Brazil

Blízká budoucnost, obří městská aglomerace. Státní aparát kontroluje všechno a všechny, obyvatele ovládají hlavně nedůvěra a nervózní beznaděj. Tu stupňuje ještě přebujelá byrokracie, kvůli níž nelze fungovat bez potřebného razítka či povolení. Mechanizovanou společnost, přiškrcenou nejen všudypřítomnými potrubními systémy, přitom ochromují neustálé chyby systému. Ty dokáže často vyřešit jen úředník Sam Lowry. Jeho osud však určí setkání s tajemnou ženou, již potká nejprve ve snu… Třetí samostatný celovečerní snímek režiséra Terryho Gilliama se inspiroval Orwellowým románem 1984, na rozdíl od něj pesimistickou vizi budoucnosti často doprovází poťouchlým, groteskním humorem. Ten ovšem umocňuje marnost existence ve světě plném úředníků, nedorozumění a vykonstruovaných zločinů. Sam Lowry v podání Jonathana Pryce se často ocitá uvězněn v absurdním soukolí nefunkčních přístrojů a nešikovných řešení a připomíná chaplinovskou postavičku s opoceným čelem. Výprava vizuálně strhujícího filmu spojuje futuristické prvky s retro stylizací ve městě neútulných miniaturních bytů a architektonických řešení ve stylu Langova opusu Metropolis (1927). Temné urbanizované prostředí v Gilliamově vizi doplňují makabrózní výjevy spojené s Lowryho sněním i s jeho starou matkou, posedlou zkrášlovacími procedurami. „Je libo trochu nekrofilie?“ zeptá se navíc úředníka jeho milá, kterou prohlásili za mrtvou. Brazil, zapadající do linie pozdějších režisérových fantasy z budoucnosti 12 opic (12 Monkeys, 1995) a Nulový teorém (The Zero Theorem, 2013), se v době premiéry nevyhnul problémům. Vedení studia Universal vyděsilo depresivní vyznění a obávalo se film uvést do široké distribuce. Po roztržce ohledně alternativních sestřihů se ale Gilliamovi nakonec podařilo prosadit do kin autorizovanou verzi. Ta pak byla nominována na Oscara za scénář a výpravu a je v různých anketách pravidelně zařazována mezi nejlepší filmy všech dob. Jan Škoda Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017