X-Men

V nedaleké budoucnosti se rodí děti se speciálním X-faktorem, který jim dává zvláštní nadpřirozenou síla-ničivý laserový pohled, schopnost přesunovat předměty nebo ovládat počasí. Pro obyčejné lidi je těžké mutanty akceptovat, aniž by se jich báli. Profesor Xavier (Patrick Stewart) celosvětově uznávaný telepat- mutant, proto zřídí speciální školu a jeho záměrem je naučit mutanty zacházet se svými schopnostmi tak, aby z nich lidé neměli strach. Ne všichni mutanti jsou ochotni přizpůsobit se, neboť nevěří, že by spolu mohli lidé a mutanti žít. Skupina X-men teď musí před těmito tvory lidstvo chránit, protože jejich šéf, podlý Magneto (Ian McKellen), má s budoucností planet Země velice zákeřné úmysly!

Nedaleká budoucnost. Po celé planetě se rodí děti s X-faktorem v genech, který jim dává zvláštní sílu - třeba ničivý laserový pohled nebo schopnost létat, přesunovat předměty nebo ovládat počasí. Profesor X, Wolverine, Storm, Jean Grey, Rogue, Cyclops, Magneto, Toad, Mystique, Sabretooth jsou mutanti s mimořádnými schopnostmi. Ale pro lidi, kteří takovéto schopnosti nemají, je velice těžké mutanty akceptovat a neubránit se strachu.

Nejcitelnějí potřebu naučit mutanty jak pracovat se svou zvláštní silou a mít nad ní kontrolu má porfesor Charles Xavier - světově uznávaný telepat - mutant. Zřídí speciální školu a jeho záměrem je, aby se žáci chovali tak, aby se svět odnaučil strachu před nimi. Xavier přijímá dva nové žáky. Je to Logan - osamělý silák a Rogue, která může přijmout jakoukoliv sílu i paměť ze všeho, čeho se dotkne. Proti filosofii profesora Xaviera stojí senátor Kelly, který by mutanty nejradši zlikvidoval.

