Karel Kohout

Karel Kohout se narodil 13. ledna v roce 1913 do dělnické rodiny v Kladně , kde prožil své dětství a dosáhl v roce 1930 středního stupně odborného vzdělání na střední elektrotechnické odborné škole. V letech 1931 až 1932 byl elektrotechnikem v Kladenských železárnách, odkud odešel za prací do severočeského Mostu a pracoval v tamním pivovaru do konce roku 1934. Od roku 1935 se po jedno desetiletí živil jako skladník a pracovník technické kanceláře v ateliérech na Barrandově. Po skončení 2. sv. války se objevil mezi filmaři a pro jeho třídní původ se stal nejprve vedoucím skupiny dokumentárního filmu ve Filmových ateliérech Barrandov a od roku 1948 do roku 1953 byl ve funkci ředitele Filmového studia Barrandov. Od roku 1953 byl pověřen a pak jmenován prvním ředitelem Československé televize. Ve funkci ředitele, kterou vykonával do roku 1959, se zasloužil o překonání překážek spojených se zahájením plošného terestrického televizního veřejného vysílání. Jako ředitel získal pro své pracovní nasazení a svérázný způsob řízení od tehdejších pracovníků přezdívku „Karlíni“. Po roce 1959 se zabýval jako komunistický kádr dalším vylepšováním činnosti televize až do roku 1963, kdy se stal na dva roky vedoucím výroby Československého armádního filmu. Po roce 1965 se vrátil zpět do Československé televize a působil zde na dílčích funkcích. Po roce 1969 a ve spojitosti s nástupem M. Balášové na počátku sedmdesátých let do funkce ředitelky ČST, se stal ředitelem II. programu. Funkci vykonával až do začátku roku 1973, kdy byla Hlavní redakce II. programu zrušena. V Československé televizi pracoval až do svého odchodu do důchodu v roce 1986. Karel Kohout zemřel Praze roku 1991. Erkul