Útěk ze stínu

Psychologické drama   ženy,která balancuje mezi   dvěma muži, svým mužem   ing.Jirkou a Karlem, který   žije díky svým machinacím   s auty na vysoké   noze.Všechno začíná   nevinně, Jirka odjíždí do   Sokolova a nemá na ženu   tolik času, Karel ji   nadbíhá a otec, bývalý   lekárník jej podporuje.   Herecký koncert F.Smolíka,   St.Remundy, J.Beka a   L.Vendlové...

Nepříliš známý snímek,   kdy ve mě po zhlédnutí   hlodala myšlenka, o co by to   měla dnešní mladá dvojice   v době mobilů a internetu   jednodušší s komunikací a   intrika otce v podobě   zabavení dopisu by se   nesetkala s potřebným   efektem.
Velmi   zajímavá byla záporná role   Josefa Beka, František   Smolík odehrál svůj   standard a Lída Vendlová mě   moc nezaujala. Kdo mě ale   velmi překvapil byl Stanislav   Remunda v hlavní roli.   Zahrál roli mladého muže,   který toho moc nenamluví,   ale spíš koná, tak   věrohodně, až jsem mu   uvěřila, že takový opravdu   byl.
Zcela   nesympaticky na mě však   působila Renata Olárová,   která se mi naopak líbila v   Žižkovské romanci. V roli   zhrzené lásky mi jí nebylo   ani trošku líto.

S kinematografií 50. let již   mívám trochu problém -   filmová díla ve   znárodněných ateliérech   vznikala již pod dávkou   agitace a ovlivněností   politickým režimem. Avšak   netvrdím, že to bylo   pravidlo týkající se všech   snímků. Zatímco silně   agitační Dovolená s   Andělem na nás útočí   několikrát ročně ze všech   televizních obrazovek, na   jiná díla se naprosto a   neprávem zapomíná. Díky   internetu a jednomu   nejmenovanému serveru jsem   měla možnost si prohlédnout   Útěk ze stínu - velmi   zajímavě pojaté   psychologické drama o   hledání smyslu života a   (ne)vyzrálosti jednoho   mladého manželství.

V hlavních   rolích Marty a Jirky doslova   hrají herecký koncert   talentovaná a neprávem   zapomenutá herečka Lída   Vendlová, po jejím boku   sekunduje později spíše   režisér a životní partner   paní Janžurové - Stanislav   Remunda. Milostný   trojúhelník pokryteckého   inženýra a kšeftmana s   automobily uzavírá Josef   Bek, který se zde   představuje v opravdu   netradiční roli. Zápornou   postavu až příliš   milujícího otce,   zahořklého znárodněním   svého podniku (lékárny)   představuje František   Smolík, tolik ve své roli   diametrálně odlišný od   laskavého pana profesora   Málka z Vyššího principu.   Mladá hrdinka - zamilovaná,   poblouzněná, tápající a   toužící po jakémsi   životním dobrodružství si   pozdě začíná uvědomovat,   jakou jistotu narozdíl od   prolhaného světoběžníka   skrývá její muž - ač   "pouhý" kreslič a   montér, přesto člověk   přímý, pracovitý, na nic   si nehrající, milující   svou ženu sice bez vzletných   básní, ale upřímně a bez   přetvářky.

Morální poučení z   celého snímku je zřejmé -   nablýskané pozlátko rádoby   světoběžnického života s   nádechem umění, drahých   rób a společenské smetánky   - to vše nemusí být   zárukou opravdového   lidského štěstí.   Vykoupení a prozření z   poblouzněnosti může často   být způsobeno málem   ztrátou ceny   nejvyšší...

Výborný film po všech   stránkách - poukazující na   skutečné hodnoty lidského   života, skvělé drama ze   života, bez příkras a   pohádkových vsuvek. V   televizním vysílání by si   jistě zasloužil poprávu   více prostoru...