Výborná kamera,hudba,herci.Film vypadal opravdu   jak z 50,let!V dnešní době tohle natočit není   jen tak!Příběh zajímavý,napětí   fungovalo,ale nevím zda ve filmu byli   titulky,když se mluví německy?Já bohužel   neumím a nerozumím a myslím,že v tomhle filmu   byl důležitý každý rozhovor,to je jediná   výtka,za kterou dávám hvězdičku dolů.

už v kině se mi film libil a mile překvapil.   ale nestihla jsem pobrat všechny souvislosti,   což jsem zjistila až když jsem film viděla po   druhé. Takže při druhém shlédnutí jsem si   vychutnala všechny ty detaily a drobne   nuance,které mi před tím unikly. Úžasný   film, hudbou počínaje, hereckými výkony   konče. Bez sentimentu, bez heppyendu, bez   zbytečného rozmazávání,pathosu a moralit.   Mám jedinou výtku... že ten koho jsem od   začátku podezírala že je největší padouch-   jím opravdu byl. Tohoto herce-ač je skvělý a   sympaťák- mám prostě zafixovaného z jiných   filmů jako záporáka. Kdyby ho hrál někdo   jiný,asi by mě to nenapadlo.

Ve stínu večerní projekce jsem viděl   napínavý film s vynikající atmosférou, který   ani přehnaně nedémonizoval naši minulost a   kdyby kapitán Hakl nevyužíval příliš často   instinktivní náhody, tak bych byl ještě   spokojenější. Horší je to u mě s tím, že   hrdinství obdivuji pouze v případě, že má   nějaký smysl a neublíží nejbližším. Jinak   si stojím za tím, že hrdinů jsou plné   hřbitovy a nepovažuji takticky za správné   zvolit si status mrtvoly pro účinný boj s STB.

Má omluva panu Ondříčkovi,ale tomuto filmu   jednoznačně dominuje hudba.Hudba prolíná   celým filmem,neruší,naopak dokresluje   potemnělou atmosféru.Závěrečná píseň Jana   P. Muchowa Lay Down v podání české zpěvačky   Sáry Vondráškové/ Never Sol/,je   dokonalá.Dalším pilířem úspěchu tohoto   filmu je kamera,zvuk a herecký výkon Ivana   Trojana.Trochu film sráží využívání   exteriérů pro natočení více různých   scén/na Václavském náměstí,v továrně/,kde   stačilo alespoň natočit záběr z jiného   úhlu,či rekvizit/tramvaj/,na druhou stranu   chápu,že vše stojí moc peněz,takže když už   to jednou máme vypůjčené...Jinak není co   dodat,snad jen,že Český lev je ve správných   rukách.A to hned devětkrát.

Čekal jsem, že to bude o několik tříd   lepší. Bohužel je to pro mě spíš zklamání.   Spousta věcí nedává smysl. Vůbec nechápu,   proč si dali komunisti tolik práce s ničením   důkazů, o které při vykonstruovaných   procesech vlastně vůbec nešlo. Detektiv,   který, nejen že není ve straně, ale navíc se   netají svými antipatiemi vůči komunistickému   režimu, a přesto je v polovině 50. let u SNB -   to mi taky nejde do hlavy. Co se týče bývalého   esesáka, který se několik let po válce   rekreoval na Sibiři a teď má jako   důvěryhodný svědek vypovídat při   divadelním, ehm totiž při soudním   představení, to radši ani nekomentuju.   Připomíná to spíš nějaký béčkový   thriller, a to i díky onomu oblíbenému   filmovému klišé, kdy se hlavní hrdina   prochází po místě činu a ze stropu na něj   začne kapat krev. Ani tu atmosféru doby temna,   plné vykonstruovaných procesů, politických   vražd, udavačství a všeobecného   bolševického teroru se tvůrcům, podle mého   názoru, nepodařilo správně zachytit. Film má   sice dobré obsazení, ale to je bohužel asi tak   všechno. Myslím, že 5/10 je ažaž. Film si   víc opravdu nezaslouží.

Do detektivného žánru se čeští tvůrci moc   nepouštějí, nicméně režisér Ondříček si   s tímto žánrem poradil dost slušně. Podle mě   dvě hlavní příčiny byly ve velmi dobrém   scénáři a v hlavním představiteli. To, že je   Ivan Trojan výborný herec všichni snad víme a   mohl to zde opět potvrdit. Věřila jsem mu jeho   zarputilost, která ho nakonec dovedla tam kam   došel. Doplněno propracovanou stylizací (jenom   ten most u Florence už je fakt dost profláklý),   výraznější rolí Norberta Lichého a   dalších, především Soni Norisové, vznikla   slušná kriminálka. V určitých chvílích mi   však dojem narušovala kombinace   Švěhlík-Taclík, chvílemi jsem si připadla,   že se dívám na kriminálku Anděl v kině.   Dokážu ocenit snahu obsadit Simonu Babčákovou   proti obvyklé škatulce a ráda jsem viděla   Sebastiana Kocha, který se od doby Životů těch   druhých skoro nezměnil. Jen ten konec na mě byl   moc. Patnáct, dvacet let v uranových dolech by   možná stačilo.
Příznivci Dejvického divadla   si můžou zkusit zahrát hru - který z herců   Dejvického divadla zde nehrál?

