Dishonored

"X 27", byl velmi populární film s Marlenou Dietrichovou, jehož děj diváky přenesl do chvil, kdy se rozechvívala země vražednými doteky válečného molocha a kdy v zákulisí prvního světového konfliktu se intrikovalo a bojovalo sice nekrvavým zbraněmi, ale to strašnějšími. Krásné ženy spojovaly svou lásku k vlasti s láskou k zlatu s nasazením vlastního života ve válečných službách, kdy chladně vraždily svým půvabem. Staly se slavnými šiframi. A když, byť jen na chvíli, unikly z vykreslených polí své šachovnice, odložily masku a počaly nemilovati jen z profese, tu jim vypadly pomyslné otěže z rukou, ztratily sílu a ostří se obrátilo proti nim. Zahynuly hrdě a s podmaňujícím úsměvem ironické síly na tváři tak jako "X 27" jedna s nejslavnějších rakouských vyzvědaček, která zaprodala svůj život jedinému výstřelu u pevnostní zdi.

Marlene Dietrichová dala tomuto číslu všechnu svou sílu krásné bytosti, bezedno svých očí a nevšednost svého umění. V té době již pracovala potřetí ve filmu v jiném prostředí od sebe naprosto odlišném a dovede se vždy přizpůsobit jeho barvě a dáti mu svou náladu. Teď již byla v USA a měla společníky herecky silné a mužné charaktery. Film byl vyroben se zdravým a uměleckým vkusem a měl klasický, krásný pohybový rytmus. V počátečních scénách vynucuje si studené stakato, jehož úsečnost zmírňuje taneční pitvorností rozhoupaných panáčků. Pak poměrně usměrněně pluje informačními momenty až do bezohledného strhujícího skoku, kdy vpadne do vířivé, tančící a smějící se korlondolové maškarády.

Zakončení má studené jako srdce válečníkovo či hlaveň vojenské pušky. Jediným teplým místem filmu byl poslední úsměv Dietrichové, který činí ze závěrečného smutku smírný tragický happy end. Tak takový byl film "X 27".