reklama

FDb.cz - filmová databáze

Dnes je 8.12.2016 a svátek má Květoslava. Tip: Nej půjčka >>

Rozšířené vyhledáváníPostrádáte zde něco?

 
 
ohodnotit

Tanec v temnotách

Dancer in the Dark

Další název:
Tanečnica v tme
Žánr:
Rok:
2000
Délka:
141 minut
Premiéra v ČR:
23.11.2000
„Něco takového mohl natočit jedině Dán.“
Popis / Obsah / Info k filmu Tanec v temnotách
Přední evropský režisér Lars von Trier je jedním ze zakladatelů dánského manifestu Dogma 95. Zde se však od těchto pravidel odklonil, aby vytvořil stylizovaný žánr hudebního a tanečního filmu. Na nákladném evropském projektu se podílela řada zemí, např. Dánsko, Francie, Švédsko, Itálie, SRN, Norsko či Finsko. Děj se ovšem odehrává ve Spojených státech v polovině šedesátých let. Hrdinkou je svérázná československá emigrantka Selma Ježková, jíž hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Států, aby tu zajistila oční operaci synovi, postiženému dědičnou chorobou. Selmu obklopují dobří lidé, přesto však zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálu. S amatéry zkouší muzikál Za zvuků hudby a často pak muzikálová čísla v představách přenáší do reálného prostředí, v němž se pohybuje. Dominantou filmu, který podobně jako snímek Prolomit vlny řeší téma sebeobětování, zůstává výkon islandské zpěvačky Björk, jež se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří pak zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Jedněmi obdivovaný, druhými odmítnutý film si odnesl z festivalu v Cannes obě hlavní ocenění – Zlatou palmu a navíc hereckou cenu pro Björk.

Zdroj: ČT
V anglickém znění s titulky


oficiální text distributora

Popis / Obsah / Info k filmu Tanec v temnotách
Ehm... Muzikál. Možná. Skoro. To, že se Tanec v temnotách
dánského režiséra Larse von Triera nebude držet tradičního muzikálového schématu, je téměř jisté. Co byste taky čekali od člověka, který natočil Prolomit vlny!
Tanec v temnotách, oceněný na festivalu v Cannes Zlatou palmou, vypráví příběh české emigrantky Selmy Ježkové, tovární dělnice, která kdesi na americkém venkově vydělává peníze na oční operaci svého syna. Selma sama ztrácí zrak a zjištuje, že její nemoc je s největší pravděpodobností dědičná. V životě zná jen jedinou vášeň - a tou jsou právě klasické muzikály. Spolu s tím, jak se jí svět začíná ztrácet v temnotách, přetváří si realitu ve sled tanečních výstupů a muzikálových čísel. Celý příběh ale neodvratně spěje k tragickému konci v cele smrti.
Napadlo vás někdy, že každá druhá obyvatelka České republiky vypadá vlastně jako Eskymačka? To ale nic nemění na tom, že Islanďanka Björk se svojí úlohy zhostila okouzlujícím způsobem.
Ivan Peška Total Film 2000/8/12

Autor/Zdroj: Peška Ivan/Total Film


Tento film patří k těm, které vás stoprocentně nadchnou, nebo stoprocentně znechutí. Přinášíme vám protikladné pohledy dvou kritiků, které dělí více než jedna generace.
Jan Foll Lars von Trier... vypráví o milosrdenství
Ve filmu Prolomit vlny režisér Lars von Trier vyprávěl o absolutní oběti a ztraceném milosrdenství. Ve své novince se snaží o totéž: nespravedlivě odsouzená emigrantka Selma je podobným archetypem utýrané bezelstnosti jako „svatá děvka" Bess.
Mezi oběma modelovými příběhy však existují zásadní rozdíly. Bess ničí pouze sebe, zatímco Selma - hnaná podobně ušlechtilými pohnutkami - zabije druhého člověka. Její martyrium vyrůstá z banálnějšího konfliktu (bezbranná cizinka v americké „džungli") a je méně přesvědčivé než kronika o zavržené „hříšnici" ze skotského venkova.

