Tarzanova smrt

POZOR SPOILER

V cirku Evropa jest představen napůl člověk, napůl opice. Je nazván Tarzanem. Za ředitelem, vlastně ředitelkou tohoto cirku, přichází asistent městského muzea doktor antropologie Forejt. Chce Tarzana do muzea, domnívá se, že jde o ztracený článek ve vývoji člověka. Není mu vyhověno. Pak za ním přichází žena a tvrdí, že ta opice je vlastně člověk, baron Wolfgang von Hoppe. Jeho otec kdysi opustil Německo a odjel do Afriky. Jeho syn odtud unikl, a to je právě Tarzan. Tento je po útěku u svého bratrance, který mu najímá anglickou guvernantku Ginu, aby z něj udělala člověka. A pak mu prý předá dědictví, které mu právem náleží. Tarzanova rodina totiž byla oficiálně a formálně v Německu pohřbena a Henrich von Hoppe převzal dědictví. Nuže Gina Tarzana převychová, ale ne tak, jak si Heinrich přeje. Udělá to zcela obráceně a z Tarzana vychovává kultivovaného muže. A toho předvede komisi, která má určit, kdo Tarzan je. Resumé je jasné. A proto se snaží Heinrichova strana Tarzana zbavit. Plán nevyjde - naopak jsou vrazi Tarzanem sami zaskočeni. Když vyjde najevo, že na pozemcích, které patří Tarzanovi je nafta, rozjedou se pletichy trojnásobnou silou. Gina si Tarzana bere za muže. Ten je vzápětí unesen a je mu Heinrichem dávána jiná nevěsta. Tu ovšem Tarzan nechce. Pak se poprvé v životě dostane k pistoli a hned s ní omylem zastřelí malou opičku. Nakonec je svědkem boje spousty agentů. Je z toho zmaten. Když pak vidí Ginu zastřelit člověka, ztrácí důvěru i k ní a prchá. Nu, a nyní je tedy v cirku - a v kleci. Má mít vystoupení, když se zde objevují všichni jeho nepřátelé, ale i Forejt - člověk, který mu chce pomoci…

Podle povídky Josefa Nesvadby natočil Jaroslav Balík sci-fi komedii, která byla v kinech v roce 1962 uváděna zároveň s další jeho nesvadbovskou adaptací – Blbcem z Xeenemünde. Hrdinou satiricky laděného vyprávění odehrávajícího se v Německu 30. let se stalo dospělé „divoké dítě" - polodivoká bytost ponižovaná osudem cirkusové atrakce až do okamžiku, kdy se zjistí, že je vlastně dědicem obrovského majetku. V džungli nastupujícího fašismu se muž se zvířecím morálním kodexem stává obětí hry nejvyšších zájmů...
I když v rámci žánru není své době ideologicky poplatný snímek žádným ternem, titulní postava představuje v Hrušínského filmografii jednu z řady jeho expresivně laděných kreací 60. let, jež vyvrcholily rolí pana Kopfrkingla ze Spalovače mrtvol Juraje Herze (1968).
Cinema 2000/10/121

Autor/Zdroj: /Cinema

Německo, 30. léta: V polodivoké bytostipředváděné jako cirkusová atrakce je zjištěn právoplatný dědic velkého majetku. Člověk vychovaný v dřungli je předmětem vysoké hry protichůdných zájmů. První filmové zpracování sci-fi námětů J.Nesvadby. V kinech společně se středometrážním filmem Blbec z Xeenemünde.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu