Tichý svědek [TV inscenace]

POZOR SPOILER

Ke starým manželům Jindřichovi a Elišce Zavřelovým přichází mladý manželský pár, Petr a Věra Řičánkovi. Chtějí se Zavřelovými měnit byt. Ti výměnu také chtějí, jenže jim v bytě straší klavír. Eliška se už na něj nemůže ani podívat, proto podává inzerát, ale zdá se, že marně. Není zájemce. Jindřich jej nabízí dceři, ale ani ona nemá zájem. Konečně přichází zájemkyně, paní Lavičková. Jenže jej chce slyšet a po ruce není nikdo, kdo by uměl hrát. Táž paní pak klavír slyší a Eliška sdělí muži, že je prodaný. To jej nadobro rozhodí. Kvůli klavíru se mezi sebou hádají i jejich dospělé děti. Nakonec dochází ke stěhování. Eliška vzpomíná u každého kousku a Jindřich je již se vším smířený. A pak přicházejí noví majitelé…

S plynoucími lety se vždy proměňují vztahy i v tak příbuzensky těsně stmeleném hnízdě, jakým je rodina. Děti odrůstávají, vydávají se životem po vlastních cestách a rodiče mají příležitost někdy k zármutku, jindy k radosti. Na mnoha kritických křižovatkách se mohou s dětmi střetnout a záleží na rozumu a taktnosti obou stran, jak tyto generační konflikty překlenou. Podobná střetnutí jsou odjakživa vděčným podkladem pro hry.

V televizní hře Miloše Smetany z roku 1973 je tím ožehavým úskalím docela obyčejný, mlčenlivý klavír - pamětník, cosi jako rodinná vzácnost, která sloužila dětem a mnohokrát těšila rodiče. Teď se jí mají zbavit, protože se stěhují do mnohem menšího bytu v panelovém domě. A tichý svědek se najednou stává zdrojem menších i větších sporů.

Zdroj: Česká televize