Proslulý italský režisér Tinto Brass, s jehož dílky nás přičinlivě seznamují distributoři videokazet a filmů a také televize, se ve svém novém snímku Voyeur poněkud překvapivě inspiroval prózou Alberta Moravii z roku 1985, vycházející teď
v češtině pod názvem Voyeur aneb Muž, který se dívá (nakl. JAN, 1994). Tradiční
moraviovský příběh o rodinných vazbách, poznamenaných "nedovoleným "
sexuálním pudem, se ovšem v Brassově podání mění v neméně tradiční formu
erotického, lehce pornografického filmu, kde jde především o ženskou nahotu a
o různé formy sexuálního spojení. Mladý profesor literatury Dodo stále touží po
své smyslné manželce...
