Zářijové noci

Soudruzi vojáci přišli na   to, že dělají chyby a že   je třeba se starat o   každého jednotlivce, jinak   tu socialistickou armádu   nevybudují. V příběhu se   dá najít obecná rovina   lidství, ze současného   pohledu je však na filmu   zajímavější dobové   prostředí a myšlení lidí.   Pamětníci ocení mladé   tváře později slavných   herců.

Absolutně jsem to nepobral.   Propaganda jako prase, to ano,   ale proč ty machinace mezi   veliteli? Podruhé na to   koukat nechci, takže   hodnotím opět jen herce,   jinak to stálo za starou   bačkoru.

Snímek z vojenského   prostředí, který poněkud   nesměle kritizuje poměry v   armádě. Jedná se o velice   opatrnou kritiku. Film má   svoji hodnotu ve dvou   faktorech. jedním z nich je   herecké obsazení a druhým   faktorem je, že film   považuji za dokument doby.

Přesoudruhováno...
Celkem průměrný snímek V.   Jasného (i kdybych neviděla   titulky, identifikace   režiséra je zřejmá),   obsahově nic moc, soudruh kam   se podíváš- ovšem ta   plejáda skvělých herců, to   je ten správný vojenský   valčík!   Provianťák-šizuňk major   Fialka, ušitý na míru mému   oblíbenému J. Sovákovi,   kladná (a těžko   uvěřitelná) šarže   nejvyšší, téměř   otcovský plukovník Sova v   podání milého dědečka   L.Peška, ironický rejpal   Husa- V. Brodský,   flegmatický a ženatý   sukničkář Fára s J. Valou   téměř ztotožněný,   klaďas Zábrana- většinou   záporák Remunda a   pochopitelně geniální   Hujer- totiž major Cibulka,   nedostižný V. Lohniský.   Když ještě připomenu   hlášky a hlavně grimasy   rotného Marčáka nebo   naivitu cikánského vojína   Karabiše a patolízalství   poručíka Škovránka, vyjde   z toho i přes veškerou   soudružskou agitaci herecký   koncert mnoha poválečných   person tehdejší filmové   tvorby. No, někdy za   dlouhého zimního večera se   na Zářijové noci klidně   znovu podívám.

Velmi zajímavý trezorový   film, který byl na svoji dobu   nezvykle velmi otevřený a   kritický. Je vidět, že   scénář byl napsán se   znalostí vojenského   prostředí, ostatně kdo byl   na vojně, v tomto filmu   pozná hodně z té doby.   Taková míra otevřenosti se   pak už prakticky nikdy do   roku 1989 ve filmu z   armádního prostředí   neobjevila. Film měl   samozřejmě   "šťastný" konec   ve stylu Holywood, ale i ten   nemohl film zachránit před   zákazem.