Tak už to konečně všichni pochopte. Mutanti nejsou jen výmyslem autorů sci-fi a hororů, jsou mezi námi a mají se náramně k světu. A právě teď dozrál čas, abyste se s nimi seznámili i vy. Většina z nich se za svoje nadpřirozené schopnosti stydí a má z nich strach (zabít polibkem milovaného partnera není zrovna košer), jiní je rádi zneužijí k vlastnímu obohacení (neviditelnému muži se krade o mnoho lépe než obyčejnému lapkovi).
Naštěstí je tu profesor Charles Xavier představující chápavého přítele, tvrdého učitele, moudrého rádce a nejmocnějšího telepata na světě. Byl to on, kdo vybudoval azyl pro všechny nadpřirozené bytosti, kde je učí držet jejich schopnosti na uzdě, a den po dni jim vtlouká do hlavy, že hra na boha, ke které mají díky vrtochům matky přírody potenciál, je příliš nebezpečná. Mutanti zároveň musí čelit strachu a útokům civilizované veřejnosti, která je jejich zázračnými schopnostmi šokována. Částečně oprávněně - na světě totiž nejsou jen kladní superhrdinové s duší Mirka Dušína a hláškami želv Ninja, kteří jsou ochotni naslouchat hlasu svědomí profesora Xaviera a páchat výhradně dobré skutky. Jsou zde i pořádní hajzlové, paranoidní maniaci a tupí bijci, kterým bude třeba ve jménu dobra nakopat zmutované hýždě.
Slavný tým superhrdinů X-Men se objevil na stránkách komiksového nakladatelství Marvel už v roce 1963 a ve svém prvním fantastickém dobrodružství si to rozdal právě s Magnetem - padouchem schopným ovládat magnetické vlny, a tím pádem působit na vše, co je kovové. Tato první kreslená bitva Profesora X a jeho svěřenců byla tvůrcům filmu jistě inspirací, neboť i v něm se jako ztělesnění zla objevuje rozporuplný Magneto, který vybičován strašákem fašistických koncentračních táborů se chce svými podlými činy bránit podobnému osudu z rukou demokratické společnosti, a proto neváhá rozpoutat svůj vlastní, magnetický holocaust.
Vjeho nekalých plánech mu je nápomocen totálně omezený, ale neuvěřitelně silný Sabretooth, podle potřeby se měnící chameleonka Mystique a odporný „žabák" Toad s dlouhým jazykem a mrštným tělem. V dresu správných hochů se značkou X na hrudi do protiútoku nastupuje Cyclops s laserovým zrakem, půvabná Storm schopná poručit větru, dešti a hlavně bouři, svůdná doktorka a telekinetička Jean Grey, čerstvý nováček Rogue - křehká dívka schopná přenášet životní energii, a tvrďák Wolverine, samorostlý rváč s regenerační schopností a skrytými, jako břitva ostrými adamantovými drápy. První rána je vypálena a oba týmy superborců se pouštějí do efektní řežby plné nápaditých soubojů, která je pro komiksového fandu nadupaným zábavným kvízem prověřujícím jeho znalosti a pro normálního diváka pastvou pro oči se srozumitelným příběhem, kterému kupodivu neublížil ani finální sestřih, při kterém byl film zkrácen skoro o hodinu.
Režisér Bryan Singer se naštěstí nenechal strhnout možností natočit šílené fantasmagorické dobrodružství novodobých supermanů, které mu kreslená předloha přímo nabízela, a komiksové postavy obdařil určitou dávkou lidskosti.
V popředí stojí Logan alias Wolverine, výsledek ilegálních vojenských pokusů, který se straní všeho lidského a pomalu nachází cestu do Xavierova týmu. Film se tak oprostil od balastu veselého obrázkového čtení a stupidního děje pro malé děti a do divákových žil vpálil koňskou dávku nefalšovaného komiksového extraktu, schopného položit na kolena i Clarka Kenta. Netřeba dalších zbytečných slov. Bryan Singer vytvořil důstojný skvost hodný filmové komiksové dvorany slávy, kterou postavil Tim Burton svými prvními Batmany. Budiž mu za to dík před nastoupenou rotou superhrdinů.
Jiří Zídek Total Film 2000/8/96

VERDIKT
Díky poctivě odvedenému filmařskému řemeslu a faktu, že vydařené komiksvé adaptace by se daly spočítat na prstech jedné ruky, má tento film reálnou šanci slunit se dlouho na výsluní vašeho zájmu.