Hlavní hrdinka... je čítanková chudinka
Figura hlavní hrdinky (v podání Björk) je méně plastická než postava retardované Bess ve famózním podání Emily Watsonové. Oduševnělá ošklivka se zrakovým handicapem a zoufalou starostí o syna je stylizována jako čítanková chudinka, jejíž tragický úděl lze vytušit předem. Nekonvenční je obsazení francouzské ex-hvězdy Catherine Deneuveové do role hrdinčiny chápavé kamarádky. David Morse v úloze slabošského policisty - uvízlého v pasti rozhazovačné manželky - věrohodně zosobnil odstrašující selhání přirozeného partnerství, elementární slušnosti i uniformovaného zákona.

Kamera...kontrast syrových obrazů
Lars von Trier znovu použil svůj typický rukopis založený na civilním aranžmá a paradokumentárním způsobu snímání (kameru opět vedl Robby MüIler). Kontrast syrových a roztěkaných obrazů s pateticky vyklenutým obsahem, který byl funkční například v nemocničním mysteriu Království, však už tentokrát neznamená nic překvapivého.

Oldřich Nový...brilantně stepuje
Zajímavější je kontrast mezi prozaickým líčením hrdinčiny anabáze a muzikálovými sekvencemi, kde se nepřátelský svět kolem Selmy mění v hravě rozpohybované panoptikum. V těchto efektních mezihrách (v soudní scéně se blýskne brilantní stepařskou exhibicí Joel Grey známý z Fosseova hitu Kabaret) autor dokazuje svou inscenační dovednost a unikátně pootáčí jeden ze standardních hollywoodských žánrů. Právě spojení zdánlivě neslučitelného a odvahy, s níž evropský filmařský provokatér proměnil v music-hall i ta nejnevlídnější prostředí, si na filmu cením nejvíc.
Tanec v temnotách...je nejhlubší v momentech, kdy se tak netváří
Tanec v temnotách se - na rozdíl od podobenství Prolomit vlny- pohybuje na hraně sentimentální šarády. Mix melodramatu, okázalé morality a „industriálního muzikálu" však znovu dokumentuje autorovu snahu o hledání nekonfekčních forem, byť s rizikem ostentativních naschválů. Zatímco ústřední zápletka - vrcholící popravou - zavání tezovitostí, film je nejhlubší v momentech, kdy se tak vůbec netváří. Taneční féerie, které autor rozpoutává kolem mechanicky pulzujících strojů a ve stádních komunitách,lze vnímat jako strhující metaforu o konfliktu lidské svobody s technickými a společenskými stereotypy.

Klára Follová Lars von Trier...brutálně znásilňuje city
Stejně jako v moralitě Prolomit vlny nebo v šokujících Idioteren i v novém filmu Tanec v temnotách režisér Lars von Trier brutálně znásilňuje divákovy city. Jako by chtěl ostentativně předvést, co znamená, když někdo doopravdy trpí. Dánský mistr manipulace využívá osvědčených postupu, jak zaútočit na srdce obecenstva. I v jeho novém podobenství se objevuje motiv nelítostné a nespravedlivé společnosti, v níž ti, kteří nejsou stejně nemilosrdní, nemohou přežít. Příběhy sebeobětujících se „světic" se však ve snaze o co největší púsobivost občas dostávají na slepou kolej.

Hlavní hrdinka...má téměř božské vlastnosti
Hlavní hrdinka - česká emigrantka Selma -je stejně jako Bess z předchozího režisérova temného díla Prolomit vlny odvržena a v podstatě odsouzena k záhubě. S neadekvátním opovržením, které obě ženy ve svém okolí vyvolají, konfrontuje Trier jejich téměř božské vlastnosti. Ubožačka Bess obětuje sebe samu na oltář obskurních požadavkú svého manžela. Zasněná Selma zasvětí život vznešenému cíli - nastřádat z chudičkého platu tovární dělnice dostatek peněz na operaci svého malého syna. Osud obou žen zřejmě reflektuje zkaženost a indolenci moderní společnosti.
Kamera...způsobuje mořskou nemoc
Trierovo citové vydírání ve mně někdy vyvolávalo dojem, že režisér touží po tom, aby obecenstvo svými slzami vyplavilo sál. Emocionální efekt příběhu umocňuje i místy až křečovitým dokumentárním pojetím celého filmu. Z neustálého komíhání ruční kamery jsem však chvílemi dostávala mořskou nemoc.

