minut zbývá do konce

Prima - Havaj 5:0 (2010) [TV seriál]

23:40 - 00:40

30 minut již uběhlo
30 minut zbývá do konce

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 115910
Osobností: 505224
Fotografií: 433156
Plakátů: 216242
Obsahů a biografií: 109389
foto ticket-art gopay

Komerční sdělení

Seznam DVD

Potřebujete si udělat pořádek ve filmech? Tak právě pro Vás je tu tento program.

foto

Filmová škola

Staňte se hercem, herečkou.

foto

Poslední komentáře

Vyměřený čas (2011)

Nápad fajn

Začátek zajímavý, průběh   klesající, potenciál   nevyužitý. Škoda. Dvakrát   se na to nepodívám. Chtělo   by to lepší zpracování.

Autor: Phylm | Hodnocení: 6 / 10

Špinavá hra (1968)

Špinavá hra
Jedná se tak trochu o jiný   válečný film. Po delším   nudném úvodu se rozjede   dějství, které ukazuje, v   jakých nelehkých   podmínkách více >

Autor: martin.stusak.9 | Hodnocení: 9 / 10

Úsvit planety opic (2014)

Úsvit planety opic
Pokud jsem o předchozím   díle napsal, že to rozhodně   není ztracenej čas, tak zde   to je prostě dobře   investovanej čas. Už po pár   více >

Autor: Karius | Hodnocení: 10 / 10

Tupíři (2010)

Vampires Suck aneb Vtipná párodia

Uz dlho som nevidel dobrú   párodiu ale toto je na moje   prekvapenie vtipné. Pár   trápnych scénok tu síce je   ale co uz. Bavil som sa.

Autor: bobo336 | Hodnocení: 6 / 10

Road to Perdition (2002)

Road to Perdition aneb dobrá Gangsterka

Je to kvalitná Gangsterka so   smutným príbehom. Sem tam   pekná prestrelka a T.Hanks mi   sedel do tejto úlohy. Ja som   sa bavil.

Autor: bobo336 | Hodnocení: 8 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
iPhone
 
App Store hodnocení:
Android
 
Google Play hodnocení:
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
BlackBerry
 
BB world hodnocení:

Copyright © 2003-2014, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.046/0.029