Autor/Zdroj: Zídek Jiří/Total Film


Nevypadalo to dobře. Režisér, který ještě nikdy netočil áčkový akční film se speciálními efekty, scénář, který se neustále přepisoval, nepříliš známí nebo úplně neznámí herci, předloha hemžící se stovkami postav a dějových linií. Krátce před premiérou se navíc ukázalo, že je nutné vystřihnout třičtvrtě hodiny děje. Opravdu to nevypadalo dobře. A to, že jsou X-Meni nejlepší komiksovou adaptací posledních let, má zatraceně blízko k zázraku.
Největší zásluhu na tom má bezesporu Bryan Singer (Obvyklí podezřelí, Nadaný žák). Jeho klidná, inteligentní a přesná režie ho jasně odlišuje od tvůrců, pro které komiksový film rovná se poutově nasvícené hopsání maníků v gumových trikotech, a prozrazuje jeho ambici dostat na plátno komiks se vším všudy - tedy i s plastickými hrdiny, a ne s postavami zredukovanými na zarputilé ksichty pod maskami. Vyšlo mu to na sto procent. Žádná z figur (možná až na Storm a vedlejší záporáky) není úplně jednorozměrná, každá má svůj náboj, pocity a problémy. Psychologické vyšívání v akčním filmu je vždycky riskantní, ale Singerův šicí stroj to zvládl pomocí minimalisticky náznakové nitě skutečně excelentně - ať už jde o tiše bublající chemii mezi Wolverinem a Jean Greyovou, které Cyclops přihlíží s nehybně pokerovou tváří, nebo o logické a pochopitelné motivy hlavního padoucha (zaplaiť pánbůh žádné klišé ve stylu „ha ha ha, a nyní ovládnu celý svět"). Tomu pomáhá i vynikající obsazení. Také tady se risk vyplatil. Nemluvím o Patricku Stewartovi v roli Profesora X, to byla sázka na jistotu, ale i shakespearovský lan McKellen zvládl pro něj nezvyklou polohu na výbornou. Jeho Magneto je kompletně věrohodný, žádné deklamování a trapná démoničnost za každou cenu. Ovšem hereckým hitem číslo jedna je Wolverine. Neznámý Australan Hugh Jackman vystřihl ikonickou figuru nikotinem nasáklého rváče s vysunovacími drápy způsobem, který má hodně blízko k dokonalosti.
Přes všechny nadšené bláboly o psychologii a charakterním herectví, kterých jsem se právě dopustil, bychom neměli ztrácet ze zřetele, že X-Meni jsou především akční komiks. Naštěstí to neztratil ze zřetele ani Singer. X-Meni mají ten správný cool styl, jaký komiksovému filmu svědčí, snímek si celou dobu drží vysokou hladinu vizuální stylizace, aniž to působí nechtěně komicky. Pokud jde o akci, projeví se občas režisérova nezkušenost, avšak většinu času je to velice slušný nadprůměr a divák si dostatečně užije postav v černých kožených uniformách míhajících se vzduchem v krkolomných piruetách na pozadí patřičně bombastických efektů. Hlášek sice není mnoho, ale účinkují s razancí protipěchotní pumy. Samozřejmě nechybějí interní fóry pro komiksové fanoušky: když se Wolverine ošívá nad x-menskými černými uniformami, zeptá se ho Cyclops ironicky, jestli by mu vyhovovala spíš žlutá - což je barva, kterou Wolverine nosí v komiksu.
A hot dogy na pláži prodává legendární Stan Lee, nejen tvůrce X-Menů, ale i Spider-Mana, Fantastic Four, Captaina Americy, Avengers, zkrátka celého marveláckého panteonu. X-Meni jsou prostě klasickou ukázkou, jak by měl fungovat převod z komiksu do filmu. Neztratila se ani jedna
důležitá ingredience, obětovány byly pouze konkrétní detaily (Rogue ve skutečnosti není tak mladá, Iceman, kterého vidíme v mutantské škole, patří k zakládajícím členům X-Menů), z čehož bude mít neklidný spánek jen pár bigotních x-menistů.
A noční můry několika tisíců lidí jsou výměnou za sto minut vynikající zábavy vždy přijatelná cena.
ŠTĚPÁN KOPŘIVA Premiere 2000/10/40