Oldřich Nový... je pikantní figurkou
Dánský mág obrátil naruby veškerá muzikálová pravidla a předverl, že tančit a zpívat Ize i na lomoz strojů v tovarně. Absurdní půvab hudebních scén podtrhuje Björk svým Iedově podmanivým zpěvem. Zdá se, že Trier vzdává hold tvůrcům muzikálu, ale zároveň se také jejich díla snaží parodovat.
Nečekanou kuriozitkou je pro domácího diváka pikantní figurka Oldřicha Nového, za jehož dceru se Selma vydává. Björk dokonce ve filmu pronese asi dvě věty česky a jméno svého údajného otce vyslovuje půvabně americky ”Óldryč Nóvy".

Tanec v temnotách...irituje nesnesitelnou obětavostí hlavní hrdinky
Boží ovečka Bess z Prolomit vlny i nesnesitelně obětavá SeIma jsou sněhobíle čisté duše, které jsou zlým osudem a nepřejícím okolím zahnány do uzkých. Často se však zdá, že si obě hrdinky o svůj špatný konec přímo říkají. S občas až iritující dětinskostí se dostávají do stále rychlejšího kolotoče problémů a následných neštěstí.
A téměř to vypadá, jako by se na onom kolotoči chtěly ještě trochu povozir, aby si diváci konečně všimli, že ony jsou ty jediné nezkažené a nevinné. Ovšem již od počátku je zřejmé, že obě musí nakonec z osudového kolotoče nevšímavosti vypadnout. Selmu rozjetý kolotoč vyhodí dokonce až na šibenici, kde celý příběh vyvrcholí.Na popravišti se také prolne muzikálový svět snů s krutou realitou. A Selma tu podává své poslední poselství sidcervoucí písní o nekonečnosti lidského utrpení.

Tanec v temnotách je dílem, které provokuje svým obsahem i formou. Balancuje mezi proklamativní truchlohrou a invenčně stylizovanou „operetou" v netradičních kulisách. Opírá se o očividná klišé, kinematografické kánony však zároveň demonstrativně bourá.

Autor/Zdroj: Follová Klára/Premiere


Příběh: Česká emigrantka Selma Ježková přijela žít do Spojených států nejen proto, aby se jí vedlo lip, ale především, aby mohla svému synovi umožnit nákladnou oční operaci. Selma totiž trpí vrozenou oční poruchou vedoucí ke slepotě, a protože stejný osud by čekal i jejího syna, pracuje téměř čtyřiadvacet hodin bez ohledu na to, že sama už svůj zrak téměř ztratila. Jednoho dne však zjistí, že pečlivě nastřádané peníze zmizely...

