Narodil se 8. listopadu 1935 v Sceaux Seine (nyní Val-de-Seine), Francie. Je vysoký 182 cm. Alain pocházel z rozvrácené rodiny a během svého školního života byl sedmkrát vypovězen ze školy. Na počátku 50-tých let se stal vojákem-parašutistou francouzského námořnictva a bojoval v Indočíně. V polovině 50-tých let si prošel mnohá zaměstnáními,mezi nimi - číšník, prodavač a nosič zboži na tržnici v Les Halles. V roce 1957 měl svoji filmovou premieru ve filmu Yvesa Allégreta – Quand la femmes s'en mele. V tomto roce také odmítnul podepsání smlouvy se studiem Selznick. V roce 1960 získal mezinárodní uznání za svou roli ve Viscontiho filmu – Rocco e i suoi fratelli. V roce 1961 – role na podiu Tis Pity – She’s a Whore (Ona je kurva), opět produkovano Viscontim. 1964 založil vlastní filmovou společnost - Delbeau Productions. Vyráběl krátké filmy režírované Guyem Gillesem. V 1968 roce byl obžalován na spoluůčasti vraždy, sexuálního a drogového skandálu, ve kterém bylo zapleteno několik politických i filmových osobností. Soud ho ovšem zprostil veškerě obžaloby. Koncem 60-tých let založil filmovou společnost Adel Film. A v sedmdesátém roce začala produkovat filmy. V 1981 režíroval Delon film - Pour la peau d'un flic. Prestože Delon neměl formální vzdělaní v herectví, zobrazoval ve svých filmových osobách mnoho charakterů, energetické mládence, morálně zkažené jednotlivce, policisty a diky svému šarmu, take okouzlujici milovníky dam a romantické postavy. Ve Francii se stal symbolem podobného Jamese Deana v Americe. Jeho první vynikající úspěch se dostavil v postavě Toma Repleyho v Clementově filmu – Plein soleil (1960). Delon zde hrál roli psychopata, který bere na sebe identitu svých obětí. Zcela odlišná role mu byla nabídnuta Viscontim ve filmu - "Rocco e i suoi fratelli". Delon hraje oddaného Rocca, který zaplatí nejvyšší cenu za záchranu svého bezcharakterního bratra Simona. Po natočení dalších několika filmů v Itálii se Delon vrací opět do Francie, aby natočil spolu s Jeanem Gabinem kriminální film - Mélodie en sous-sol (1963). Klasická tvorba tohoto žánru je perfektně vytvořena nejen hereckými výkony Delana a Gabina, ale také vynikající režií. Koncem šedesátých let si Delon zahrál nekolik rolí, kde ztvárnil tvrdého, odhodlaného a krutého lumpa, co se dovede dívat na svoji oběť jako orel na svoji kořist. Postavu neohroženého a bezohledného valečníka zportretizoval ve filmu Jean-Pierre Melvillea – Samourai Le (1967). Obrovský úspěch dosáhl v dalším krváku, filmu z roku (1969) – Borsalino, který také režíroval a zahrál si v něm bezvýznamného gangstera, společně s J-P. Belmondem, který se stane králem Marseilleského podsvětí v 30 tých letech. Delon později získává uznání kritiky pro svoji roli opačného charakteru ve filmu Josepha Loseye – Mr. Klein, jenž v roce 1976 mu vynesla uznání za zportretizování zločineckého a studeného-jako-led charakteru hlavní postavy. Dalším je pak z roku 1984 film – Un amour de Swann. Delon z prvního manželstvi s manželkou Nathalie Delon má jednoho syna – Anthony Delona ( který také hrál v mnoha filmech, a z druhého manželství pak má syna a dceru, Alain-Fabien a Anouchka s manželkou Rosalii.

Autor: chestmeer

Je tomu 46 let, co se Delon poprvé objevil ve snímku Marca Allégreta Buď krásná a mlč. Od té doby sehrál skoro osmdesát rolí. Stal se idolem několika generací. Ve slavných gangsterkách navázal na práci Jeana Gabina, který mu byl učitelem, a vnesl do tohoto žánru temperamentní a mistrovsky úsporné herectví, které je ve svých vrcholech metaforou složitého vztahu člověka k pojmu dobra a zla. Delon je velkolepý jako zločinec, dobrodruh, policista, jako věčně unikající milenec. Ale je schopen ztělesnit komplikované a neproniknutelné postavy u Godarda Či Loseyho. Bez něho by nikdy nevznikl Viscontiho Geparda, Rocco a jeho bratři. Bez něho by poválečný evropský film byl jiný.
TeB, X. Febiofest

Autor/Zdroj: /