Jean Choux

Francouzský režisér Jean Choux je dnes spíše již zapomenutým tvůrcem, část z jeho bezmála třiceti filmů nicméně obohatila meziválečnou francouzskou kinematografii. Byl rodákem ze Švýcarska a původně vystudoval práva, od mládí se ale uplatňoval jako spisovatel, básník, po příchodu do Paříže pracoval i na filmových scénářích. Podobným oborům se ostatně věnoval také jeho bratr, novinář Paul Choux. Režijním debutem Jeana Chouxe byl němý film POSLÁNÍ ANDRÉ CARELA (La vocation d'André Carel, 1925), k němuž napsal scénář, sám jej také sestříhal a produkoval. Do konce němé éry natočil ještě několik filmů, mezitím se seznámil s herečkou Thérese Reignier (1891-1952), která se stala jeho manželkou a hrála velké role ve všech manželových snímcích té doby. Teprve příchod zvuku přinesl Chouxovi širší popularitu. Filmoví tvůrci se tehdy rozdělili na dva tábory - jedni viděli ve zvukovém filmu příležitost vytvářet umělecké hodnoty, druzí brali zvuk jako výzvu točit nenáročnou produkci pro nejširší publikum. Jean Choux tehdy geniálně osciloval na hranici těchto dvou táborů, což ostatně dokládají jeho první zvukové filmy. Chopil se například možnosti zfilmovat mimořádně úspěšnou divadelní hru Marcela Acharda JAN Z MĚSÍCE (Jean de la Lune, 1931); nutno dodat, že Achard sám nebyl s Chouxovou verzí spokojen a o 18 let později si svou hru natočil sám. Možnosti zvukového filmu Jean Choux plně zužitkoval v komedii UN CHIEN QUI RAPPORTE (1931), v níž navíc aplikoval i zajímavé záběry kamery. Jinak se jedná o nenáročnou veselohru s nijak objevnou zápletkou, která nicméně znamenala první velkou příležitost pro budoucí hereckou hvězdu Arletty. Ne všechny filmy se Chouxovi povedly, připomeňme ale dvojité angažmá slavného divadelního herce Harryho Baura do melodramatických příběhů DELIKÁTNÍ SUKNIČKÁŘ (Le greluchon délicat, 1934) a PAŘÍŽ (Paris, 1936). O hodnotnější uměleckou výpověď se pokusil dramatickým příběhem anglického šlechtice, který před zodpovědností za nemanželské dítě prchá do Indie (ŽENA ŽÁDNÉ DŮLEŽITOSTI - Une femme sans importance, 1937). Mezinárodní herecké obsazení pak angažoval do sentimentálního příběhu z první světové války, jejíž konec zasáhl do smíšených manželství (MÍR NA RÝNĚ - Paix sur le Rhin, 1938); po delší době a naposledy se tady před kamerou objevila Chouxova manželka Thérese Reignier. V koprodukci s Itálií realizoval ve své době ojedinělý pokus o western (KRVAVÁ RŮŽE - Angélica, 1939). Z Chouxovy válečné tvorby připomeňme příběh o solidaritě DOMOVSKÝ PŘÍSTAV (Port d'attache, 1942), v němž vysloužilý voják shromáždí skupinu dobrovolníků, aby obnovil život na statku starého vojáka. Po válce se uvedl solidním snímkem SKŘÍŇKA SNŮ (La boîte aux rêves, 1945) s Viviane Romance v hlavní roli (s touto herečkou spolupracoval již dříve). Jeho filmografii uzavírá sentimentální příběh mladé matky L'ANGE QU'ON M'A DONNÉ (1946). Kritici Chouxovi vyčítali sázku na komerční jistotu a přílišnou vstřícnost nenáročnému publiku, jiní mu ale přiznávali smysl pro filmařskou poetiku. Jean Choux zemřel na náhlou mozkovou příhodu 6. března 1946 v den svých 59. narozenin krátce před odjezdem do Ženevy, kde se chystal natáčet další film.