Když před čtyřmi lety přišel do našich kin snímek Larse von Triera Prolomit vlny, stal se i přes své nekomerční zaměření velkou filmovou událostí a proslavil nejen jméno režiséra, ale i hlavní představitelky Emily Watson.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že nový Trierův film Tanec v temnotách bude v tomto ohledu ještě úspěšnější.
Uvedení filmu předchází triumf na festivalu v Cannes - Tanec v temnotách tu získal Zlatou palmu a představitelka titulní role islandská zpěvačka Björk přidala ocenění za ženský herecký výkon.
Podobně jako u snímku Prolomit vlny i v případě Tance v temnotách se Lars von Trier prezentuje nejen jako zkušený režisér, ale i jako skvělý scenárista. Tanec je na rozdíl od prvnějmenovaného filmu natočen ve velkorysejším experimentálním pojetí. Drama ženy, která chce doslova za každou cenu pomoci svému synovi, je promícháno s tanečními muzikálovými čísly, při nichž se upracovaná, téměř slepá Selma vznáší do sféry svých snů a představ.
Specifická technika snímání a kompozice, která je v případě Tance
v temnotách jasně zřetelná, filmu v některých místech pomáhá, ale někdy mu ubližuje. Rychlé střihy připomínající videoklipy jsou funkční
v závěru, například při přípravě popravy hlavní hrdinky, ale naopak zbytečné při téměř statických scénách stojící Selmy v továrně. Zatímco v prvním případě přispívají k tomu, že divákům běhá mráz po zádech,
v tom druhém jsou rušivé a působí samoúčelně, podobně jako někdy až příliš pohyblivá kamera.
Spolupráce mezi představitelkou hlavní role a režisérem nebyla zrovna idylická. Když si uvědomíte, že u Tance v temnotách došlo k velice originálnímu spojení de facto nezávislého filmaře, který spoluvytvořil příručku nezávislého filmu manifest Dogma, a obletované popové hvězdičky ,jež prodává miliony desek po celém světě, jinak to snad ani nemohlo dopadnout.
Výsledný film dá ale na všechny možné realizační problémy rychle zapomenout. A tím se znovu dostáváme k Larsu von Trierovi. Ten dobře věděl, že Björk je vynikající zpěvačka, ale bez potřebných hereckých zkušeností. První skutečnost pro realizaci svého filmu nutně potřeboval, druhá mu paradoxně často pomohla. Nadto dokázal z islandské hvězdy vymáčknout maximum, což se na výsledku příznivě odrazilo, i když pro Björk to asi moc příjemné nebylo.
Co však Trierovi český divák rozhodně neodpustí, je obsazení role Oldřicha Nového, který se jako svědek dostaví k závěrečnému soudu. Jsme asi jediná země na světě, kde v tomto okamžiku prošumí kinosálem smích. A to i přesto, že jinak ho Tanec v temnotách naprosto nepřipouští.
Jan Kábrt Totalfilm 2000/9/88

Autor/Zdroj: Kábrt Jan/Total Film


DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOST ARTCAM UVÁDÍ:
TANEC V TEMNOTÁCH
(Dancer in the Dark)
Dánsko/Francie/Švédsko 2000, 139 min., české titulky, do 12 let nevhodný, 1: 2,35
Žánr: drama/muzikállvon Trier Internet: www.artcam.cz, www.dancerinthedark.com
Nic podobného jste v životě neviděli, protože něco takového ještě nikdo nenatočil! Björk a Catherine Deneuve v novém filmu Larse von Triera (Prolomit vlny), ověnčeném hlavními cenami z festivalu v Cannes.
Režie:Lars von Trier
Scénář: Lars von Trier
Kamera: Robby Múller
Hudba: Björk, Mark Bell
Hrají: Björk (Selma), Catherine Deneuve (Kathy), David Morse (Bili), Peter Stormare (Jeff), Joel Grey (Oldřich Nový)
Premiéra: 9. listopadu 2000

Česká emigrantka a svobodná matka Selma žije se svým desetiletým synkem ve Spojených státech. Pracuje jako dělnice v továrně a s neoblomnou houževnatostí šetří na náročnou operaci, která má jejího synka zachránit před dědičnou slepotou. Selma je mezi kolegy oblíbená pro svou přímočarou bezelstnost. Stejné vlastnosti ji ale zároveň dovedou k nejtěžší životní zkoušce, při které Selmě nepomohou ani její milované hollywoodské muzikály.
Nový film proslulého Larse von Triera (Prolomit vlny) byl nasnímán desítkami digitálních kamer a dráždivým originálním způsobem kombinuje prvky melodramatu s muzikálem. Na letošním MFF v Cannes byl Tanec
v temnotách vyznamenám hlavní cenou Zlatou palmou a populární islandská zpěvačka Bjórk získala za své strhující podání Selmy Cenu za ženský herecký výkon.
Čeští diváci jistě ocení, že Lars von Trier si pro roli Oldřicha Nového (oblíbeného herce české emigrantky Selmy) vybral Joela Greye, držitele Oscara za postavu konferenciéra v proslulém filmovém muzikálu režiséra Boba Fosse Kabaret.
Programování: Film Distribution Artcam, tel.lfax: 01917220641, Jagellonská 7, Plzeň, 301 36
Film Distribution Artcam, s r.o., Rašínovo nábř. 6, Praha 2, tel.: (02) 24918833, e-mail: artcam~artcam.cz

