Žít

Úředník Watanabe se dozví, že trpí rakovinou a že mu zbývá jen několik málo měsíců života. Otřesen touto zprávou, pokouší se na vše zapomenout a rozptýlit se pitím alkoholu a návštěvami ve striptýzových barech, zkrátka dohnat všechny požitky, které dosud neznal, neboť plynuly kdesi mimo něho. Když nic z toho nezabírá, hledá útočiště v práci: se vší energií se zasazuje u úřadu o zřízení dětského hřiště ve slumech. Téhož večera, kdy se koná slavnostní otevření, na hřišti umírá - konečně s pocitem klidu a naplněného života.
Akiro Kurosawa na příkladu nemocného muže zkoumá vliv anonymity města na psychiku jeho obyvatel, pocity osamění uprostřed davu, odcizující pracovní podmínky. Vzdává se přitom veškeré sentimentality a dosahuje proto obzvláště jímavého účinku.

Kanji Watanabe strávil dlouhá léta nesmyslnou prací byrokrata. Poté, co se dozvídá, že je smrtelně nemocen a zbývá mu posledních šest měsíců života, začne si klást otázky o smyslu lidské existence. Uvědomí si, že se už 30 let potácí mezi pracovním stereotypem a neporozumění v rodině, a odhodlá se na světě po sobě něco zanechat – začne bojovat za zřízení městského parku a hřiště v chudinské čtvrti. Muž plný smutku a pesimismu se ze dne na den proměňuje v člověka zářícího nadějí…