Miroslav Ondříček

Myšlenky-názory-postřehy-výroky a vzpomínky Miroslava Ondříčka: …Je zajímavé, že kritici se dívají na některé filmy, ale neumějí je přečíst-a to se stává dneska čím dál tím víc, protože už jsou tak zahlceni a zahleděni sami do sebe, že vlastně příběh zašumlují... Přehlédnou, kdy figura má vstoupit do děje a kdy vyjít,…/str.111/ /z publ. Tudy jen procházíme, Miroslav Ondříček -Miloslav Šmídmajer, Nakladatelství XYZ s.r.o., 2011/

Myšlenky-názory-postřehy-výroky a vzpomínky Miroslava Ondříčka: ...Nikdy jsme neměli teorii: Půjdeme dělat film s malým štábem. To je blbost, potřebujete spoustu lidí, jinak ztrácíte energii a dojde k chybám. Ta hra na pravdu s 64 ASA s hloubkou ostrosti už něco stála. Kdybychom scénu svítili jako starší filmy, pak Láďa Pucholt v okně dělá stín, jako je tomu u filmu ze 40. let. Kde je světlo, je taky stín, říkával Olda Payer.../str.66/ /str.66, Tudy jenom procházíme, Miroslav Ondříček-Miloslav Šmídmajer, XYZ s.r.o.,2011/

Myšlenky-názory-postřehy-výroky a vzpomínky Miroslava Ondříčka: …snažím se být tam, kde se něco děje. Chci mít pocit, že jsem u toho! Velké emoce vám najednou dají zvláštní vnitřní sílu, že vám jde mráz po zádech a dohání vás až k slzám. To bude i jeden z důvodů, proč jsem si zamiloval film a toužil se zúčastnit jeho vzniku. Hraný film dokáže přinést velké emoce na plátno a donutit tisíce lidí buď k smíchu, nebo k pláči. Vždycky jsem byl rád, když jsme udělali film a někomu ukápla slza. To je jedna z nejkrásnějších věcí, které vás u filmu mohou potkat. Lidi bez emocí jsou vlastně mrtví. Moderní společnost chce být úspěšná, ale odmítá emoce. Ochuzuje se tím. Je to jako jídlo bez soli a pepře. /str.18-19,z publ. Tudy jenom procházíme-Miroslav Ondříček, Miloslav Šmidmajer,nakl. XYZ, s.r.o.2011/

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Miroslava Ondříčka: .../Muž/, když je malinkatej , tak potřebuje, aby ho měl někdo rád. Pak jdou léta, kdy chce být sám, a ve stáří zas potřebuje, aby ho měl někdo rád./1/ ...Kamarádství je zpověď. Kamaráda posloucháš a on poslouchá tebe. Tam nejsou zábrany. Když je to čistý kamarádství, tak se člověk odhalí úplně./2/ ...Povolání kameramana je povolání rybáře, kterej vyjíždí na širé moře a je tam strašně dlouho/3/ ...Vždycky jsme s Ivanem Passerem vymýšleli, co bude v Evropě, až se odstraní všechny opony a bariéry. Že se vytvoří nový harmonický model soužití. A teď vidím, že to nejde. Lidská povaha nedovolí jednotu. Lidská osobnost nedovolí harmonii, protože sama je celá z protikladů./4/ ...Když je stát plnej sobců a nikdo nedá nic do společné kasy, tak ta společnost zkrachuje./5/ ...Když se rodíš, tak bubláš, pak se blyštíš a pak uvadáš. /1-5, Obyčejné rozhovory, Miluše Zindelová, Magdalena Dietlová, nakl. Kredit,1991, str.42-44/