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Selma, česká emigrantka a svobodná matka, žije v USA a pracuje jako dělnice v továrně. Jejími jedinými radostmi jsou asi desetiletý syn a láska ke klasickému hollywodskému muzikálu, kterou může uplatnit v továrním divadelním kroužku. Selma je sice mezi ostatními oblíbená, ale pomalu ztrácí zrak. Jde o dědičnou chorobu a právě vidina, že by v Americe před ní mohla uchránit svého synka, ji kdysi přivedla k emigraci...
Nejednoznačně přijímaný film rozdělil kritiku i publikum na festivalech v Cannes a Karlových Varech na dva víceméně nesmiřitelné tábory.
Kino AERO

Jeden z nejvýznamnějších režisérů dneška Lars von Trier si pro obsazení hlavní role české emigrantky Selmy vybral slavnou islandskou zpěvačku Björk, která se mu odměnila výborným výkonem a dopomohla tak Tanci v temnotách k získání Zlaté palmy na MFF v Cannes 2000.
Film je veden ve dvou rovinách: dokumentární části snímku vyprávějí pochmurný příběh české emigrantky, která se v Americe snaží vydělat dost peněz na operaci svého syna, jež postupně ztrácí zrak. Problém je v tom, že Selma trpí stejnou chorobou, a tak je pro ní velice složité udržet si práci v továrně. Druhá rovina snímku je muzikálová - Selma muzikály miluje a když je jí nejhůře, představuje si, že je postavou klasického muzikálu, naslouchá zvukům kolem sebe a ve své fantazii z nich buduje barevný muzikálový svět.
Lars von Trier i v tomto snímku dává velký prostor emocím, které podtrhují kontrast mezi oběma světy (reálným a muzikálovým), v nichž se Selma pohybuje. Režisér se při natáčení záměrně vzdal kontroly nad jednotlivými scénami, aby tak dosáhl „poctivějšího" a autentičtějšího dojmu.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Jeden z nejvýznamnéjších režisérů dneška Lars von Trier si pro obsazení hlavní role české emigrantky Selmy vybral slavnou islandskou zpěvačku Björk, která se mu odměnila výborným výkonem a dopomohla tak Tanci v temnotách k získání Zlaté palmy na MFF v Cannes 2000.
Film je veden ve dvou rovinách: dokumentární části snímku vyprávějí pochmurný příběh české emigrantky, která se v Americe snaží vydělat dost peněz na operaci svého syna, jež postupně ztrácí zrak. Problém je v tom, že Selma trpí stejnou chorobou, a tak je pro ní velice složité udržet si práci v továrně. Druhá rovina snímku je muzikálová - Selma muzikály miluje a když je jí nejhůře, představuje si, že je postavou klasického muzikálu, naslouchá zvukům kolem sebe a ve své fantazii z nich buduje barevný muzikálový svět.
Björk obdržela za svůj výkon Cenu za ženský herecký výkon na MFF v Cannes

