Jaroslav Novotný (1)

Do roku 1945 neexistuje úplná filmografie, neboť mnoho filmů bylo podepisováno kolektivně, např. F. Šestka což znamenalo, že na filmu pracovalo šest tvůrců (obvykle ve složení Hackenschmied, Klos, Kolda, Míček, Novotný, Pilát), A. H. Pantok – filmová pětka (?).
Řada filmů se nedochovala, protože byla zničena jednak při požáru filmového studia v únoru 1944, kdy byl zničen i příruční filmový archiv, a potom při požáru Studijního ústavu v květnu 1945 při osvobozování Zlína. Ve Studijním ústavu totiž byla uložena filmotéka Jaroslava Novotného a archiv.
RNDr. Petr Novotný 2010

JAROSLAV NOVOTNÝ * 21.3.1903 Smečno u Slaného zemřel 10.6.1976 Zlín Začínal společně s Elmarem Klosem, Alexandrem Hackeschmiedem, a Ladislavem Koldou v Baťovských atelierech ve Zlíně roku 1934. Podílel se na Baťovské reklamní filmové tvorbě. Je spoluautorem filmu Poslední léto T. G. M. Byl zakladatelem školního filmu v Čes-koslovensku, založil první půjčovnu školních filmů a vydával odborný časopis Objektiv až do Heydrichiády, kdy byl časopis úředně zakázán. Po válce vedl Zlínský atelier a natočil řadu školních a populárně naučných filmů. Přivedl k filmu např. hudebního skladatele Zdeňka Liš-ku, režiséra Josefa Pinkavu a řadu dalších tvůrců. Za školní film Změny skupenství, získal v Benátkách nejvyšší ocenění cenu Lva sv. Marka. Dva roky vyučoval v letech 1956 - 1958 ve Vietnamu, kde natočil šest dokumentárních filmů. Od první cesty spolupracoval s cestovateli Ing. Hanzelkou a Zikmundem na jejich filmech a při druhé cestě byl s výpravou v Kašmíru, kde natočil film Je-li kde na světě ráj. Vystudoval učitelský ústav v Čáslavi s aprobací matematika a kreslení, pak působil na reálném gymnáziu ve Slaném u Prahy. V roce 1932 odchází do Zlína na Masarykovu pokus-nou měšťanskou školu. Jeho filmovým debutem je snímek Jak žijeme a pracujeme na měšťanské pokusné škole ve Zlíně z roku 1934. Film byl vlastně průvodcem po škole, seznamo-val s učebnami, laboratořemi a prací žáků. Jedná se o první snímek, vyrobený výhradně pro školní účely a ředitel školy jej vezl sebou na studijní cestu do USA jako názornou ukázku, jak se pracuje na experimentální škole. Již od počátku své učitelské dráhy pracoval s obrazovými učebními pomůckami, fotografií a diapozitivy. Ve Zlíně např. zhotovil tematické série diapozitivů pro různé vyučovací předměty (přírodopis, dějepis, zeměpis). Jeho hlavním zájmem byl však film. V roce 1933 předložil návrh na využití filmu ve vyučování. Plán byl přijat, o finanční zajištění se postarala firma Baťa, a ještě téhož roku škola dostala kameru na 16 mm film. Snahy Jaroslava Novotného o plošné využití filmu ve výuce byly vpravdě průkopnické. Využívání filmu ve školách v té době bylo proti platným předpisům, neexistovaly specializované filmotéky školních filmů, ani žádná organizace, která by zajišťovala jejich distribuci. Dosáhl toho, že zlínské filmy byly zdarma půjčovány všem školám v republice s pod-mínkou, že tyto školy se podělí o své zkušenosti a budou zasílat do Zlína své náměty na nové filmy. Akce s půjčováním filmů zdarma měla velký ohlas. Již v roce 1933 této možnosti využilo přes 60 škol. Zlínská půjčovna ukončila svou činnost k 1.6.1937, kdy byly zřízeny řádné půjčovny školních filmů. Dalším cílem Jaroslava Novotného bylo dosáhnout oficiálního souhlasu k používání filmů ve školách. Výnos ministerstva školství a národní osvěty o schvalování používání svě-telných obrazů, zejména školních filmů, jako učebních pomůcek v národních školách, v učitelských ústavech, v odborných a živnostenských pokračovacích školách vyšel 3.11.1936. Jeho návrh vypracoval Jaroslav Novotný, ale vydaný výnos