Zánik samoty Berhof

Nesedlo. Působilo to   roztříštěným dojmem,   nedrželo to pohromadě.   Žádná sympatická postava,   žádný napínák, nic. Už   jsem viděl lepší. A   mimochodem jsem občas   některým postavám   nerozuměl. Před koncem při   garmošce jsem se již   okázale nudil. Tím již tak   statický děj stopli ještě   více.

"Modleme se, navštívily nás bestie a ne lidi..."
Krvavé psychodrama z   poválečných Sudet, kde se   za pomoc platí násilím a   brutalitou. Herecky   vynikající tu je   především Jana Brejchová v   nejednoznačné roli sestry   Salomé a také Ladislav   Křiváček, jehož   psychotický zjev by stačil   slabší nervy vyděsit sám o   sobě.

Velmi působivě   natočeno-lokace,barvy,kamera,   hudba,herecké   výkony!!Obsahově   zajímavé,rok 1945   pohraničí,utíkající a   krutí werwolfové,to vše   nabízí zajímavou   podívanou,ale můj názor   je,že je to spíše pomaleji   plynoucí snímek,kde nejde o   akci ani válečné scény a   to my možná trochu   chybělo....

Tak nějak to asi bylo...   krutá poválečná doba, kdy   vymizel soucit a lidskost.   Zůstal jen zvířecí pud   přežít za každou cenu.
Kdo viděl Noc nevěsty   (jako já dnes), musí uznat   za tuhle jeptišku zahrála   Brejchová mnohem   realističtěji než tu   první.
Zbytek osob i   děje považuji za dokonale   (bohužel) pravdivé.

I když dost psycho,tak docela   povedené drama z   poválečného Českého   pohraničí kde parta mladých   Němců v čele s J.Brejchovou   jako jeptiškou obsadí statek   a snaží se přečkat než se   uzdraví jeden z nich ale mezi   tím zabijí starce z jiného   statku a mistního četníka   naštěstí se ve vesnici   usadily vojáci v čele s   M.Kňažkem kteří mají   dohlížet na pořádek a   nakonec statek osvobodí i   když statkář se o většinu   z nich postará a to   vidlemi.Výborné herecké   výkony,dobře vybrané jak   ponuré prostředí tak   povedená depresivní   atmosféra.

VIDLE.
Ta krvavá   scéna, kdy samopaly werwolfů   nedostanou šanci proti   poctivé sedlácké ruční   práci s vidlemi, mi utkvěla   hluboko v paměti . A ti kluci   z Hitlerjugend, ještě   nedávno s bradou od mlíka a   teď s rukama od krve. A   strhující Jana Brejchová v   roli řádové sestry,   vnitřně silné a přitom tak   bezmocné před blížícím   se koncem. Miluje ty kluky,   jako by byla jejich máma. Tak   moc, že nakonec už dál   nechce přihlížet tomu, jak   přicházejí o naději na   smysl jejich boje, o poslední   zbytky lidskosti a tím i o   duši... Vpravdě ztracen je   muž, umírající bez ženy,   která by pro něj plakala...   Tento film rozhodně není k   puštění jen tak, pro   oddychově strávený sobotní   večer. Co jsem prožíval   já tam na Berhofu, po celý   film? Tíseň... Hroznou   tíseň.

Výborné drama s   thrillerovými prvky.   Výborná atmosféra,   kvalitní herecké výkony.   Rozhodně nejlepší film   režiséra Jiřího Svobody.

Bez bruselských vizí
Oficiálně je uzavřen mír,   ale v horských oblastech se   dosud místy bojuje.   Zapomenuté skupiny fašistů   se snaží dostat přes   hranice do bezpečí. Ústup   doprovázejí akce pomsty,   neváhají zabíjet vše   živé, co jim stojí v   cestě. Do pohraničního   kraje pod Jeseníky přišel   syrový podzim a s ním i   obavy z následující zimy.   Četníci a vojáci nabádají   obyvatele horských usedlostí   ke zvýšené opatrnosti,   neboť se zde potloukají   skupiny Wehrwolfů. Na samotě   Berhof ovdověl český   hospodář Habirk...To je   úvod děje snímku Jiřího   Svobody který velmi   působivě přenesl na plátno   knihu Vladimír   Körnera.Opakování matka   moudrousti a tak není od   věci si snímek pustit i po   mnoha letech, kdy se nám jako   houby po dešti objevují   filmy kdy příčina i   důsledky II. světové války   jsou líčeny zcela obráceně   aneb o hodných Němcích a   zlých Češích.

Tento film ukazuje problémy   přistěhovalců do   poválečného pohraničí.Je   pravdou, že mezi   přistěhovalci bali i   zlatokopové, většina však   byli poctiví lidé, a je   smutné že dnes se o těchto   lidech nemluví protože lidé   uznávají jiné   hodnoty.Bohužel z těchto   vesnic byli vyhnáni Češi,   proto se mtam měli právo   také vrátit, a je smutné ,   že se dnes o toto území   jako o svoji starou vlast   derou Sudeťáci.Jistě   bydleli také v pohraničí,   ovšem dnes se derou i o   ůzemí ve vnitrozemí, byl   jsem u přátel v   Pohořelicích, což byla   před válkou převážně   česká onbast jistý nácek   však pořvával že stejně   Pohořelice budou rakouské   že my češi jsme je   okradli.
Na těchto   filmech by se mělo ukázat   jaké problémy byly s Němci.

Jeden z nejslabších filmů s   tématikou pohraničí vůbec.   Jana Brejchová v roli   řádové sestry naprosto   neztotožnitelná s rolí,   příběh zmatený, chaotický   a kdyby nebylo opravdu   realisticky   "pasujícícho" pana   Křiváčka, byla by to jedna   velká bída. Viděl jsem   jednou v životě a již to   vidět nechci.

Výborný film,akorát mě tam   neseděli ti dva   poláci.Hodně hrávali spolu   ,a vždycky mě připadli jako   dva teplometi.