Vzestup

Film jasně ukazuje na pozadí strohé krajiny a   nekontrastního světla, především   všeobjímající nejistoty, pokořování a   nelidskost. Postavy jsou jakoby načrtn uty na   hrubozrnou podložku a spíše připomínají   symboly zoufalství, strachu a pocitu zmaru.   Jistým způsobem se režisérce snímku podařilo   zachytit s esnciální přesností mé pocity,   které jsem měl po četbě románu Vasila Bykava   Obelisk, který rozhodně doporučuji. Pokud jej   seženete.

Když jde o psychologický film, nebudu u filmu   čekat velkolepé válečné scény, ale výborné   herecké výkony. Ty tady jsou, proto odkojence   Bonda nebudou zajímat dlouhé scény, ve kterých   se ani snad nic neděje. Ono je také rozdíl   zemřít v bitvě, nebo být popraven, mezi   zrádci, uprostřed vesničanů. Zde nejsou tanky,   nelétají letadla, ale jsme svědky, jak se z   lehkovážného člověka na začátku, postupem   času stane hrdina Sotnikov. A u koho jsme si   myslili, že myslí na ostatní, tak se z něj   vyklube sketa zrádce. Není na nás, někoho   soudit, sami nevíme co bychom učinili my v dané   situaci. Srovnávat americké, válečné filmy s   ruskými, je jako míchat jablka s hruškami.   Američané mohou do filmu vrazit miliardy a film   se nezakousne a brzy na něj zapomeneme. Ne   každý film dopadne jako vojín Ryan nebo Forest   Gump, proto válečné scény z týlu mám   nejraději. Jinak válečné filmy nemusím...

Má smysl žít, když zradíte?
Běloruská krajina pokrytá silnou vrstvou   sněhu. Mrznoucí počasí a hlad jen toto   prostředí doplňuje. Na počátku příběhu se   skupina partyzánů a vesničanů dostane do   střetu se skupinou německých vojáků. Po něm   se partyzánům podaří skrýt se v lese. Jenže   mají problém. Velký nedostatek potravin. Pro   jejich obdržení jsou vysláni dva dobrovolníci.   Putují nehostinnou a promrzlou krajinou do jedné   vesnice. Bohužel nakonec padnou do zajetí. Film   je psychologickým příběhem vyprávející o   tom, jak reagují lidé v krizových situací.   Rozebírá jednotlivé účasníky děje - dva   partyzány, matku tří dětí, mladou dívku,   starostu, který zdánlivě spolupracuje s   německými okupanty. Jeden z hrdinů se ve   strachu z bolesti a smrti rozhodne spolupracovat.   Je právo ho soudit? Má právo to udělat? A co   potom, když jsou jeho přátelé zrazeni. Má   smysl žít? Film je černobílý, výprava   diváka spíše zklame a český divák, dnes   odkojený a vycepovaný americkým filmem těžko   přijímá ruský, potažmo sovětský způsob   vyprávění.

vzestup jako sovětské kinematografické dílo   oceněné hlavní cenou na mezinárodním   filmovém festivalu slibuje kvalitní práci, ale   v současnosti je nutné napsat, že od doby   vzniku uplynula notná řádka let a to co platilo   na diváka před více než třiceti lety, nemusí   fungovat stále, spíše naopak. námět snímku   vzestup čerpá svou hlavní dějovou linku z   prověřeného faktu, že lidé pod psychickým   tlakem udělají spousty věcí, které by   normálně neučinili a ačkliv toto téma nebylo   v 2. polovině 7o. let minulého století ve   filmové branži příliš obvyklé, popírání   sebe sama v krizových situacích známe i z   jiných a lepších děl. neoddiskutovatelným   kladem je pro film vzestup určitě také   skutečnost, že hrdinové rudé armády nejsou   vyobrazeni s typickou gloriolou, ale že jsou   osobami i se svými slabými stránkami. to je ale   také to jediné, co snímek vzestup zvedá z   nejnižších příček celkového hodnocení o   třídu výše. ve zlatém středu, i když v tom   nejnižším, film vzestup pro svou nerytmičnost,   zdlouhavost a de facto i nudu také zůstane; cena   necena.

Další z řady oceňovaných ale pro mě zcela   nezajímavých, nduných a zdlouhavých ruských   válečných snímků. Radši se podívám na   některý z jejich patosových velkofilmů než na   takovouhle nesnesitelnou nudu.

Vynikající psychologické drama o hrdinství,   morálce, sebeobětování a vlastním svědomím   z období druhé světové války. Svým stylem   mně film připomíná některá díla od   českého režiséra Vláčila. Mimořádný   herecký výkon Vladimíra Gosťjuchina v roli   vnitře rozpolceného vojína Rybaka. Oceňuji,   že ruští partyzáni a obyčejní lidé nejsou   vykresleni pouze jako hrdinové, jak to bylo   zvykem ve většině válečných filmů z éry   Sovětského svazu. Docela by mě zajímalo zda   neležel tento snímek nějakou dobu v trezoru