Smradi

Už
jsem si chystal plamennou řeč o tom, jak z nás   Čechů furt někdo dělá rasisty a přitom to   vůbec není pravda.
Jenže tenhle film o tomhle   vůbec není.
Není totiž vůbec o ničem. Je to   manželském páru, který si osvojí dvě   cikáňata a hrozně se diví, že se vůči nim   někdo vyhraňuje a že i s jejich výchovou jsou   specifické problémy.
No to je fakt   překvapení.
Stejně tak by někdo mohl   natočit film o tom, jak si někdo místo Perské   kočky koupí tygra a ten mu ukousne hlavu.
A aby   se to nepletlo, tak i způsob vyprávění je o   ničem.
Režisér Zdeněk Tyc je totiž, tak   trochu jiný... Jeho film Žiletky nejspíš   nepochopil ani on sám. Snímek "Už"   získal Plyšového lva za nejhorší film roku. A   to už v Čechách, kde se točí Babovřesky,   Kameňáky a podobné slátaniny něco znamená. A   tak bych mohl jmenovat dál.
Smradi jsou točeni   takovým zvláštním filmařským způsobem.   Něco mezi podprůměrnou televizní insenací a   oskarovým veledílem. Takový galimatyáš. Jedna   scéna vypadá jako domácí video z rodiny   alkoholiků, ve druhé se nám režisér snaží   cosi naznačovat symboly a zvláštními polohami   kamery... Divné. Takové rádoby umělecké. Ve   skutečnosti to vypadá jak Ordinace v Růžové   zahradě řízlá Výměnou manželek (to není   pochvala).
Kapitolou samou pro sebe je obsazení   herců-neherců.
Trojan (Český lev za hlavní   roli) Špalková, Pokorná jsou výborní, jako   vždycky. Ani u ostatních dospělých herců to   není špatné. Horší je to v dětských   rolích. Strojově přednášené věty ze   scénáře odsuzují toto dílko k propadlišti   dějin, i kdyby scénář byl jako zvon. Ale   není.
Přišlo mi, že Zdeněk Tyc hledal typy,   a když je našel, byl s hledáním u konce.   Hledám tlouštíka. Hele tlouštík. Máme   hotovo. A to že z pohledu na toho zcela   netalentovaného chlapce bolí oči, nikoho   nezajímá. Stejné je to i v případě   představitelů obou hlavních dětských   rolí.
Po shlédnutí tohoto filmu mě napadlo   jen jedno jediné. Co tímhle k... chtěli   vlastně říci.

Nu, každý svého štěstí strůjcem a tak jsem   „rodičům“ ty potíže přál. Bylo to jejich   rozhodnutí, nikdo je k tomu nenutil, dobře jim   tak. Herci byli velmi dobří, trošku slabší to   bylo se scénářem, který snímku nedal   soudržnost. Za ten super stupidní závěr hodně   velké mínus a ne jedno. Nejprve pokus o umění   a pak se hošánkové odebírají na lože za   naprosté rodinné idylky, no to mne málem jeblo.   Film jsem viděl celý, nepřejížděl narychlo,   ale moc mne nebavil. A další mínus za   nevyřešený problém s tím rozbitým sklem.   Proč to tam teda cpali? To mně nakrklo tak, že   jdu s hodnocením ještě níže.

Koukatelný drama ze života rodiny která má   adoptované dvě romské děti a brání je za   každou cenu hlavně před okolím i když na ně   někteří hází vše i za co nemůžou.

Tento film je ulítlý, mluví se mezi děckami   hodně sprostě, a dost hustě a nikdo se nad tím   nepozastavuje. Zemanovi lehce ulítlo něco, co   nikdo v přímém přenosu neslyšel, a že se   něco stalo, to každý zná až z jeho častém   opakování. A děti, ty do toho pletou dospělí.   Film určitě na sebe nevydělá a kina nebyly   určitě plné, kdo to zaplatí? A kdo se na to   podívá?

Prostě se jednou za čas stane, že něco   nesedne. Mně nesedli smradi. Histerka Špalková   mě celý film lezla na nervy, v čemž s ní   poměrně úspěšně soutěžilo celkové   infantilní pojetí filmu a častá bezúčelnost   scén.

Rene1:
autorka knihy "Rok Kohouta", na   jejíž motivy byl natočen tento film Tereza   Boučková, se o chlapcích vyjadřovala v jednom   z dílů Show Jana Krause.

Snímek o soužití (nebo spíš soužení?)jedné   české rodiny s českým okolím. Oříškem jsou   zejména jejich dva adoptovaní kluci - Romové.   Film je životním příběhem autorky scénáře   a je založen na jejích osobních prožitcích a   zkušenostech. A právě proto je tak pravdivý...

Nějak mě film nezaujal. Je to takový televizní   bakalářský styl. Prý je to podle skutečnosti.   Ta autorka námětu ten příběh sama odžila a   ještě i žije. Docela hezké by bylo, kdyby   napsala pokračování. Jak to bylo dál a ještě   je. Vždyť od napsání muselo uběhnout zhruba   deset let. Kluci už jsou dospělí, možná mají   i rodiny.Myslím, že by bylo zajímavé ukázat,   co dělají dnes a jak žijí, jakou mají   práci, partnerky, eventuálně děti, jak se   posunuly vztahy s oběma adoptivními rodiči,   atd...

Vždy jsem hrozně rád, že se pořád točí   takový český filmy, protože vedle všech těch   Kameňáků, poldů, paniců, snowboaďáků   dokazují, že česká kinematografie má stále   vysokou úroveň. Hodně silný příběh na   kterém nejvíce poutavé to, že se takovéto   události okolo nás dějí a my si to ani   neuvědomujeme. Hodně mě překvapily dětské   role, které zvládly na jedničku, hlavně Franta   a Pepa byly hodně povedení. Další pochvalu si   určitě zaslouží kamera o které by se sice   dalo někdy polemizovat ale většinou perfektně   doplňovala atmosféru...

Smradi !!!
Nevím nevím, tenhle film opět ukázal, že na   nezaujatý popis reálných vztahů mezi čejeny   pardon romy a bělochy budeme muset ještě   nějakou dobu počkat. Proč se většina filmů   zabývá stereotypy a neukáže realitu nevím.   Jsme národ rasistů ? Nebo máme jen špatné   životní zkušenosti ? Hodnocení filmu táhne   nahoru jen několik dobrých herců, to jediné je   taky důvod, proč si film buď půjčit nebo   aspoň zařadit do sbírky s ostatními filmy   třeba O.Trojana...jiná volba - Kult hákového   kříže (American history X), Chaloupka strýčka   Toma.
Z filmu smradi plyne poučení jediné -   než někoho adoptujete, dobře si to rozmyslete   =/