jej značně okleštil. Schválil užití filmu ve výuce a 16 mm formát filmu. Nijak však nepodpořil výrobu školních filmů. Školní film nejenže nebyl dotován, ale námět i hotový film musel být předložen ministerstvu ke schválení za poplatek 40 haléřů za metr. Stále přetrvával problém s distribucí filmů. Jaroslav Novotný navázal kontakty s Dorostem Československého Červeného Kříže, který po krátkém jednání péči o distribuci převzal a zřídil tři řádné půjčovny školních filmů v Praze, Brně a Bratislavě. Vlastní výroba zůstala při filmovém oddělení Baťa. Jaroslav Novotný v roce 1936 založil a redigoval časopis Objektiv, zaměřený na fotografii, diapozitiv a film. První tři ročníky vycházely jako příloha odborného časopisu zlín-ských učitelů Tvořivá škola. Na počátku školního roku 1939-40 přestala Tvořivá škola, existující od roku 1925, vycházet a čtvrtý ročník Objektivu již jako samostatný časopis byl vydá-ván od ledna 1940. Celkem vyšlo 6 samostatných ročníků Objektivu, poslední vyšel v roce 1942. Časopis Objektiv byl zakázán za heydrichiády pro fotografii lva za mříží na titulní stránce. Jaroslav Novotný zde publikoval své zkušenosti z výuky filmem, názory na školní film, formulovat zásady správného zařazení a využití filmu ve výuce. V Objektivu byly otis-kovány také informace o natáčení a distribuci školních filmů, o technických problémech spo-jených s natáčením a promítáním, o ošetřování filmů a přístrojů. Koncem roku 1935 reklamní oddělení předložilo vedení firmy Baťa plán, který si kromě výroby filmů reklamních kladl za cíl založení a postupné vybudování výroby školních filmů, doplněné natáčením a zpracováváním dokumentů, reportáží a naučných filmů. Firma plán akceptovala a Jaroslav Novotný byl uvolněn ze školy jako odborník, zodpovědný za vedení produkce školních filmů. V roce 1936 firma Baťa zřídila při svém filmovém oddělení sekci pro výrobu 16 mm školního filmu a v témže roce vznikl ve Zlíně první školní film, od-povídající osnovám pro vyučování zeměpisu na středních školách. Film Belgie zčásti natočil Jaroslav Novotný, zčásti převzal z belgických dokumentů. Jaroslav Novotný se věnoval především školnímu a populárně vědeckému žánru, známé jsou však i jeho filmy instrukční. Snímek Bourec morušový získal první cenu na Filmových žních v roce 1941. Po válce byl Jaroslav Novotný po určitou dobu pověřen řízením zlínského studia, zároveň však také natáčel. Jeho Změny skupenství získaly v Benátkách Stříbrného lva sv.Marka. Z populárně vědecké tvorby Jaroslava Novotného je nejpozoruhodnější série snímků z Vietnamu z let 1957 až 1959, které natočil s kameramanem Janem Cifrou. Jako režisér se podílel na snímcích cestovatelů Hanzelky a Zikmunda z obou jejich cest. Byl jim také při filmařské práci nápomocen cennými radami. Při jejich druhé cestě byl ČSAV jmenován technickým komisařem pro filmový materiál, filmovou a fotografickou techniku. V roce 1960 se připojil k výpravě H+Z v indickém Kašmíru, kde společně natočili celovečerní širokoúhlý dokumentární film Je-li kde na světě ráj. Po roce 1970 musel odejít do důchodu. Jeho tvůrčí povaze se příčila zahálka, ale normalizační vedení zlínského filmového studia mu již natáčení filmů neumožnilo. V posledních letech své kariéry se tedy zabýval organizováním a redakcí výroby stereokotoučků. Sám se také aktivně podílel na jejich tvorbě. V současné době, od roku 2002, jsou v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně pro badatelské studijní účely k dispozici písemné archivní materiály z pozůstalosti Jaroslava Novot-ného, včetně korespondence s cestovateli Hanzelkou a Zikmundem, kterou si vyměňovali během obou cest kolem světa.

Autor: bkppn