Rastislav Letenaj

Rastislav Letenaj se narodil 9. března roku 1956 v Bratislavě, kde vyrůstal, a ze všech zájmů, které postupně během dospívání vystřídal, mu zůstal hlavně společenský tanec. V letech 1972 až 1975 tančil v Tanečním klubu Slovan a soutěžil ve společenském tanci. Od roku 1975 do roku 1978 byl tanečníkem ve Vojenském uměleckém souboru. V průběh roku 1978 se stal interpretem v Tanečním divadle Bralen až do roku 1985. Souběžně počínaje rokem 1980 se stal pedagogem v tanečním oboru. Tuto činnost vykonává dosud. V roce 1983 se stal choreografem Tanečního divadla Bralen a v následujících letech 1985 až 1990 byl jeho organizačním vedoucím. V roce 1991 se stal ředitelem Tanečního divadla Bralen a v této pozici je i v současné době. Ve stejném roce, kdy se stal ředitelem divadla založil Taneční dílnu, která organizuje víkendové semináře a Letní školy tance v Tanečním divadle Bralen. Absolvoval řadu mezinárodních tanečních kurzů v Pallucca schule ,Drážďany, Nemecko – 1983, 1985 a 1986, dále v Budapešti – 1985 a mezinárodní školu současného tance v Edinburgu v roce 1986. Jako pedagog zorganizoval a realizoval mnoho instruktážních akcí v souborech moderního výrazového tance a školení jak na Slovensku , tak i v České republice. Pedagogicky působil také v zahraničí: semináře techniky džezového tance – v Hunter college, New York, USA, 1991; v Rochester college, USA, 1995; v Moskvě 1998, 1999, 2000. Úspěšně se uvedl i na Taneční konzervatoři v Praze roku 2000; Technika džezového tance na JAMU v Brně v roce 1999. Hostoval jako pedagog na Konzervatoři Ostrava, taneční obory – Ostrava 2002. Z velkého množství realizovaných choreografií pro Taneční divadlo Bralen je nutno připomenout např. : Prestávka/1983/; Putá/1987/; Rocková meditácia/1988/; Tracy/1990/; Žít je ztrácet, znovu mít /1992/; Otec Smútok, matka Nádej /1995/; Art café /1998/, Spolu, ale navždy každý sám /1999/; Som tvoj...? /hudba: Leonard Cohen, premiéra 3. 6. 2002 v SND v Bratislavě/. K jeho úspešným choreografiím určeným pro cizí soubory patří např.: pro soubor La Mosca v Košiciach – Kameň, papier, nožnice /1989/; Čakanie /1997/. Pro Východočeské divadlo v Pardubicích – Minuty pro blues /1999/; Spor /2001/. Významná byla choreografická práce pro Městské divadlo ve Zlíně – Tramvaj do stanice touha /1999/; Višňový sad /2002, také pro Slovácké divadlo v Uherském Hradišti – Svačinka generálů/2005/; Skleněný zvěřinec /2006/, pro divadlo Ungelt v Praze – Šest tanečních lekcí v šesti týdnech /2006/. Na celostátní choreografické soutěži v Olomouci /1998/, získal zvláštní cenu za choreografii - O chvíľu budeme opäť spolu. Organizačně se podílel na mezinárodních festivalech moderního tance Slovnaft - 1985, 1987, 1989 a 1991, a na Mezinárodním festivalu moderního tance Bralen v roce 1993. Erkul