Francis Ford Coppola

Narodil se 7. dubna 1939 v Michiganu v USA. Již od malička zbožňoval kino a divadlo a když se pak rozhodoval pro svou budoucí práci, byla jeho volba jasná - roku 1957 se nechává zapsat na Hofstra College, obor divadelní režie. Tam začíná zkoušet své první krůčky a velmi nevšedním způsobem režíruje klasická díla a posléze dokonce i vlastní hry. Zakrátko si vytváří pověst bouřliváckého génia a talentu. Po třech letech studií je z něj stává bakalář svobodných umění a přechází na filmovou katedru kalifornské UCLA.

Zlom v jeho kariéře nastává, když se jednou zcela náhodou seznámí na inzerát s tehdejším producentem nízkorozpočtových snímků Rogerem Cormanem. Ten ho přijímá do svého týmu a brzo rozpozná jeho nepochybný talent. Nejprve to Coppola zkouší jako asistent režie, ale zakrátko je mu tato funkce málo a sám natáčí svůj první snímek, kterým je děsivý horror DEMENCE 13. S tímto filmem slaví mimořádný úspěch a dostává další lákavé nabídky od filmové společnosti Seven Arts. Během let 1964-65 se u této společnosti jako scénárista podílí na asi 15 filmech. Na konci šedesátých let pak dokonce získává za svůj scénář ke snímku Franklina J. Schaffnera PATTON prestižního Oscara, čímž si ve světě filmového umění vyslouží nemalou úctu.

Nastávají sedmdesátá léta, která patří k nejúspěšnějším v Coppolově kariéře a ve kterých natáčí několik zcela zásadních děl kinematografie, která ho vynesou až na samotný umělecký Olymp. V roce 1971 se v Holywoodu rozhodli pro zfilmování bestseleru Maria Puza KMOTR a právě Coppola se zdál být producentu Albertu S. Rudymu ideálním režisérem pro tuto látku, jelikož věděl, že jeho rodiče byli původem Italové-přistěhovalci, a že jen on může citlivě přenést Puzovo dílo na filmové plátno. Nutno dodat, že se ani v nejmenším nemýlil. Coppola jeho nabídku přijímá a velmi tvrdohlavě si prosazuje vlastní herecké obsazení.Kmotr slavil obrovský komerční úspěch hlavně zásluhou citlivé Coppolovy režie a hereckému výkonu hlavního představitele Marlona Branda. V oscarovém klání pak dokonce získává hned tři prestižní sošky. Tento snímek vynesl Coppolu na výsluní a díky němu i hodně zbohatnul a stal se mocným investorem-začal nakupovat divadla, radiostanice a různé filmové ateliéry. V roce 1973 si pak plní svůj dávný sen a točí psychologické drama ROZHOVOR, ve kterém vykresluje portrét geniálního mistra v odposlouchávání na dálku a kde v hlavní roli zazářil tehdy velmi populární Gene Hackman.

Coppolova sláva den ode dne stoupá a v roce 1975 dobývá Holywood s dalším kasovním trhákem-s druhou částí úspěšného Kmotra. Tento snímek je mezi pokračováními považován za ojedinělou vyjímku, jelikož kvalitou dokázal předstihnout samotný originál a v oscarovém klání opět silně zabodoval. Poté Coppolovu vznětlivou duši doslova posedne projekt volně pojatý podle mystické povídky Josefa Conrada - Srdce Temnoty a tak se s filmovým štábem ponoří do nitra Filipínských pralesů a natáčí své nejkontroverznější dílo kariéry - APOKALYPSU. Realizační tým Apokalypsy provázely nesmírné těžkosti - veškeré pracně postavené kulisy smetl uragán, natáčení se neúnosně protahovalo a původní rozpočet 12 milionů dolarů se vyšplhal až na tehdy astronomických 31 milionů. Přesto všechno Coppola tomuto projektu věřil a během natáčení rozprodal skoro všechen svůj majetek jen aby snímek dokončil, což se mu podařilo a stvořil vskutku mistrovské dílo ojedinělých kvalit - surrealisticky zběsilý a hrůzný pohled na jednu z tváří vietnamské války. Tímto arcidílem Coppola dokázal, že patří mezi absolutní filmařskou elitu.

Jedno nepsané pravidlo říká, že po velkých hodech přichází půst. To se naplno projevilo právě u F.F. Coppoly. Osmdesátá léta se pro něho nesou ve znamení neúspěchu. V první polovině natáčí černobílý příběh o rebelujících mladících - DRAVÉ RYBY a poté vkládá velké naděje do stylizovaného retra - COTTON CLUB, avšak obě dílka potkává finanční neúspěch. Následujícím snímkem PEGGY SUE SE VDÁVÁ sice zaznamenává slušný ohlas publika, avšak období relativního neúspěchu trvá až do začátku 90. let.

