Zvláštní den

Tenhle kousek tandemu Sophia   Loren a Marcello Mastroianni   je dnes už klasika a fakt   mimořádně emotivní   záležitost! Jistě je to   jeden z nejpovedenějších   filmů co kdy známý   režisér Ettore Scola   natočil. Komorní příběh   dvou vcelku obyčejných lidí   má velikou přesvědčivost a   je hodně o pocitech a   emocích. Rozhodně to ale   není žádná oddechovka a   tak to nejspíš nebude film   pro každého. Kdo rád při   sledování vypíná mozek a   jen konzumuje ten ho asi moc   neocení.

Marcello Mastroianni jak   rozhlasový reportér pro   svoji homosexualitu a čeká,   že bude poslán do   vyhnanství Sophie Lorenová   jako domovníkova žena a   matka šesti dětí. Sejdou se   v opuštěném domě, kde   prožijí několik hodin, pak   je Gabriele skutečně zatčen   a vypovězen na ostrov, kde   žijí homosexuálové. Studie   fašismu a osudů jim   postižených drobných lidí.   Film byl nominován na Oscara   za nejlepší zahraniční   film v roce 1978.

Komorní příběh   odehrávající se v jednom   činžovním domě. Je konec   třicátých let, nacházíme   se ve fašistické Itálii a   na návštěvu Říma   přijíží Adolf Hitler.   Obyvatelstvo je nadšeno.   Téměř všichni jdou tuto   "vzácnou"   návštěvu vítat. V domě   zůstávají pouze tři   postavy. Matka šesti dětí a   homosexuální hlasatel   jednoho z rádií. Herecký   koncert Sophie Lorenové a   Marcella Mastroianniho. Jedno   odpoledne oběma postavám   radikálně mění pohled na   svět. Trojici doplňuje   nadšená stoupenkyně   fašismu - paní domácí.

Zvláštní film o jednom   zvláštním dnu v životě   obou hlavních postav. Ona -   pokorná žena v domácnosti,   on - pro svou menšinovou   sexuální orientaci   proskribovaný intelektuál.   Tohoto dne přijede do Itálie   "vzácná"   návštěva- sám Hitler a   všichni jsou nadšení-   kromě této zvláštní,   nesourodé dvojice, mezi   nimiž se vytvoří během   několika hodin zvláštní   pouto. Mastroianni s Lorenovou   tvořili dokonalé duo. To je   film, který stojí za   shlédnutí.

Sophie a Marcello
Silně pocitová záležitost   je tento příběh o dvou   osamělých duších, které   svedla dohromady v jeden   Zvláštní den pouhá   náhoda. Ona opuštěná v   duši, ačkoliv byla obklopena   velkou rodinou a on, osamělý   a vyhoštěný vzhledem k   tehdejšímu postoji k   homosexuálům. Chvílemi jsem   měla dojem, jako by to by tam   jemně probleskla osobní   zpověď Marcella   Mastroiannniho a o Sophii   Loren se nedá psát jinak,   než jako o královně   filmového plátna, která   zahraje cokoliv s gracií jí   vlastní, jak už tady píše   jedna uživatelka. On to nebyl   ani tak zvláštní den pro   Itálii, ale jeden   nezapomenutelný den   Antonietty a Gabriela. Byly   momenty, kdy splývala její   duše s tou mojí a její   smutek v očích při   závěrečném finále, byl   všeříkající a nádherný.   Kdo někdy něco podobného   prožil, pochopí i hloubku   tohoto téměř zapomenutého   filmu.

Jeden..
..z mých nejoblíbenějších   filmů,snad spolu s Dnem   kobylek vůbec   neoblíbenější. Herecký   koncert Sophie Loren a   Marcella   Mastroianniho,skutečný   koncert..jeho útrpný   pohled,když se nechává   svést...úúh,pan herec..a   paní herečka.