Zánik domu Usherů

Na počátku 19. století jede Philip Winthrop z Bostonu na venkov do Massachusetts, aby navštívil svou snoubenku Madeline Usherovou na jejím rodinném sídle. Když se blíží ke svému cíli, projíždí Philip velmi strohou, pustou oblastí, dokud nedorazí k chátrajícímu, sídlu Usherů. Přestože Bristol, dlouholetý správce rodiny, Philipovi řekne, že ho nemůže přijmout, protože Madeline je nemocná a upoutaná na lůžko, Philip trvá na rozhovoru s Madelininým bratrem Roderickem. Poté, co Roderick vynadá Bristolovi, že Philipovi dovolil vstoupit, požádá Philipa, aby mluvil tiše, protože trpí chorobou, která zesiluje i nepatrné zvuky...

Zásadní příspěvek v historii adaptací Poeových povídek, který nastartoval vlnu psychedelicky laděných filmů. Do rozpadajícího se sídla přijíždí vypravěč, aby se stal svědkem zániku starobylého rodu a také konce jedné generační epochy

Podobně jako většina vrcholných povídek Edgara Allana Poea je také Zánik domu Usherů strhujícím ponorem do tragédie lidské duše, jejíž cesta je lemována vševypo-vídajícími znaky jako je teskný zvuk loutny evokující touhu srdce, smrtelně chorobné barvy a celkově nezdravé ovzduší starobylosti. Corman spolu se svým zkušeným profesionálním týmem příběh rozšířil na rozměr celovečerního filmu, ale zachoval jeho duch. V hlavní roli exceluje Vincent Price, který se od této doby stal ikonou Cormanovského cyklu (s výjimkou Předčasného pohřbu, kde nehrál). Jeho stylizovaný projev založený na charakterním shakespearovském herectví s lehce nadnesenou divadelní dikcí a schopnost jedinečného prožitku, která mu umožňuje do nejmenšího detailu přenést se napříč staletími až někam do poeovského bezčasí nebo ke kořenům anglického gotického románu, je pro znalce jedinečným zážitkem. Kameraman Floyd Crosby, spolupracovník geniálního německého režiséra F. W. Murnaua, zvolil adekvátně ponuré barevné filtry a sídlo Rodericka Ushera zahalil oparem jakoby z otráveného kouře opiového doupěte. Cormanův film, jenž byl ve své době odvážným experimentem bez jistého výsledku, ideálně vystihuje společenské uvolnění počátku 60. let a Poe se v jeho podání mění na sebereflexi kuřáků hašiše nebo marihuany. Není náhodou, že pozdější díly Cormanova cyklu vznikaly ve společnosti nejsvobodomyslnější - v prostředí swingujícího Londýna.
(MJ)
katalog 1. Festivalu nad řekou

Snímek představuje první Cormanův přepis díla Edgara Allana Poea, k jehož tvorbě se pak v následujících letech několikrát vrátil, ať už k přímé adaptaci literární předlohy nebo jen jako ke zdroji inspirace. Mladý muž přijíždí do ponurého sídla Rodericka Ushera, aby si odtud odvezl jeho sestru, s níž je zasnouben. Od prvního záběru je však zřejmé, že majitel domu i jeho sestra jsou pronásledování rodovou kletbou, která se jako temný mrak vznáší nad kdysi honosnou stavbou.