Velká cesta

Česko-sovětský koprodukční film Velká cesta vypráví několik epizod ze života Jaroslava Haška především v období první světové války. Děj začíná v roce 1914 před návštěvou rakouského arcivévody Ferdinanda v Praze, kdy je Hašek jako politicky nespolehlivý živel převezen do blázince. Protože jeho neustálé provokace pokračují i tam, brzy se ocitne na vojenském cvičišti, odkud už je jenom krůček na vojnu. Ovšem v boji je nepoužitelný, jak brzy poznají jeho nadřízení. Hašek se chce hned při prvním setkání s ruskými vojáky vzdát a přejít na druhou stranu. Bohužel, jsou to ale právě Rusové, kteří se přišli vzdát Rakušanům. Spisovatel je vyznamenán a povýšen. Nakonec se mu stejně podaří dezertovat. Po vypuknutí revoluce v Rusku je zařazen do revolučního vojska a dokonce jmenován revolučním velitelem města Bugulmy. Ve filmu se již objevuje předobraz vojáka Švejka, který se zde jmenuje Strašlipka, a stejně jako v dřívejších filmech Karla Steklého ho hraje Rudolf Hrušínký.

POZOR SPOILER

Pan Hašek sedí v hospodě, kde hostinský utírá obraz císaře pána, a má kvůli tomu spor s udavačem. Pan Hašek je zatčen, pro všechny případy. Policie se totiž snaží zabránit atentátu, a právě proto končí pan Hašek v blázinci. Pak se ubytuje v hotelu pod ruským jménem a je opět policií jat. Začíná světová válka a Hašek končí na vojně. Zde potkává lidi, které později popíše ve své knize o Švejkovi. Také se mu tu dobrovolně vzdají Rusové a on je za to povýšen. Učí své vojáky, jak přeběhnout k Rusům, což pak také udělají. Jsou tedy zajatci, než je založen první československý sbor. Haškovi není zcela jasná politika, a tak opět uniká s vojákem Strašlipkou. Opět končí jako zajatci, ale vůdce jejich „žalářníků“ má Haškovu knihu „Dva tucty povídek“. Oba muži jsou přivedeni do města, kde je Hašek určen jako velitel. Pravda, posádka není z nejpočetnějších, zato zajímavá. Hlavně dívka Šura. Tedy pro Jaroslava. A protože ani on jí není lhostejný, je rázem noha v „nohávě“. Strašlipka nalezl Haškův román a potají v něm čítá. Pak se ale přizná a žádá Haška, zda by se v té knize mohl jmenovat jinak. Hašek souhlasí, jméno Josef ponechává a dává postavě příjmení Švejk. Jenže nastává zvrat a oni oba končí opět v lochu. Město osvobodí Češi, jenže Jaroslav a Josef jsou zběhové a jako takoví mají být souzeni. Jsou propuštěni, Hašek se vrací k Šuře, kterou si bere za manželku. Následně dostává úkol, který jej a Šuru zavádí zpět do Prahy. Že by zde byl vítán policií nadšeně, to tedy není…

Komediálně pojatý životaběh spisovatele Jaroslava Haška od roku 1914 do roku 1920. Sovětsko-československý film domýšlí, jak se z válečné reality zrodily Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války a jak se sám jejich autor proměnil z protirakouského anarchisty a bohéma v přeběhlíka k bolševikům a nakonec i v rudého komisaře.
Ladovsky stylizovaná figurka Švejka, kráčející pod titulky po zeměkouli, vyjadřuje hned v úvodu filmu Velká cesta přesvědčení tvůrců o nezničitelnosti lidového humoru a o jeho bezprostřední souvislosti s odporem k militarismu a s vírou ve spravedlivé sociální uspořádání společnosti.
Režisér Jurij Ozerov pojal válečnou anabázi českého spisovatele Jaroslava Haška (1883-1923) jako sled groteskních epizod, občas i animovaných. Během nich se pražský provokatér a mystifikátor promění v zodpovědného bolševika pověřeného stranickými úkoly samotným předákem Jakovem Sverdlovem, iniciátorem popravy carské rodiny a duchovním otcem tzv. rudého teroru. „Takové světová revoluce potřebuje," zazní o Haškovi na jeho svatbě s dělnicí a revolucionářkou Šurou Lvovou, návrat domů však logicky přináší jen zklamání.
Děj filmu splétá v jedno Haškovy osobní osudy od předválečných měsíců s motivy z jeho životního díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-1923). Hašek a vojín Josef Strašlipka, budoucí vtělení Švejka, spolu od druhé pětiny filmu sdílejí všechny dějinné veletoče, které válka přinesla, aniž by ovšem autoři usilovali o hlubší psychologické vysvětlení jejich postojů. Český člověk s fištrónem prostě vyhraje nade všemi, Slovan rovná se rovnou rudý. A „soudruh mužik" strčí svou moudrostí do kapsy všechny demokratické instituce nové republiky, od jejíchž základů - československých legií - Hašek de facto přeběhl k nepříteli.
V úvodu je snímek označen za „sovětský film", ve skutečnosti jde ale o koprodukci Filmového studia Barrandov a Mosfilmu, která se zejména v obsazení českých herců a stylizaci jejich postav zjevně inspirovala zpracováním Haškova románu od Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) a Poslušně hlásím (1957). Totožné jsou například figury Josefa Hlinomaze či Františka Filipovského, zejména však Strašlipka/Švejk Rudolfa Hrušínského, a to až do fyzických a gestických detailů. S Josefem Abrhámem jako Haškem se pokusili o parafrázi dona Quijota a jeho Sancha Panzy, zde je ovšem sluha jen občasným přihrávačem.

Jan Lukeš
LFŠ 2015

Je rok 1914. Praha se připravuje na příjezd arcivévody Ferdinanda, policie odstraňuje proto politicky nespolehlivé občany. Jedním z nich je i spisovatel Jaroslav Hašek, který je umístěn do blázince. Haškovi to nezabrání v provokacích. Je proto poslán na cvičiště a posléze na frontu. Zde mu vojenské vedení svěří jen krávy. Při setkání s ruskými vojáky se Hašek okamžitě vzdá, ale Rusové už také nestojí o další boj a chtějí do zajetí k Rakušanům. Spisovatel jejich prosbě vyhoví a je za to povýšen. Jednoho dne se mu podaří dezertovat se svými vojáky k Rusům. Nejprve se ocitnou v zajateckém táboře, později se stanou částí československých legií. Po vypuknutí Říjnové revoluce se Hašek s Josefem Strašlipkou (předobrazem Josefa Švejka) přidá k Rudým. Je jmenován velitelem městečka Bugulmy, kde se seznámí se svou budoucí ženou Šurou. Stará se o pořádek a založí také první rudý oddíl z českých a slovenských utečenců. Návrat domů i se Šurou je pro něho zklamáním. Opět je pod policejním dohledem. Opustí proto kamaráda Strašlipku, aby mu ušetřil případné komplikace.

Zdroj: NFA

Osudy spisovatele J. Haška za I. Světové války a za ruské revoluce. Životopisný film vznikl ve spolupráci s barrandovským studiem a s výraznou účastí českých herců. V některých dobových distribučních materiálech byl film označován jako pouze sovětský (z důvodů administrativního vykazování), přestože jde o koprodukci.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu