Zažít Woodstock

Zažít Woodstock
Ucházející ztvárnění doby hippies, války ve   Vietnamu a věci kolem. Bylo tu několik situací,   jež pobavily, že bych se ovšem vyloženě za   břicho popadal, tak to se říct nedá.   Největší problém jsem viděl v tom, že děj   byl poněkud chaotický a neucelený, což možná   byl záměr autorů, aby co nejlépe vystihli   tehdejší atmosféru, nicméně mě tím moc   nepotěšili.

Není to zrovna můj žánrový šálek takže mě   snímek nijak zvlášť nezaujal,zkouřený a   občas i nahatý hipíci všude   kolem,nejzábavnější byl tranďák Liev   Schreiber a povedená rodinka hlavního hrdiny   která chce na fesťáku co nejvíc vydělat.

Jsem unešen krásou tohoto snímku a chystám se   na další filmy od Ang Leeho, protože natočit   hned po dobovém dokumentu nejlepší film o   Woodstocku a narodit se přitom na Tchaj-wanu, to   mě rozum nebere, ale uvidíte sami. Mně tenhle   film vyrazil dech a upřímně jsem takovou pecku   vůbec nečekal.

Film na DVD byl vydán v Česku i pod názvem   Motel Woodstock, takže tohle je nutné zřejmě   doplnit a jsem zvědav, kdo si koupil DVD s tímto   názvem, zda se ti jedinci ozvou. Film je to   fantastický, mám pocit, že mimo dokumentární   záběry , nebylo o Woodstocku natočeno nic   lepšího. Film to není rozhodně natolik   vážný, aby si dělal monopol na přesnost   začátku, průběhu a zkončení. Woodstock je   stav duše a nikoliv jen co a jak bylo. Popiska je   taková vybledlá nebarevný rýtina, monotyp.   Takže k té obálce ani nejde. Dávám 10.

Párty
Tenhle film mě ani tak nenadchnul dějem ale   námětem, Woodstock byl určitě jeden z   nej...větších, nejlepších a   nejodvázanějších festivalů co kdy byly. Po   shlédnutí filmu jsem měla chut vyrazit na   podobný festival:)

Film zpracovává „největší fesťák“   všech dob z trochu jiného úhlu – židovští   majitelé zaplivaného motelu kdesi na konci   světa jsou na mizině. V městečku chcípnul   pes, i když se mladý snaživec Elliot snaží   něco podnikat. Spása přichází v podobě   byznysmenů, kteří by rádi uspořádali   festival míru a hudby, ale nikde ho nechtějí.   Až narazí na Elliota. Film se snaží vystihnout   atmosféru doby, která samozřejmě byla poněkud   bláznivá a měla spoustu (zejména drogových   negativ), ale zároveň představovala protažení   a nadechnutí po dusivých padesátých letech s   jejich honem na komunisty, načančanými   ženuškami u sporáků a „spořádaností“.   Film není žádným neopakovatelným zážitkem,   ale dobře se mu daří zprostředkovat   „zeitgeist“ konce 60. let a o to myslím šlo   Angu Leeovi především.

Závidím těm, co skutečně zažili
Z jakého vlastně důvodu jsem šel do kina? Co   mě přimělo odkopnout bačkory a vyrazit do   pršavé večerní nepohody? Co si budeme   namlouvat, nebylo to ani jméno oskarového   režiséra, ani zvědavost domáknout se, jak to   tehdy opravdu bylo.
Prostě se mi zachtělo   ponořit se aspoň na pár hodin do té   zvláštní psychedelické atmosféry konce   šedesátých let.
Ang Lee dávkoval   přiměřeně - mohli jsme si užít dostatek   hipísáckých radovánek aniž bychom se   přežrali. Nechyběla legendární blátivá   klouzačka ani výlet do království LSD (co na   to asi říkají dnešní konzumenti ecstacy   pilulek?) ve stylu Bezstarostné jízdy. Film   začíná ovšem úplně jinak. V ospalém tempu   sledujeme život v americkém maloměstě s jeho   šedí, malichernými spory a začínáme se nudit   i my. V tomto bodě však podezírám rejžu, že   nám to takhle servíruje naschvál. Najednou se   totiž cosi zvrtne, mladý Elliot dostane nápad a   události se začínají řítit...
Při odchodu   z kinosálu, kdy si diváci obvykle vykládají   své názory na právě viděné, jsem mohl   zaslechnout, jak mladá dívka za mnou říká   svému partnerovi „...bylo to docela   hezký...“. No a s tím bych, milí filmoví   přátelé, souhlasil (kdo by ale rád celý ten   hudební festival taky s živými muzikanty a   publikem, bude se muset podívat na filmový   dokument „Woodstock“ z roku 1970).