Teď se nedívej!

Nejkrásnější milostná   scéna filmové historie je ve   filmu, v němž hrdina vidí   do budoucnosti a přesto v   zamlžených Benátkách honí   svou vlastní smrt, protože   si myslí, že je to jeho   dcera. A ty barvy!

Skvelý psychologický   thriller odohrávajúci sa vo   filmársky veľmi   príťažlivom prostredí.   Atmosféra strachu neustále   graduje až k pochmúrnemu   koncu.

Jeden z mála hororových   filmů, který pracuje spíš   s atmosférou a vizuální   stránkou než s příběhem a   šokujícími zvraty ve   scénáři. Pokud divák   přijme tento způsob   vyprávění a nesnaží se za   každou cenu logicky   porozumět tomu, co se na   plátně odehrává, nemůže   být zklamán. Film stojí za   to vidět (a to i opakovaně)   kvůli skvěle nasnímaným   Benátkám a hereckým   výkonům hlavních   představitelů, zejména   půvabné Julie Christie. A za   pozornost stojí i ta   vyhlášená erotická scéna,   která působí nesmírně   přirozeně, citlivě a   reálně, a proto je opravdu   vzrušující!

Spíš než horor bych to   označil za psychologické   drama. Prostě vyrovnat se se   smrtí malé dcerky psychiku   hodně poznamená a takto   postižený člověk se chytá   každého náznaku vně i   uvnitř sebe, ač by   nejraději všechno vytěsnil.   A ty bizarní Benátky   rozjitřené situaci jenom   nahrávají...

Ústřední dvojicí snímku   jsou manželé John a Laura,   kteří hned na začátku   filmu za tragických   okolností přicházejí o   dcerku. John jakousi svou   předtuchou vytušil, že se   něco stane a v postupném   odkrývání příběhu   zjišťujeme, že John má i   jinou předtuchu, která je   pro něj zásadní v podobě   červeného trpaslíka. Ta   poslední třetina filmu mě   však přišla strašně   zmatená a taky trochu   nepochopitelné chování   některých postav jsem   nepobral. I když   závěrečná scéna vše   vysvětluje a je velmi silná,   tak v tomhle žánru jsou   určitě i kvalitnější   snímky. Manželé v podání   Donalda Sutherlanda a Julie   Christie (krása sama) ladí   přímo chemicky, neboť v   době natáčení filmu byli   skuteční partneři a proto i   ta jejich postelová akce je   tak mocně eroticky   přirozená. Ještě bych po   technické stránce zmínil   scénu, když John restauruje   v kostele ve výšce asi   deseti metrů mozaikové okno   a stane se nehoda. Mazec   natočeno, ani jsem nedýchal.   Hudba taky kolikrát pekelně   graduje a pro Pina Donaggia to   byla jeho první skladatelská   práce pro film. Don´t look   now je určitě kvalitní   filmařina plná zvláštních   střihů, ale nezapůsobila na   mě tak, jak bych si   představoval. Každopádně   ale mohu doporučit.

Film jsem včera viděl v   televizi a nemyslím si, že   by byl některak   nadprůměrný. Zajímavý byl   určitě, spisovatelka od   poloviny, již nezvládala a   konec se točil bez   scénáře. Donald Sutherland   byl vynikající, ale znám   jej z lepších diváckých   filmů. Když se podíváte na   Donalda, jak mu sluší   kudrnatá paruka a modrý   kabát, to se mi nelíbí.   Julie byla nádherná baba. A   když všechny diskuse se   obrátí k erotické   scéně,byla působivá, ale   na film, toho zase bylo   málo...