Autor/Zdroj: Kopřiva Štěpán/Premiere

Evoluce je síla, která dokázala, že jsme se z jednobuněčných organismů stali vládci planety. Obvykle jí to trvá miliony let, ale čas od času dojde k nečekanému skoku dopředu a vzniknou mutanti. Lidé, kteří mají schopnosti označované za „nadpřirozené". Je jich mnoho, ale často své schopnosti tají, protože se obávají nepochopení nebo dokonce nenávisti ze strany „normálních" lidí. Někteří našli útočiště u profesora Charlese Xaviera (Patrick Stewart), geniálního telepata upoutaného na invalidní křeslo. Jiní se netají svou nenávistí k lidstvu a chtějí si s ním nevtradičním způsobem vyrovnat účty pod vedením Erika Lehnsherra alias Magneta, pána magnetismu (a tudíž kovu).
Jeden z nejslavnější comicsů všech dob (vychází od šedesátých let) se konečně dočkal hrané podoby (předtím existoval jako animovaný televizní seriál). Byl to riskantní tah. Z téměř 100 X-Manů muselo být pro film vybráno jen okolo deseti těch nejdůležitějších, jejich podoba byla podstatně změněna, z několika složitě propojených „spolků" zůstaly pouze dva („hodní" a „zlí")
a byly řádně překopány „historické události" okolo vzniku a vztahů X-Manů, které fanoušci pokládají za svaté. Ted', po fenomenálním úspěchu filmu v USA i zbytku světa, se obavy ukázaly být lichými. Ale mají X-Men co dát českému divákovi, který nerozezná Wolverina od Wartburga? (viz „Akta X")
Po krátkém úvodním proslovu a historické lekci se ocitáme v nedaleké budoucnosti, která ovšem vypadá naprosto jako naše současnost - až na existenci mutantů. Film se nejvíce věnuje Loganovi (alias Wolverinovi), rtuťovitému Kanaďanovi, který si vydělává zápasením v zapadlých městech, což pro něj není nejmenší problém vzhledem k tomu, že má schopnost zázračné regenerace, nezničitelnou kostru a ostré kovové drápy, které dokáže na povel bleskurychle vysunout z kloubů. Ale samozřejmě to nedělá, pokud to není nezbytně nutné. Málokterý mutant chce prozradit svou identitu.
Jednoho dne se ale Logan v rychlém sledu osobně setká s jedním přátelským, jedním nepřátelským a dvěma záhadnými mutanty, a nebýt regeneračních schopností, bylo by to poslední setkání jeho života. Následně se seznámí s profesorem Xavierem a navštíví jeho „školu pro nadanou mládež", kde se „hodní" mutanti učí ovládat své schopnosti a připravují se na boj se „zlými" a s politiky, kteří připravují „zákon o registraci mutantů". Karty jsou rozdány a drama může začít.
Rozhodně nejpříjemnějším překvapením filmu je dosud neznámý Hugh Jackman, který na poslední chvíli nahradil Dougraye Scotta (který se zranil při natáčení M:I-2). Jeho Logan-Wolverine je typický „hrdina proti své vůli", kterému jsou superhrdinové, jejich kostýmy a boj proti zlu pouze k smíchu („V tomhle chodíte mezi lidi?") a nechce s nimi mít nic společného. Je to velmi chytrá metoda, jak v pravou chvíli na diváka mrknout „ano, my jsme si vědomi, že to celé je vlastně blbina". Díky tomu, že „pomrkávání" zajišťuje hrdina filmu, aniž by přitom vypadl z role, nepůsobí tyto drobné sebeparodie tak rušivě jako v Schumacherových Batmanech a umožňují vám smát se spolu s hrdiny místo toho, abyste se smáli jim (a režisérovi). Vůbec se ukázalo být velmi zajímavým tahem svěření režie Bryanu Singerovi, údajně proto, že měl zkušenosti s velkým počtem hrdinů v jednom filmu (Obvyklí podezřelí). A samozřejmě nebylo na závadu, že producent Tom DeSanto je velkým fanouškem comicsových X-Manů a spolu se Singerem napsal námět, který pak ve scénář přetvořil debutující David Hayter, jenž měl doposud se zábavním průmyslem společné to, že namluvil „oposuma u popelnice" ve filmu Dr. Dolittle a hlavního hrdinu v legendární videohře „Metal Gear Solid".
Singer překvapivě pojal X-Men jako psychologické drama s akčními vsuvkami. Nejde mu o efektní střih, rychlé kopance, šokující triky a velké výbuchy (i když se toho všeho také dočkáme), ale především o zachycení vztahů a motivací jednotlivých X-Manů. A jakkoliv to zní šíleně, v případě hlavních hrdinů se mu to daří a my opravdu s napětím sledujeme, jaká traumata může mít člověk (resp. mutant) z toho, že se mu z rukou vysunují břitvy, nebo že z ostatních nechtěně vysává energii. Kromě výše zmíněného Hugha Jackmana podle očekávání září také Patrick Stewart („Star Trek: Nová generace") a sir Ion McKellen (Nadaný žák, Gandalf v natáčeném Pánovi prstenů) oba brilantní shakespearovští herci, z nichž byste nespustili oči, ani kdyby předčítali telefonní seznam. Ne každý ovšem dostane stejný prostor a především na straně zla (Mystique, Sabretooth, Toad) se žádných filozofických sond nedočkáme. Podstatná část filmu je věnovaná vysvětlení toho, co jsou mutanti zač, kde a jak bydlí a jaký mají vztah k obyčejným lidem. A i když je to jedna ze základních scenáristických pouček, je až s podivem, jak dobře v reálu funguje ono otřepané: „Když si má divák film užít, musí chápat motivaci a myšlenky hrdinů." I „zlý" Magneto vlastně není příliš zlý a chce v podstatě dosáhnout stejného cíle jako profesor Xavier - pouze o něco méně mírumilovnými prostředky.
Samozřejmě, pokud se nad dějem na chvíli zamyslíte, asi těžko překousnete třeba to, že by někdo díky mutaci své DNA dokázal ovládat počasí nebo střílet laserem z očí, a budete pochybovat o vkusnosti toho, jak byl použit motiv holocaustu. Ale film X-Men samozřejmě nebyl natáčen proto, aby ho odborně analyzoval expert na Antonioniho nebo Jarmusche. Pokud vezmeme v úvahu cílovou skupinu diváků, je tento snímek až překvapivě inteligentní a neakční a producenti u Foxe museli být před premiérou určitě velice nervózní. Ted' už nervózní nejsou a Bryan Singer má na příštích pár let o práci vystaráno: Bude natáčet přinejmenším dvě pokračování.
V průběhu posledních let se podařilo natočit několik slušných comicsových filmů: Například první dva Batmany, Vránu nebo Blade. Byly patřičně stylové a tak vizuálně efektní, že jste se v jejich průběhu nezačali nudit. Tvůrci filmu X-Men ale dokázali něco, co se dosud žádnému comicsovému filmu nepovedlo: Ač předtím zcela nedotčen, začal jsem číst příslušný comics. Zajímalo mě, co jsou ti hrdinové zač. A to je asi to nejlepší, co můžu o jakémkoliv comicsovém filmu říct.
František Fuka Cinema 2000/10/28

