Tři mušketýři

První filmové zpracování v   podobě velkofilmu jednoho z   mála nejznámějších   literárních děl Alexandra   Dumase st. a viditelně si na   něm tvůrci dali obzvlášť   záležet. Jak se patří,   film představuje   dobrodružství, drama,   romantiku i humor. Některé   vtípky mají sice co do   činění s groteskou, ale   vždy včas zabrzdí a děj se   opět odvíjí podle daných   dumasovských linií.   Nádherné kulisy a vkusné   dobové kostýmy, včetně   dámských účesů, které se   již dávno pro takovéto   filmy nedělají, dávají   vyniknout černobílému   snímku, který je již   poznamenán zubem času, i   dnes. Místy sice některé   kulisy vynikají svou   jednoduchostí, ale v rámci   doby a příběhu jim jinak   není co vytknout. Douglas   Fairbanks jako DʼArtagnan si   užívá každou scénu a bez   ohledu na to podává   fenomenální výkon. Jak už   to ale bývá, z počátku   vývoj příběhu nikam   nespěchá a vše se plynule   vyvíjí do pomezí intrik a   zákeřností, jen to možná   vyznívá trochu neadekvátně   k dnešnímu pohledu na němý   film. Dramatizace je však   vkusná a akční   šermířské scény jsou   pastvou pro oči. Tvůrci se   sice snažili být co   nejvěrnější předloze, ale   přesto se uchýlili k   menším úpravám, aby byl   film zpříjemněn   odpočinkovými humornými   etudami. A je to dobře.   Samozřejmě se to nedá   považovat za dokonalý film,   ale má v sobě hodně   povzbudivého a to se   počítá. Film již spíše   jen pro filmové fanoušky,   kteří si naplno užijí   každou minutu a vzdávající   hold především   Fairbanksovi, který byl v   oblasti takovýcht filmů   ohromnou hvězdou..