Zločin v šantánu

Vlastně nechápu jak jsem   mohl toto naprosto   originální dílko hodnotit   dřív jinak než plným   počtem. Něco tak nabytého   důvtipem, vtipem a poetikou   se jentak nevidí a ještě ta   nezapomenutelná atmosféra   československých 60-tých   let. Myslím, že tento film   byl nedoceněn v době svého   vzniku a stále je. Kdo si   všimne té ironické   narážky na jakékoliv   reformy se stejnými   tvářemi? :-)

Toto je film, který v době   svého vzniku nesklidil   takovou poctu, jakou by si   zasloužil. V době jeho   premiéry byla už trochu   jiná doba a obecenstvo mělo   jiné starosti.
Myslím si, že se tvůrci   zde pokusili skloubit   dohromady snad až čtyři   žánry - detektivku, komedii,   muzikál a politický   thriller.
Příběh   byl psán přímo na tělo   Evě Pilarové. Ve filmu se   objeví celá plejadá   představitelů divadla   Semafor. Kouzelně působí   duo Suchý - Šlitr. Šlitr,   zde v roli po velice dlouhé   době vystudovaného   právníka, pronesl kouzelnou   hlášku, která mne   odbourala. Tedy myslím tu   hlášku, kde se pokouší   vyslovit slovo   "irelevantní".
Zapomenout nelze ani na   skvělé písničky, které   film doprovázejí.

Trochu pozapomenutá satira na   zvůli právní mašinérie a   bezmoc poctivých   prosťáčků chycených v   jejím soukolí. "Jakou   cenu má lidský důkaz, když   se dá dokázat cokoli?"   Evě Pilarové i Jitce   Zelenohorské to tady ohromně   sluší vedle dvojice   roztomile bezelstných ňoumů   Suchého a Šlitra. Jejich   hudba je dalším kladem i   když zrovna sem nenasázeli   ty nejlepší pecky. Ta   poslední, nekonečná   písnička pro mě symbolizuje   jakési poslední vnitřní   útočiště před   zkorumpovanou státní mocí.   Ta jediná jí dokáže   odolávat, uspat katy, ale na   jak dlouho? Menzel natočil v   šedesátých letech jistě   přelomovější díla, ale   ani Zločin v šantánu mu   nedělá ostudu. Za zmínku   stojí určitě i možná   první (?) vystoupení jiné   slavné dvojice   Svěrák-Smoljak na filmovém   plátně.

Jsem trochu pozdější   generace, takže fenomén   Semaforu mne minul. Ale i tak   je na co se dívat. Pilarka a   Zelenohorská jsou nádherné   baby a Jana Preisová moc   nepobyla. Písničky dobré,   ale znám větší semaforské   pecky. Kdybych byla víc   zasažena osmašedesátým,   asi bych víc hledala skryté   významy satiry, takhle jsem   Zločin vnímala víc jako   muzikál.

Snímek
s mými oblíbenými   herci(zpěváky),ale jinak zas   nic moc extra   zábavného...Neznámé a   zbytečně dlouhé písničky   děj akorát prodlužovali.

Jakás takás komedie, z níž   si nejvíc pamatuju J.   Přeučila skákajícího na   trampolíně a krom jiných   činností se takto i   holícího! Film jako celek mi   bohužel víceméně   vyšuměl, takže mě asi moc   nezaujal.

Tak tohle ne. Děj se nemá   čas rozjet kvůli   ustavičného ječení   ("zpěvu"). Jedna   písnička hnusnější než   druhá a herecká elita se v   tom prostě ztratí. Velké   zklamání pro mne,   zvláště, když jsem se ani   jednou nezasmál, ale spíše   nadával. Velká škoda. A   mohla to být docela legrace.   Prostě a navíc, když to   opíši eufemismen, nejsem   příznivcem slavné dvojky   Suchý – Šlitr a tento   snímek mne v tom ještě   utvrdil. Ostatně i tvůrce   filmu pan Menzel o něm řekl,   že se nepovedl. A přitom   stačilo vyhodit slavnou   dvojku a nechat příběh   volně běžet. U mne to tedy   naprosto propadlo, a to   divadlům malých forem dost   fandím.