Jiří Bittner

Herec, člen činohry Národního divadla Jiří Bittner je pohřben na Olšanských hřbitovech, Praha 3. Hrob je situován do sektoru IV, 9, 27.

...Jiří Bittner vyšel do světa z chodského dvorce a pocházel tedy ze selské rodiny. ...Bittner studoval v Písku vyšší reálku a dostal se až do sexty a v roce 1863 pod dojmem zpráv o polském povstání výzvách o pomoc povstání, neváhal a 3. dubna 1863 na Bílou sobotu překročil se svým studentským kamarádem hranice ruského Polska a připojili se ke skupině v níž bylo pět Čechů. Hned v první bitvě byl zraněn u vesnice Szklary do pravé nohy, kdy mu nepřátelská kulka utrhla kus svalu z lýtka. .....Jako polský legionář se vrátil do školy a pokračoval v Písku ve studiích, kde se jej ujal profesor kreslení, básník Adolf Heyduk, který mu byl přítelem až do smrti. /volně z publ Ladislava Nováka-Stará garda Národního divadla,1944/

Řekli a napsali o Jiřím Bittnerovi: ...Jeho výrazná tvář s nosem anticky širokým, s vysokým čelem , vroubeným vlasy hladce sčesanými, s jiskrnýma očima působila dojmem nezapomenutelným i nenalíčená a byla pro mimickou gestikulaci přímo předurčena./1/ ...Deklamační nadání Bittnerovo rozpoznal už na střední škole jeho profesor, dramatický spisovatel dr. F. Jeřábek, jemuž se líbilo i nápadně vážné chování mladičkého studenta, z něhož během let vyrostl uhlazený elegán, budící živou pozornost nejen na jevišti, ale i v životě soukromém, kdykoliv se objevil na ulici v přiléhavém redingotu nejnovějšího střihu a v šedém anglickém cylindru, který mu výborně slušel a budil oprávněnou závist pražských šviháků./2/ /1-2, Ladislav Novák, Stará garda Národního divadla,1944/

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Jiřího Bittnera: ...Talent je Satan!. Zmocní se vašeho mozku, vašeho srdce, zapomemnete na rodiče, zapomenete na vše okolo.-Satan, maje vás v drápech, vleče vás přes ploty, jimiž jest ohrazena pěkně upěchovaná silnice, po níž tsíce a tisíce před vámi i po vás odměřeným krokem šli a půjdou za svým cílem - za chlebem. Satanem vlečený dosáhne sand téhož cíle cestou jinou, ale cesta ta je krušná, plná svízelů a trní.../1/ ...Běda divadlu, jehož se zmocní politika!/2/ /1-2, Jiří Bittner-Z malých pamětí,1894/