Tahle země není pro starý

Llewelyn Moss, veterán z Vietnamu, který se živil jako svářeč, ví, že udělal chybu v okamžiku, kdy na lovu narazil v pustině na pozůstatky masakru při předávání zásilky drog a vzal si kufřík se dvěma miliony dolarů. Od té chvíle je na útěku před pronásledovateli, mexickým gangem, ale hlavně sociopatickým zabijákem Antonem Chigurhem. Muž přitom ví, že o život nejde jenom jemu, nýbrž i jeho mladé ženě Carle Jean, již se marně snaží ochránit. Vše z odstupu sleduje stárnoucí šerif Ed Tom Bell, věčně meditující o zvrácenosti současného světa. – Takový je děj strhující knihy uznávaného amerického spisovatele Cormaca MacCarthyho (nar. 1933) Tahle země není pro starý (2005), podle níž natočili neméně strhující film Joel a Ethan Coenovi. Ti se tak vracejí ke svým „kořenům“ a zároveň vlastně poprvé zpracovávají literární látku. Kniha jim musela konvenovat nejen strohostí a brutalitou, s níž popisuje pomíjivost lidského života, ale i svým důležitým existenciálním rozměrem. Název je sice parafrází slov z básně irského básníka W.B. Yeatse Plavba do Byzancie, pozměňuje však jejich význam v tom smyslu, že v „téhle zemi nikdo nemá šanci zestárnout“ a že staří se už do této země s pozměněným hodnotovým systémem vlastně nehodí. – V díle je nepočítaně mrtvol, sprovozených ze světa většinou střelbou, Chigurh však mimo jiné s oblibou používá i jateční pistoli se vzduchovou bombou. Příběh se odehrává v roce 1980 na texasko-mexické hranici. Tvůrci se opírají o kontrast záběrů ze skalnaté pouště s pustými cestami a neosobních motelových či hotelových pokojů a vyprázdněných ulic malých měst. Stěžejní význam má kromě vynikajících hereckých výkonů i zvuková stopa, a to jak díky úsporné hudbě, tak díky přesným zvukovým a ruchovým efektům. Bratři Coenovi se až úzkostlivě drží textu knihy a poněkud překvapivě tlumí její krvavost; často si vystačí s náznaky. Temné, bezvýchodné vyprávění je odlehčeno ironickými glosami šerifa Bella a strohými dialogy s hodně černým humorem. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2008/4