Patřila mezi nejoblíbenější americké herečky, a byla uznávaná nejen svými kolegy, nebo kolegyněmi, ale měli ji rádi i režiséři, se kterými spolupracovala – za všechny snad Frank Capra a John Ford. Psalo se o ní jako herečce, která je unikátní osobností, vynikající svým stylem a hereckým projevem. Jean Arthur, se narodila jako Gladys Georgianna Greene v Plattsburghu v New Yorku 17. 10. 1900.

Rodiče její matky byli přistěhovalci z Norska, matka se jmenovala Johanna Augusta Nelson, otec Hubert Sidney Green a byl fotograf. Střídavě žili ve Westbrooku v Maine, nebo v Portlandu, kde otec pracoval v Samsonově fotostudiu. Poměrně často se stěhovali kvůli otcově práci, na Floridu, nebo Jacksonwille, a tak si rodina mezi sebou často žertem říkala „Nomádi“, i když nakonec se usídlili zpět v New Yorku, když začala Gladys – říkejme jí pro přehlednost už raději Jean - navštěvovat vysokou školu na Manhattanu.

Po ukončení vysoké Gladys-Jeane získala místo stenografky na Bond Street v Manhattanu, kde pracovala do roku 1919 tedy do konce I. světové války. Přivydělávala si modelingem, a v roce 1922 se přihlásila na kamerové zkoušky u Foxu, uspěla a debutovala v roce 1923 v němém filmu - Cameo Kirby, v režii Johna Forda. Poté hrála v několika poměrně nízkorozpočtových komediích, a získala nálepku mladé, bezelstné, příjemné dívky. Velkou hvězdou se stala v roce 1928, a poté zakrátko nato i při přechodu ke zvukovému filmu, kdy velmi zapůsobil její mírně chraplavý, mírně sexy, příjemný hlas.

Film - The Whole Town's Talking z roku 1935, gangsterská komedie, a opět v režii J.Forda. Popularita Jeane Arthur strmě stoupá vzhůru. Bylo jí právě třicet čtyři let, a mění se i její image. Z výrazné tmavovlásky se mění na výraznou osobnost s plavou barvou vlasů.

Dalším zlomem v kariéře Jeane, byla spolupráce s F.Caprou, a snímek s Gary Cooperem, kde ona hrála nekompromisní novinářku, a on poněkud křupanského pracháče, v roce 1936 - Mr. Deeds Goes to Town, dalším úspěchem byl v roce 1938 - You Can't Take It With You, nebo - Only Angels Have Wings 1939, ale přímo herecký koncert Jane Arthur a Jamese Stewarta proběhl v nezapomenutelném, a u nás známém snímku pod názvem : Pan Smith přichází - Mr. Smith Goes to Washington. Ve Smithovi zachraňuje svými znalostmi právních, i politických věcí, mladého hrdinu – čestného politika (u nás naprosto neznámá věc) Jamese Stewarta, chrání ho, pomáhá proti manipulujícím,a cynickým politikům, a jejich zkorumpované klice.

Účastnila se jako žhavá favoritka konkursu na roli - Scarlet O´Hary, a v úzkém výběru byla mezi posledními čtyřmi adeptkami, údajně však prý také proto, že byla dříve přítelkyní producenta Davida O. Selznicka. Po těchto „klepech“ z konkursu odstoupila. Jak moc dobře víme, roli obdržela v USA tehdy zatím neznámá, zelenooká, tmavovlasá, temperamentní anglická kráska, Vivian Leigh.

Jean je jedinečná v komediálním filmu z roku 1943 - The More the Merrier, hraje s populárními herci Charlesem Coburnem a Joelem McCrea, a za roli získává nominaci na Oscara, kterou pak bohužel proměňuje Jeniffer Jones za roli Bernardetty v dramatu - Song of Bernardette.

Ke konci 40-tých let její kariéra tak trochu slábne, ale je opět výborná, např. ve snímku Billyho Wildera - World War II Berlin, a A Foreign Affair – Zahraniční dopisovatel rok 1948. Zaskvěla se ještě vedle Alana Ladda a Van Heflina ve westernově laděném dramatu Shane – 1953. Podle některých vypadala ve svých 53 letech skvěle, podle jiných už to byly jen dozvuky předešlé slávy. Shane byl jedný barevný film, v její kariéře. Arthur zůstala hvězdou Columbia do poloviny 40tých let, kdy studio opustila, a její pomyslné žezlo převzala Rita Hayworth, která se po ní stala novou, nekorunovanou královnou Columbia Pictures.

Režiser Frank Capra o Jean Arthur prohlásil:…“ je jednou z největších komediálních hereček, jakou jsem kdy na filmovém plátně viděl“… a dodal…“ a také je to moje nejoblíbenější herečka“…

Jean Arthur byla dvakrát vdaná, pokud se ovšem její první manželství v roce 1928, kdy se provdala za fotografa Juliana Ankera, a po jediném dni bylo „manželství“ zrušeno, dá nazvat. Ve 32 letech se provdala za producenta Franka Rosse Jun., rozvedla se s ním v roce 1949. Neměli spolu žádné dítě.

Po odchodu od filmu se pustila do práce divadelní herečky. Často prý mívala mezi pauzami a akty strach a zvracela, ale na jevišti se vždy objevila výborně připravená a bezchybná, že by nikdo nevěřil, jaké trauma prožívá pokaždé, než vstoupí na jeviště. Jane se nevzdává ani u nového TV fenoménu a přesvědčuje diváky, že ani v roce 1966 ještě nepatří do „starého železa“a je to právě CBS seriál - The Jean Arthur Show, a role právničky Patricie Marshall v komediálním seriálu 12ti epizod ve vlastní produkci. Na Broadwayi hrála od 50-tých let v Peter Panovi, v Johance z Arcu, nebo ve hrách velkého G.B. Shawa.

Přestože Jean žila poměrně samotářsky, toužila podělit se s mladými adepty o své herecké zkušenosti, a vyučovala na škole dramatické umění - na prominentní Vassar College, a v North Carolina College. Její nejúspěšnější studentkou byla herečka Meryl Streep.

Jean Arthur - Gladys Georgianna Greene, zemřela ve věku nedožitých 91 let, dne 19. 6. 1991 v Camelu v Kalifornii na selhání srdce. Natočila 100 filmů z toho 36 jich patří ještě do éry němého filmu.

Marta Holubová-clara.bow

Autor: clara.bow