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Popis / Obsah / Info k filmu Tanec v temnotách
Pětkrát poslal dánský režisér Lars von Trier svůj film do Cannes, třikrát se musel spokojit s některou z vedlejších cen. Teprve letos se režisér, proslulý nechutí k cestování, musel dostavit do Cannes osobně, aby si převzal Zlatou palmu za film Tanec v temnotách. Spolu s ním převzala cenu za nejlepší herecký výkon také hlavní představitelka a autorka hudby Björk. Každý z filmů, které dosud Trier natočil, byl jiný než ten předchozí, ale všechny spojovala radikalita filmového vidění a odvaha pouštět se těmi nejméně očekávanými cestami. Pro film Tanec v temnotách Trier zvolil formu muzikálu - žánru odjakživa považovaného za frivolní - a postaral se tak o rozruch o poznání větší, než obvykle v Cannes provází udělování ostře sledovaných Zlatých palem. Rozporuplné ohlasy provázely i uvedení filmu na 35. ročníku karlovarského filmového festivalu. Nesmlouvavé a hypnotické filmy Larse von Triera prostě nedovolují mnoho kompromisů - bud' se s nimi vznesete do závratných výšek, nebo - což je vaše plné právo zůstanete oběma nohama na zemi a budete nechápavě kroutit hlavou.
První, čím film upoutá pozornost i vyvolá námitky, je operetní prostota příběhu o sebeobětování dělnice Selmy, pro niž její představitelka Björk skryla svoji tvář severské víly za deformující čočky tlustých brýlí. Selma trpí oční chorobou, která ji postupně pňpravuje o zrak, a do Spojených států počátku šedesátých let emigrovala z Československa, aby vydělala peníze na operaci svého stejnou nemocí postiženého syna. V životě vyplněném dřinou, neskutečným škudlením a skrýváním postupující slepoty před okolím jsou jedinou radostí, kterou si Selma sama povoluje, zkoušky ochotnického představení West Side Story a tajné snění o světě, který tančí a zpívá jako její milované muzikály. „Mám ráda muzikály, protože v těch se nikdy nestane nic strašného," svěřuje se Selma svému nesmělému a odmítanému ctiteli Jeffovi. A čím více ji okolní černobílý, disharmonický, stále hůře viditelný svět podrobuje nespravedlivým zkouškám, tím více pro ni nabývá na důležitosti barevný a rytmický snový svět vnitřní.
Trier se do žánru muzikálu pustil se stejnou oddaností, s jakou k němu utíká jeho hlavní hrdinka. Nijak sice neslevil ze svého typického těkavě naléhavého obrazového stylu autora, který se „proměnil v kameru", doplnil jej však s kameramanem Robbym Miillerem o patetické velké hudební výstupy s jízdami, jeřáby a vším, co k pořádnému muzikálu patří. Ani na okamžik se nikde nepokusil narušit prvoplánovou sladkobolnost děje nadhledem či komplexnějším rozvojem postav. Jeho pojetí příběhu, v němž povahová drobnokresba ustupuje čistým emocím, se podobá náčrtu, v němž autor tak dlouho vymazával nepodstatné detaily, až zbyly jen razantní, jistou rukou nahozené obrysové čáry. Jako ve správném muzikálu jsou jednotlivé postavy více než složitými lidskými bytostmi obecnými vzorci v rovnicích vztahů, citů a postojů. Narozdíl od cílevědomě budovaného melodramatu Prolomit vlny se však zdá, že tentokrát Trier slzopudný potenciál svého filmu vysloveně zanedbává a podobně je lhostejný i k záludnostem vyplývajícím z jeho ne vždy úplně pravděpodobných peripetií. Na své si jistě přijdou skeptici hledající málo logická místa a nepřesné reálie, nemluvě už o provinciální pýše uražené špatnou českou výslovností emigrantky Selmy. Dříve než se však začnete usmívat nad tím, že Selma jako svého smyšleného otce uvádí „českou muzikálovou hvězdu Oldřicha Nového" (je záhada, kde našeho slavného milovníka Trier objevil, ve filmu však má podobu křepkého staříka s knírkem!!!), zkuste si vybavit, jak málo byste se divili, kdyby Selmino příjmení bylo třeba Dimitrescu a co by tomu naopak říkali Rumuni.