Autor/Zdroj: Fuka František/Cinema


Snímek režiséra Bryana Singera X-Men vznikl podle u nás nevydané série komiksů, jež začala vycházet v americkém nakladatelství Marvel Comics v roce 1963 a jež inspirovala i sedmdesátidílný animovaný seriál. Hrdiny příběhu z „nepříliš vzdálené budoucnosti " jsou lidští mutanti s nadpřirozenými schopnostmi. Jejich odlišnost se projevuje až v pubertě a je způsobena evolučním skokem lidského druhu. - Cynický dospělý mutant Magneto, schopný ovládat kovové věci pomocí vůlí vyvolávaného magnetického pole, očekává válku mezi příslušníky svého druhu a obyčejnými lidmi. Jeho bývalý přítel Charles Xavier (schopný pronikat do mysli jiných bytostí) prosazuje naopak mírové soužití „odlišných" jedinců s okolím. Magneto chce s pomocí speciálního záření změnit v mutanty mocné tohoto světa, kteří se sejdou při sjezdu OSN na newyorském Ellis Islandu. On i Xavier mají svou suitu bojujících mutantů, kteří se musejí nmohokrát střetnout. Cílem Xaviera a jeho pomocníků (X-Men) je zabránit katastrofě a také zachránit mladičkou rnutantku Rogue, jež má proti své vůli posloužit Magnetovým cílům. - Filmová podoba X-Men nabízí početnou a povýtce velmi eklektickou sestavu bizarních hrdinů i barvitý rejstřík jejich vizuálně atraktivních dovedností. Tvůrci pracují s příliš „volnou" fantazií, díky níž je ve vyprávění možné prakticky vše, od procházení zdmi po schopnosti libovolně se metamorfovat v podobu jiné bytosti. Na konci století se však především vytratila původní paralela s boji za lidská práva, aktuální v dobách vzniku komiksu. Singerův obsahově vyprázdněný snímek tím pádem spoléhá pouze na překypující vizuální efekty. V USA ovšem slaví úspěchy.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/10/35

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled