X. všesokolský slet v Praze 1938

"Ach, vy dni krásné, na něž nezapomenem, obláčky vzduté, srdce zpívající! Vy, křídla lásky nad růžovým dnem, sokolí křídla, mladí bojovníci! Ne, nikdy, nikdy nezapomenem, byť v pokoření, odříkání, na kvetoucí zrající zem, jejímiž dětmi jsme do skonání. Z jihu, severu, ze všech stran, nesem důvěru, Praho, do tvých bran. Jdem, jdem, jdem, nezapomenem, povel vlasti v kroku svém, jdem, jdem, jdem."

Nezapomenem... - filmová báseň o X. všesokolském sletu v Praze roku 1938. Ihned po okupaci Československa nacisty byl film zakázán.

Přednes krásných slov básníka Josefa Hory měli Zdeněk Štěpánek, Ladislav Boháč, František Smolík, vše podbarveno hudbou Julia Kalaše

Všesokolský slet konaný v roce 1938 na Strahově. Účastnilo se ho 348 086 cvičenců a přes 2,3 milióny diváků. Konal se v době fašistické hrozby. Opět se konal rozestavný běh z Prahy do deseti pohraničních míst, kterého se zúčastnilo přes 42 000 běžců. Konal se zimní přebor ČOS a SSS, IV. středoškolské hry, I. slet žactva a průvod. Na 29 000 mužů současně na ploše strahovského stadionu v prostných složilo Přísahu republice. 30 000 žen předvedlo Rej od autorů manželů Matějovcových. Dorostenky se předvedly s májkami. Byl k vidění Den brannosti. Slet trval celých pět týdnů. Poprvé bylo použito 24 reproduktorů pod cvičební plochou, k lepšímu ozvučení takto rozsáhlé plochy. Průvody Prahou byly národní manifestací. Jen zmínkou, Sokol Vídeň musel nést prapor s hákovým křížem. Prezident Edward Beneš daroval Sokolu prapor (na nějž připjal později Válečný kříž).

Nezapomenem... filmová báseň o X. všesokolském sletu v Praze v roce 1938, předvádí úchvaný sled obrazů, nádherný to výsledek práce celé sokolské rodiny, na níž mohli být Čechoslováci hrdi. Od jásavého průvodu Prahou provádí režisér diváky plným pořadem cvičení: dětí, žaček a žáků, ostatních bratří, dorostu a dorostenek, vysoce napínavými a vynikajícími výkony v mistrovství světa v nářaďovém tělocviku mužů a žen, až k závěrečným cvičením, prostným a míčům žen a přísaze mužů.

Dílo je filmovým dokumentem zdařilé montáže režiséra Martina Friče, který zachytil vše: i to, co mnohým účastníkům sletu uniklo a vyvořil tak nehynoucí památku. Krásná slova básníka Josefa Hory, zapadající v rámec nálady a zdařilé přednesy Zdeňka Štěpánka, Františka Smolíka a Ladislava Boháče doplnily vhodně děj.

Hudební doprovod Julia Kalaše vracel diváky do sletových dnů roku 1938. Tento zdařilý film měl zaručenou popularitu v celém Česko-Slovensku a bylo mu předpovídáno, že bude mít jistě úspěch i v cizině, měl být významnou propagací národa a státu.

Dokumentární film z X. všesokolského sletu za účasti zahraničních hostí.

Autor/Zdroj: /Febiofest