V roce 1990 se nechává přemluvit k natočení třetího Kmotra. Až operně ornamentální podívanou potvrdí kvality obou předchozích dílů a získává zpátky úctu producentů. Rok 1992 je pak svátkem těžkého kalibru pro všechny horrorové fanoušky - do kin totiž přichází Coppolovo vizuálně působivé zpracování klasického románu Brama Stokera - DRACULA. S tímto snímkem slaví obrovský komerční úspěch a jeho jméno se začíná opět vyslovovat s náležitou úctou. Vysoko nastavenou laťku kvality udržuje i natočením právnického dramatu podle knihy Johna Grishama-VYVOLÁVAČ DEŠTĚ... jak je vidět F.F. Coppola je obdařen po svých rodičích nevyčerpatelným Italským temperamentem a ani po překročené šedesátce své obrátky nezpomaluje a dál sní své šílené megalomanské sny - nezbývá než mu popřát do dalších let hodně zdraví, tvůrčích myšlenek a nápadů...

Autor: caligari

Francis Ford Coppola na sebe upozornil v druhé polovně 60. let jako mladý ambiciózní režisér a také schopný scenárista (Oscar 1969 za scénář k filmu Generál Patton). Během 70. let se stal úspěšným tvůrcem realizačně nákladných a umělecky ambiciózních filmů, z nichž mu světovou proslulost přinesly první dva díly mafiánské ságy Kmotr (1972 -Oscar) a Kmotr II (1974 - 3 Oscary). Prosadil se také na MFF v Cannes, kde dvakrát získal Zlatou palmu (Rozhovor, 1974; Apokalypsa, 1979). V jeho žánrově a tematicky pestré tvorbě se objevují snímky hudební (Divotvorný hrnec, 1968; Cotton Club, 1984), komedie (Peggy Sne se vdává, 1986; Jack, 1996), přepisy literárních dél (Dracula, 1992; Vyvolávač deště, 1998). Se svou produkční společností American Zoetrope po38. MFF Karlovy Varydpořil řadu filmových projektů.

Už jako dítě, upoután na lůžku obrnou, se bavil montáží amatérských rodinných snímků a jejich ozvučováním. Studoval nejprve divadlo na Hofstra College, od roku 1960 pak film na Kalifornské univerzitě CUCLA). Už v době studií točí mimo jiné několik krátkých erotických snímků, dabuje sovětské filmy pro distribuční firmu Rogera Cormana, v jehož produkci pak realizuje „narychlo spíchnutý" horor DEMENTIA 13 (1963). Současně píše scénáře pro společnost Sevent Art, jež mu umožní natočit komedii YOU'RE A BIG BOY NOW (Teď už jsi velký chlapec, 1967) a muzikál DIVOTVORNÝ HRNEC (1968). Svůj talent objevovat skryté stránky reality a vnímat existenciální vykořeněnost lidí však prokazuje teprve filmem THE RAIN PEOPLE (Lidé v dešti, 1969), který na něj upozorňuje kritiku, ale komerčně je neúspěšný. Paradoxně teprve nabídka zfilmovat populární román Maria Puza KMOTR (1972) mu přináší slávu a ocenění v podobě dvou Oscarů. Na tento úspěch pak navazuje druhou a třetí částí KMOTRA (II. 1974, III. 1990). Jeho další dva filmy ROZHOVOR (1974) a zejména APOKALYPSA (1979) patří k vrcholům Coppolovy tvorby a tvoří jakési volné části trilogie o moci a násilí, započaté Kmotrem. Oba získaly Zlatou palmu v Cannes a Coppola se stal čelným představitelem „americké nové vlny", k čemuž přispívala i jeho produkční činnost (v roce 1969 založil svou vlastní produkční firmu American Zoetrope). Komerční úspěch mu přinesl například film jeho přítele George Lucase AMERICAN GRAFFITI (1973). Současně se Coppola zasloužil o distribuci náročných evropských filmů v USA. Jeho další tvorba je ovšem poměrně různorodá: od hudební komedie ONE FROM THE HEART (Jedna od srdce, 1981), přes expresionismem inspirovaný RUMBLE FISH (Dravé ryby, 1983) a retrofilm z newyorského prostředí COTTON CLUB (1984) či romanticko-fantaskní komedii PEGGY SUE SE VDÁVÁ (1986) a drama vracející se k tématu vietnamské války ZAHRADY Z KAMENE (1987) sahá až k anekdotické hříčce ŽIVOT BEZ ZOE z povídkového filmu NEW YORK STORIES (Newyorské příběhy, 1988). Následuje, portrét konstruktéra automobilů, který předběhl svou dobu TUCKER: THE MAN AND HIS DREAM (Tucker: Člověk a jeho sen, 1989) a nová verze klasického hororu podle románu B. Stokera DRACULA (1992). Také úspěchy všech těchto filmů nejsou vyrovnané: jsou známy historky, kdy Coppola se slzami v očích přemloval štáb, aby pokračoval v natáčení bez honoráře, zatímco na druhé straně často vystupuje jako typický filmový magnát.
Kino ART