Michael Kocáb

Z rozhovoru pro Playboy 4/07: "VÝBĚR přes lásku, již k němu chovám, považuji za něco, co mě znásilňuje celoživotně. Dík němu nemohu vyskočit ze stále těsnějšího kabátu..." "Dospěl jsem ke konstatování, že je ostuda, když kapela s takovým potenciálem disponuje mizivou diskografií (k vydání PRAŽSKÉHO VÝBĚRU II)." "Nebránil bych se ani klasickému popu. Bavilo by mě psát pro Gotta, Bílou. Kdyby na to přišlo, zkusil bych snad i dechovku." "Bodovat lze s využíváním sprostoty, ale já to vylučuji. Marilyn Manson se mi líbí jako tvůrce, ale nechci rozumět jeho textům."

"Slavík": v 1. 10: 1988 (8) - 91 (6); nejvýš 1989 - 3. s 35,638 body.

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Michaela Kocába: ...On to byl spíše státní převrat než revoluce. Jsou to však jen hypotézy, dějiny zaznamenávají nějaký vývoj a lidé si zpravidla myslí, že jinak, než jak to dopadlo, to dopadnout nemohlo. Já si to nemyslím, podle mne se dějiny mohly a mohou vyvíjet jinak, než bychom čekali, protože to ovlivňují rozhodnutí, činy vůdčích osobností. Vývoj není nic samovolného, poháněného nezvratnou logikou hospodářských poměrů a rozvoje výrobních sil, jak jsme se učili ve škole. Masy jsou slepé a nehybné, do pohybu je uvádějí osobní pohnutky, vůle k moci, pýcha, ctižádost, ego silných, výjimečných lidí./1/str.105 ..já jsem emotivní typ a potřebuji silné emoce, potřebuji atmosféru, kterou emoce vyvolávají./2/str.107 ...My se Američanům posmíváme, že jsou naivní a nemají vkus, ale on je to výraz jejich trvalého optimismu, který my nemáme, a proto mu nerozumíme. My jsme spíše takové temné typy. /3/str.107 ...Možná jsme produktem jiné civilizace, a bylo by to logické, protože je na spadnutí, že my sami vytvoříme nový život. Pro někoho je tou jinou civilizací, která nás stvořila, sám bůh. Ale kdo stvořil ji nebo jeho? Ty otázky nemají konce./4/str.109 /1 – 4/ z televizních rozhovorů Marka Ebena – Na plovárně, zpracovaných pro knižní vydání od Jiřího Janouška, vyd. ČT 2004/

Myšlenky-názory-postřehy-výroky a vzpomínky Michaela Kocába: …Jediné možné v jakémkoli kumštu je dělat ho dobře, tak, jak ho cítíš, živelně, přirozeně, ale nikdy nestavět na odiv , jestli něco umíš nebo ne./1/ …Mnozí naši pop prominenti jsou pominutí vidinou pop života, televizí, večírky, show, ale nezbývá jim už čas poctivě pracovat. Posluchači Pražského výběru museli rozpoznat, že my takoví nejsme./2/ …Od některých tanečních kreací ustoupím, ale z jiného důvodu: nejsem teenager, nadšení nad určitými věcmi již nejsem s to projevovat skákáním a pokřikováním, to by mohlo být nepřirozené, až směšné. Možná. Vilém Čok zůstane takový , jako byl v Mopedu. A Pavlíček – to ještě nevím, ale taky už není nejmladší. Pokud se někdo dostane do extáze, bude to extáze hudební, a ta se projevuje jiným způsobem. Rozhodně ne skákáním, protože člověk už taky musí myslet na podágru, revma a takovýhle věci./3/ …Můj problém je , že mám rád skoro všechno. Jazz už sice nehraju, ale to neznamená, že by se mi přestal líbit. Líbí se mi folklór různých zemí-při rumunském nebo maďarském se můžu zbláznit radostí –mám rád český folklór, mám rád …no je to hrozný, ale mně se líbí úplně všechno./4/ …filmová hudba tě nechá zavadit o všechny hudební , protože ve spektru filmů, které děláš, není žádný hudební styl, který by se v nich nevyskytl. Je to nejlepší skladatelská a hlavně instrumentátorská škola na světě, protože máš hned k mání a v pohotovosti symfonický orchestr a můžeš realizovat své nápady. /5/ /1-5, Mladý svět 36/1986, rozhovor zapsal Roman Lipčík/