Obsah filmu Varúj!
Původně komorní melodramatický příběh milostného trojúhelníku, končícího sebevraždou „nevinně nevěrné" bačovy ženy Evy, tvůrci zbavili tragické pointy a „odlehčili" otevřeným koncem. Z osudového melodramatu se stalo abstraktnější sociální drama na téma vystěhovalectví a změnila se i hlavní postava. Osou příběhu se stal „muž bačovy ženy" Ondrej Muranica v podání „národopisného Slováka" Paľo Bielika.
V případě prvního slovenského filmu bylo samozřejmě velmi důležité herecké obsazení. Hlavní mužská role byla jasná od začátku, jistý problém představovala postava Evy. Po namáhavém hledání v hereckých kartotékách i ve slovenských divadlech si...
Původně komorní melodramatický příběh milostného trojúhelníku, končícího sebevraždou „nevinně nevěrné" bačovy ženy Evy, tvůrci zbavili tragické pointy a „odlehčili" otevřeným koncem. Z osudového melodramatu se stalo abstraktnější sociální drama na téma vystěhovalectví a změnila se i hlavní postava. Osou příběhu se stal „muž bačovy ženy" Ondrej Muranica v podání „národopisného Slováka" Paľo Bielika.
V případě prvního slovenského filmu bylo samozřejmě velmi důležité herecké obsazení. Hlavní mužská role byla jasná od začátku, jistý problém představovala postava Evy. Po namáhavém hledání v hereckých kartotékách i ve slovenských divadlech si Frič nakonec vybral zkušenou (byť trochu ohranou) Jiřinu Štěpničkovou. Na její správnou slovenštinu měl dohlížet jazykový poradce. Podoba filmového štábu byla určována duplicitou funkcí. K českému profesionálovi byl přidělen slovenský asistent, který se tak vedle zkušenějšího českého kolegy zaučoval do filmového řemesla.
Z filmu Varúj..! ovšem dnes přece jen zaznívá jakási koloniální slovacita. Fričova slabost „pro Slováky", zvlášť pro exJánošíka Bielika, je z etnografického pojetí filmu zřejmá a mnozí filmoví kritikové na ni v dobovém tisku velmi citlivě reagovali. Frič by ale nebyl Fričem, kdyby pod glazurou krojované exotiky občas neprosakovala americká formule. Mac Frič (a v tom bude na Slovensku jeho pokračovatelem právě Bielik) velmi dobře ovládal konvence diváckého filmu, hollywoodské pointování filmového vyprávění. Vrcholem této „komerční imaginace" je scéna Muranicova vzpomínání uprostřed mrakodrapů - poněkud komická spektakulární scéna s roztrženým reklamním cigárem..
Varúj...! se, podobně jako tehdy mnohé filmy přechodného období, stal po uvedení terčem ideologické kritiky. Mezi začátkem natáčení a premiérou totiž utekla určitá doba, během níž nabyly úvahy o poslání kinematografie v životě poválečného Československa zřetelnější ideologickou podobu. Výjimečně ambiciózní film s tematikou ekonomicky motivovaného vystěhovalectví, ukončený kvazivlasteneckou pointou, se tak v období prudkých politických změn a stranických zápasů stal téměř den ze dne ideologicky passé.
Petra Hanáková
Letní filmová škola 2011 < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 21.5.2021
Dle filmové historie se tedy jedná o první slovenský film od konce druhé svěové války, za kterým po režijní a scenáristické stránce stojí Pal'o Bielik, s čímž mu vypomohl Martin Frič. A aby toho nebylo málo, Bielik si střihl i hlavní roli. Příběh byl zpracován dle knihy Ivana Stodoly 'Bačova žena', která se stala tak významným literárním dílem, že v roce 1957 vznikla pod stejnojmenným názvem rozhlasová hra a v roce 1972 televizní inscenace. A samozřejmě vznikla i divadelní hra. Dějově se jedná o určitý mezník života obyvatel v malé podhorské vesničce v době před první světovou válkou. Lidské drama se vším všudy zaujme i v dnešní době právě svým silným námětem a vcelku povedeným zpracováním. Samozřejmě byl pro realizaci filmu celý příběh poupraven, ale to snad už není nic divného. Jako obvykle, coby filmová reklama na onu knihu je snímek prostě víc než výborný. Dramatické dílo má v sobě ukryto i určitou moralizaci, varování i poselství. Jednou větou, nic není horší, než sociálně motivovaná srážka člověka s osudem. Slovenská kinematografie může být na tento snímek hrdá.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 19.8.2012
Ondrej opustí svojí ženu a syna a odjede do Ameriky za výdělkem.V dole, kde pracuje, dojde ke katastrofě, po které je Ondrej prohlášen za nezvěstného. Ztrací paměť, ale žije, a bloudí daleko od domova po ulicích. Evropou se mezitím prohnala strašná válka. Uteče 12 let, paměť se mu vrátí, ale co zjistí, matka mu samou radostí umírá v objetí, žena se mu vdala za kamaráda a má s ním dcéru, nyní musí najít svého syna, který nikdy nepřestal doufat, že se táta vrátí...
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 30.11.2010
Som presvedčený, že drvivá väčšina divákov, ktorá film videla, nemôže súhlasiť s prehnane kritickou recenziou p. Žalmana. Samozrejme s niektorými názormi je možné súhlasiť, nikto však nevyvráti to, že celkový dojem z uvedeného filmu je naozaj veľmi dobrý a zanechal v človeku hlbokú stopu. Film riešil dva podstatné problémy. Prvým bolo ukázať, ako ťažko sa Slovákom žilo v dobe maďarského útlaku v časoch Rakúska - Uhorska, a to film dobre, aj keď veľmi mierne ukázal (otázka by mohla byť, či dostatočne ?) a druhým problémom bolo poukázať na problém odchodu množstva Slovákov do sveta za prácou. Samozrejme, že to prinieslo so sebou množstvo ľudských osudov i tragédií. A či niekoho uspokojil záver filmu ? Scenáre prináša sám život a toto bol jeden z nich.