Barbarská přímočarost, s níž Trier buduje svůj film bez zbytečných ohledů na historické či geografické podrobnosti, je v něčem podobná neobratně krásným Selminým muzikálovým snům. Jejich melodie jsou postavené spíš na živočišně vnímaném rytmu strojů než na lesích smyčců, hlas Björk spíš řeže, než hladí, pohyby tanečníků jsou spíš hřmotné než ladné. Na rozdíl od svých přátel však Selma věří, že v životě prostě lidé mohou začít zničehonic zpívat, a jenom tahle víra stačí dát jejím muzikálovým výstupům čistotu naivní samozřejmosti. Scéna, v níž se z rachotu strojů v továrně úder za úderem zrodí první hudební číslo, pak patří k jednomu z největších zážitků filmu.
Trier nechává plynout jednoduše narýsovaný děj ve stále stejném rytmu - jako řeku nebo osud - u vědomí, že jej zcela ospravedlňuje existence jeho hlavní postavy. Selma je totiž středobodem příběhu a jeho jediným smyslem, s ní do filmu vstupujeme a k ní také jako soustředné kruhy směřuje vše, co se v příběhu stane. Postavy těch, kdo jí pomáhají, i těch, kteří jí ublížili, jsou jenom zrcadlem, zobrazujícím z mnoha úhlů její vlastní činy. A všichni představitelé vedlejších postav, především Catherine Deneuveová jako přítelkyně Kathy, Jean-Marc Barr jako mistr v dílně, neobvykle obsazený a skvělý coenovský herec Peter Stormare jako Jeff i David Morse jako slabošský soused Bill, podali ve své nelehké služebné úloze nesmírně obětavý a ukázněný výkon. Legendy o bouřlivých neshodách mezi režisérem a Björk, které se šířily během natáčení a na které později narážel i Trier při přebírání Zlaté palmy, pak ztrácejí význam tváří v tvář tomu, v co se Björk dokázala na plátně proměnit. Selma je prostá bytost a její touha zachránit oči vlastního syna není nijak psychologicky komplikovaná. To, co nakonec vyráží dech, není dojetí nad slepým ptáčetem, ale schopnost rozhodnutí a vůle svoji jednoduchou touhu naplnit. Evropa byla filmem o identitě, Prolomit vlny příběhem o obětavosti lásky, film Idioti studií civilizační touhy po úniku od reality i zátěže vlastního života. Tanec v temnotách je filmem o absolutní svobodě rozhodnutí a o jedinečnosti činu. Tolik matoucí prvoplánová srdceryvnost je jenom vedlejším produktem snahy vymezit hlavní postavě dostatečný prostor a nezatížit ji přitom zbytečným balastem - nejjednodušším postupem proto bylo sestavit děj z formulí, které divákům není nutné dlouho představovat.
Viditelný svět příběhu ostatně ztrácí na významu spolu s tím, jak Selmu postupně opouští zrak. Na konci filmu už je příběhem jenom sama slepá Selma, její rozhodnutí, jak smysluplně naložit se svým životem a činy, které tuto volbu následují. Když Selma film opustí, děj ztratí smysl, pohyb kamery zatahuje oponu a obraz na plátně oněmí, protože už není nikdo, kdo by se těšil jeho zvuky. Potom nás mohutný zdvih kamery zbaví i obrazu a vrátí nás zpátky do bezrozměrné temnoty, v níž film dlouhou hudební předehrou začínal. Protože Tanec v temnotách je filmem o nekonečném prostoru, v němž jsme každý sám se svými neopakovatelnými činy. Tanec v temnotách je film o věčnosti.
Ondřej Zach Cinema 2000/11/56