Zvykl jsem si Ondříčka (a myslím, že po   zásluze) podceňovat, ale s tímhle mě poprvé   mile překvapil. Film Ve stínu není bez   šrámů, občas škobrtne, ale je rozhodně   režisérovým zatím nejdotaženějším dílem.   Jeho tradiční slabiny sice úplně nezmizely,   občas vodí diváka za ručičku a příliš   viditelně pomáhá směrovat děj kam je   potřeba, ale zdaleka už to není tak rušivé a   po někdejší křečovité práci s herci není   skoro ani stopy. Film nenabízí nic, z čeho bych   se vyloženě posadil na zadek, žádné   překvapující dějové kotrmelce ani objevná   poselství, ale svou solidnost má vybroušenou   dokonale. Má napětí, skvěle zvládnuté   řemeslo, dobře napsané (budiž, trochu   černobíle rozvržené) i zahrané postavy,   zaslouženě chválenou dobovou atmosféru a   schopnost poutat pozornost až do   předpokládaného rozuzlení. Jestli půjde do   boje o Oskara, tak mu moc šancí nedávám,   přesto ve mně zanechal výborný dojem.

Když člověk jde do kina na film Davida   Ondříčka, ať chce nebo nechce, nese si s sebou   (u některých jedinců spolu s kýblem popcornu,   který pak celý film ne-neslyšitelně chroupe a   kolou, kvůli které musí 2x za film na hajzl)   určitá očekávání a světe div se, já nebyl   zklamán! Ano, je pravda, že formát by snesl o   něco těžší kalibr, co se dějové linky   týče, ovšem výprava a herecké obsazení tuto   drobnou výtku smetou ze stolu. Parádní   vykreslení doby, skvělí herci, přičemž   Trojan zůstal trochu za očekáváním a naopak   mile překvapila Soňa Norisová.
Ve stínu snad   stojí i za ty nehorázný ceny lupenů, který po   nás multiplexy chcou.

Povedené
Filmy tohoto stylu i obsahu mám rád, za mě   povedené, žádné nesmysly ;-) Trojan opět jako   vždy parádní výkon!

Varuji čtenáře, že následující text může   prozradit něco z tohoto filmu. Film Ve stínu je   po dlouhé době natočenou další českou   detektivkou. Tentokrát v retro stylu, s   politickým vyzněním a silným napětím.   Spíše než detektivka by mohl být i thrillerem.   Neobjevil se ještě ani v kinech, nezná se   pořádně reakce publika a už byl snímek   poslán do soutěže o amerického Oscara. Aby   uspěl, splňuje dva prvky. Je to retro film a   vyskytuje se v něm židovská otázka. To jsou   atributy, které vedou zpravidla k úspěchu. Prý   film odmítli vzít do soutěže v Berlinale nebo   v Torontu.
Příběh. Hlavním hrdinou je   kriminalista kapitán Hakl (Ivan Trojan). Má   vlastní rodinu. Manželku a syna. Bydlí v bytě   v domě s pavlačemi. Takové prostředí najít v   Praze dnes. To není jen tak. Kapitán Hakl   vyšetřuje krádež v jednom klenotnictví. A   postupem času se pátrání mění v boj o   zdraví a život. Nejen vlastní, ale i svých   blízkých. Postavu Hakla vytvořil Ivan Trojan.   Jak v jiných filmech i zde vystupuje jako   člověk klidný, flegmatik, s občasnými   glosami. Záhadně působí německý kolega major   Zenke (Sebastian Koch). S československou   policií spolupracuje při vyšetřování jak   krádeže ve klenotnictví, tak i při řešení   případu přepadení pošty. Nitky vedou do   Židovské obce. V ní je pozatýkáno vedení.   Osm let po válce Koch opět řeší „židovskou   otázku“. Na něm záleží, zda-li budou   zatčení popraveni či osvobozeni. Do   vyšetřování se zapojuje státní tajná   bezpečnost. Zde je spíše vykreslena jako tajná   mafiánská organizace, která má své mocenské   zájmy. Záhadou pro hlavního hrdinu se stávají   i takové věci, jako kam zmizely některé oběti   z případu, či kdo jsou vlastně jeho   nejbližší kolegové z práce.
Výprava a   výtvarný počin. Tak ty si zaslouží jedničku.   V dnešní digitalizované době a pomocí   digitalizované techniky se podařilo vytvořit   Václavské náměstí z doby roku 1953. Včetně   známého plakátu propagujícího pětiletku,   který visel na fasádě Národního muzea. Snad   by mi mohl nějaký pamětník říci, zda-li   tehdy existovali kameloti prodávající Rudé   právo. U Večerní prahy bych tomu věřil.  
Film Ve stínu bych nepovažoval za detektivní   film. Spíše za politický thriller. Nejsem si   úplně jist, jestli to má být náš nejlepší   film, který by se měl ucházet o Oscara. Zatím   o dalším našem letošním filmu, který by   dokázal oslovit i publikum v zámoří, nevím.