Vojtěch, řečený sirotek

Poválečná léta v jihočeském pohraničí: Mladý muž se po návratu z vězení stává porybným a pronásleduje své bývalé kumpány. Ti se krutě pomstí. Pochmurný baladický příběh je ve svém výsledném tvaru rozporuplný. Osobitý a neotřelý způsob filmového vyprávění kontrastuje se zjevnými realizačními nedostatky. Absolventský film režiséra, scenáristy a kameramana.

Zdroj: Československá filmová společnost

Inspirací k absolventskému filmu a zároveň i distribučnímu debutu Zdeňka Tyce Vojtěch, řečený sirotek (1989), byla povídka ukrajinského spisovatele Jevhena Hucala. Scenáristé ji pojali jako baladu, zaměřenou na základní hodnoty lidské existence. Vyprávějí příběh až živočišně přímého Vojtěcha, který se neumí přizpůsobit vztahům a zvyklostem ve vsi, poznamenané nedávnými válečnými událostmi, a který o svou nezávislost a o právo na lásku bojuje s „celým světem“. – Režisér ztvárnil drama zmařeného života bez vnějškové dějovosti, s minimem dialogů a s tvůrčím využitím ryze filmových prostředků. Zdánlivě nenápadná černobílá balada ve svém důrazu na emoci, vzešlou především z obrazu a zvuku, v mnohém navazuje na styl a poetiku kinematografie šedesátých let. Ve své první velké roli se ve filmu zaskvěl Petr Forman. - Tycův patnáct let starý snímek, jenž v rámci Projektu 100-2005 přichází do kin v obnovené premiéře, ani po letech neztratil nic ze své syrovosti a křehkého půvabu. Naopak nabízí srovnání s vlnou dnešních debutů, jež často vyznívají křečovitě a hluše.
-pp-, Filmový přehled 2004/12,

Třebaže dosavadní celovečerní filmy Zdeňka Tyce jsou stylově značně různorodé, všechny mají něco společného: jejich hlavní hrdinové se od svého okolí odlišují čistotou a opravdovostí. A tyto vlastnosti jim téměř vždy komplikují život. Hlavní hrdina Žiletek, rodičovská dvojice ze Smradů i podivínský cizinec Vojtěch, řečený sirotek, titulní hrdina Tycova šestnáct let starého celovečerního debutu.
Příběh filmu je dějově minimalistický. Vojtěch (Petr Forman) se vynoří v jihočeské vsi jakoby odnikud, jako neznámý bez domova a bez minulosti. Jeho jediným poutem k minulému životu je kamarád Lojza, s nímž, jak úvodní scény naznačují, Vojtěch sdílí nějaké temné tajemství. Hrdinovým příchodem do vsi jako by se uvedl do pohybu osudový mechanismus, který ho neúprosně vhání do stále ostřejšího konfliktu s okolím a nemůže se zastavit jinak než Vojtěchovou smrtí. Baladický ráz snímku podtrhuje i role přírody, která zde znamená mnohem víc než jen atmosférotvorný prvek či lyrickou dekoraci. Petr Forman ve filmu nemá hereckého partnera, s nímž by prostřednictvím dialogu mohl dát nahlédnout do Vojtěchova nitra; tuto úlohu plní právě příroda. Zatímco v rozhovorech s vesničany zůstává uzavřený a málomluvný, jakmile se octne sám uprostřed krajiny, vidíme ho mazlit se s vodní hladinou a řádit v korunách stromů. Dominantním rysem Vojtěchova charakteru je neochota, či neschopnost se přizpůsobit. Ta z něj na jednu stranu činí atraktivního, charismatického hrdinu, který přesahuje své přízemní okolí, na druhou stranu se projevuje bezohledností.
Vojtěch, řečený sirotek se odehrává v roce 1946. Třebaže pro jeho nadčasový příběh je konkrétní letopočet nepodstatný, je příznačné, že tvůrci jej situovali do bezčasí mezi dvěma režimy – protektorátem a komunismem. Na přelomu dvou režimů se rodil i samotný film: natáčení začalo roku 1988 a do kin dorazil v květnu 1990. Patrně i to je jeden z důvodů, proč byl snímek, natočený za půl milionu korun v koprodukci FAMU a zanikající barrandovské tvůrčí skupiny Profil, poněkud ošizen o propagaci a diváckou pozornost. V následujících letech se vývoj české kinematografie ubíral odlišnými cestami a Vojtěch, řečený sirotek zůstal v 90. letech ojedinělým solitérem bez následovníků (s několika výjimkami: podobného hrdinu uvedl na scénu Vladimír Michálek roku 1998 v dramatu Je třeba zabít Sekala; obdobnou atmosféru jako Tycova prvotina má i Cesta pustým lesem Ivana Vojnára z roku 1997).
(upraveno z textu Barbory Šťastné) Kino AERO

V dnešni době, kdy tón udávaíi společensko-politické události, působi debut režiséra Zdenka Tyce Vojtěch, řečený sirotek dosti výjimečně. Je totiž "neambiciózní". A to především ve smyslu rezignace na dějovost, na kritické hodnocení světa a jeho konfliktů.. Inspirací byla povídka ukrajinského spisovatele Jevhena Hucala, kterou Tyc ve spoluprácl se svými spolužáky z FAMU převedl na filmové plátno jako baladu, zaměřující se na základní hodnoty a pravdy lidské existence. Vypráví příběh Vojtěcha, člověka až živočišně přímého, neschopného přizpůsobit se vztahům a zvyklostem ve venkovském společenství, bojujícího v prvním poválečném roce 1946 o svou svobodu a nezávislost, o svou lásku s celým světem.
. Autoři ztvárnili skromné drama zmateného mladého života s minimem dějových peripetií, s minimem dialogů a s důrazem na ,prostředky", vlastní právě filmovému vyjadřování a na emoci vyvolanou obrazem a zvukem. Černobílá širokoúhlá filmová balada přináší do současné československé produkce poetiku, již jsme už dobrá dvě desetiletí neměli možnost vidět, poetiku, jež v lecčems připomene kinematografie šedesátých let nabízí se srovnání s Hrubínovou a Vávrovou Romancí pro křídlovku,, ale již v žádném případě nelze nazvat epigonstvím. ~ Vojtěch, řečený sirotek je Tycovým absolventským snímkem, vznikl v unikátní koprodukci FAMU a
Filmového studia Barrandov za směšně nízkou cenu (okolo tří set tisic korun). Nesporně patři k našim nejzajímvějším titulům roku 1989. Velkou zásluhu na tom má i představitel atypického hrdiny, syn známého režiséra, Petr Forman.

/Filmový přehled