Autor/Zdroj: Zach Ondřej/Cinema


Čelný evropský režisér Lars non Trier byl jedním ze zakladatelů minimalistického manifestu Dogma 95. Ve snímku Tanec v temnotách však porušil řadu jeho ustanovení. Zaměřil se na stylizovaný žánr hudebního a tanečního filmu a natočil údajně nejdražší dánský film (přičemž Dánsko bylo jen jedním z mnoha koproducentů vskutku evropské produkce). Děj se navíc odehrává ve Spojených státech v polovině šedesátých let (natáčelo se ovšem ve Švédsku). Hrdinkou je svérázná československá emigrantka Selma Ježková, jíž hrozí brzká slepota. Zvláštní žena, s optimismem snášející krutý osud, emigrovala do USA, aby tu zajistila oční operaci synovi, postiženému dědičnou chorobou. Když má konečně naspořené peníze na drahý zákrok, okrade ji dosud vlídný soused policista Bill, který je potřebuje kvůli náročné manželce Lindě. Selma chce své peníze zpět a přitom Billa nešťastně zabije. Je odsouzena k trestu smrti a navzdory snahám přátel je oběšena. - Podobně jako ve snímku Prolomit vlny je hlavním tématem sebeobětování. Selmu obklopují dobří lidé, přesto však zůstává ve svém údělu sama. Překonává potíže zejména díky vášni k muzikálům. Zkouší s amatéry muzikál Za zvuků hudby a na základě vnějších podnětů si často představuje muzikálová čísla, odehrávající se v jejím prostředí; tedy například v továrně, u železniční trati či v celách smrti. - Gars von Trier se svými spolupracovníky, mezi něž patří i známý americký choreograf Vincent Paterson, dokumentárně snímá inscenované děje pomocí ruční digitální kamery, přičemž muzikálová čísla jsou natáčena s pomocí až sta statických digitálních kamer. Jméno a původ hrdinky vybral autor více méně náhodně, právě tak jako jejím otcem učinil Oldřicha Nového (toho ve filmu hraje Joel Grey, představitel konferenciéra z Fosseova Kabaretu). Avšak manipulace s československými reáliemi je velmi naivní (hrdinka ani nedokáže vyslovit česká jména). - Spojení stylizované látky muzikálu s melodramatem a dokumentaristickým snímáním vzbuzuje kontroverzní reakce. Dominantou flmu však nesporně zůstává výkon islandské zpěvačky Björk, jako herečky i autorky výrazné a originální hudby. Populární hvězda už nikdy ve filmu hrát nemíní: v Tanci v temnotách se s výjimečnou rolí zcela identifikovala. - Upozorňujeme, že počátek filmu je uvozen tříminutovou předehrou bez obrazu.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2000/11/27

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled


Nový publicista:
Nelíbí se vám tento obsah? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište

Hodnocení:n12345678910

Hodnocení filmu

85 %
7   - cicis
6   - curil
7   - Veronika42
9   - Frolíček
5   - ignac1
1   - enejčel
10 - petrusmev
10 - mat.ilda
6   - Misantrop
9   - payo1555
8   - Charlie35
9   - Pardal
5   - Faye
10 - Akana
10 - cerfik
10 - melakara
9   - Zimmy871
8   - olgab
8   - MildaX
9   - nash

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 139610
Osobností: 599638
Fotografií: 517480
Plakátů: 250478
Obsahů a biografií: 128934

Poslední komentáře

Ghoul (2015)

Ghoul
Nikdy jsem nechtěla uvěřit   tomu, že by Češi natočili   horror a ke všemu tak   skvělý! Pár   "šťastlivců", kterým se do   ruky dostala více >

Autor: 261972 | Hodnocení: 6 / 10

Mechanik zabiják: Vzkříšení (201...

Mechanik zabiják: Vzkříšení
Typická role pro Jasona,   typický jemu vyhovující   styl filmu i styl akčních   scén. Strohý a výstižný   scénář - prostě šité na   míru

Autor: Pecik | Hodnocení: 7 / 10

Buchty a klobásy (2016)

Buchty a klobásy
Co se tomuhle animáku nedá   upřít je originalita. Byť   především v drsném   sprostému humoru, ale přesto   jsem po většinu filmu koukal   s více >

Autor: Pecik | Hodnocení: 7 / 10

Matky na tahu (2016)

Matky na tahu
Až na Milu, pro mě klasická   americká komediální   slátanina, plná "dojených"   proslovů a "bláznivých"   ztřeštěných   scén...zasmát se sice dalo,   ale opravdu pomálu.

Autor: Pecik | Hodnocení: 4 / 10

Rosemary má děťátko (1968)

Rosemary má děťátko
"Rosemary má děťátko" je   kvalitní film režiséra   Romana Polanského. Neřídí   se pravidlem více krve, více   zábavy. Používá pouze   děsivou více >

Autor: 261972 | Hodnocení: 6 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
iPhone
 
App Store hodnocení:
Android
 
Google Play hodnocení:
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
BlackBerry
 
BB world hodnocení:

Copyright © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Tyto webové stránky využívají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace.

Load: 2.959/2.929