Život za život - Maxmilián Kolbe

Dějiny se opakují
Ale ne vždy - příběh Maxmiliána Kolbeho měl   i opačnou stranu mince, patřil ke kazatelů,   kteří podporovali před válkou   antisementismus,v předválečném Polsku patřil   procentuální census - rep. omezený počet   studia na vysoké školy pro osoby židovského   původu..Krzystof Zanussi si zvolil toto téma,   protože nebylo konfliktní - jakoby si někdo   zvolil jako téma, kdy lidé z Armii Krajovej   dávali dokumenty i protivníků z Armii Ludowej   po kapitulaci varšavského povstání v říjnu   1944. I povstání byla volba - básník Baczynski   padl na barikádách a jinému básníkovi,   kterým byl Czeslaw Milosz se podařilo uniknout,   protože odešel včas (vedoucí kláštera mu   obstarala doklady)..Filmaři mají velkou   schopnost vytvářet ,,nové mýty"

jak úspěšně zkazit skvělý námět
Bohužel tohle bylo to jediné, co se mi po celou   dobu sledování filmu honilo hlavou. Téma je   opravdu skvělé a pouze kvůli něj jsem vydržel   sledovat celý snímek až do konce. Trpěl jsem.   Ale tentokrát opravdu ne ze zvěrstev, které   byli schopni páchat nacisti v koncentračních   táborech, protentokrát to bylo pouze a jen   přičiněním Krzystofa Zanussiho (kterého si   jinak jako filmaře poměrně cením) a v   podstatě celého tvůrčího štábu. Režie byla   vskutku víc než slabá, kamera nám nabídla   sotva průměrnou televizní inscenaci a té se   ruku v ruce držela i výprava. Nepropracovaný   scénář nezachránilo ani velmi dobré herecké   obsazení a herci byli nakonec také ti jediní,   kteří tento film aspoň trošku podrželi. Za   zmínku a shlédnutí tady určitě stojí   obsazení Christopha Waltze ještě v raných   dobách jeho filmového herectví. Dnes už stojí   držitel Oscara za slavnou roli v Hanebných   panchartech určitě na zcela jiném žebříčku.   Mám-li film ohodnotit, pak se však musím   oprostit od námětu, byť byl velmi silný a   navíc vycházející ze skutečné události.   Hodnotím tedy pouze samotné filmové dílo, a ty   tři body, které filmu subjektivně dávám,   patří v plné míře hercům. Neodvažuji se   tentokrát film ani doporučit.

Film o tom jak mladý slezan Jan uprchl z   koncentračního táböra v Osvětimi. a jak za to   bylo potrestáno 10 spoluvězňu k uzávření do   cely, kde měli vyhladovět k smrtí. Ale když   jeden z vězňu zkolabuje tak se Františkánský   kněz Maxmilian kolbe obětuje a misto toho   obětuje svůj vlastní život. Proto už Jan   neprcha jen před Gestapem, ale také před svou   vlastní odpovědností, která způsobila Kolbeho   smrt. Mohu doporučit všem co se podívaji radí   na vojenské filmy i když tám není žadný boj.   Ti co očekavají záběry z bitevního pole tak   ty tento film moc nepotěší. Jinak je docela   fajn