Tančírna

Tak na tenhle film beze slov jsem byla hodně   zvědavá. Ale opravdu jsou zde naprosto   nepotřebná, všechno dotváří úžasné   postavy, příběhy...výborné je, že se herci   jen střídají v rolích jinak zůstávají...

Výborný nápad a úžasné typy herců od   úvodního nástupu dam a panoptika pánů přes   jejich proměny během času a změn stylů až k   závěrečnému postupnému opouštění scény.   Film má velmi svižné tempo díky hudbě a po   kapkách dávkovaným gagům. Třešničkou na   dortu je krátkozraká Monica Scattini   zůstavájící věčně na ocet.

Pomalu by se   mohlo připravovat pokračování, přece jenom od   roku 1983 se druh zábavy proměnil a objevila se   spousta dalších bizarních hudebních a   tanečních stylů.

Velmi originální přehlídka různých   mužských i ženských typů na pozadí   francouzské historie od 30. do 80.let minulého   století, kterážto je nastíněná bez jediného   mluveného slova na ploše imaginárního   tanečního sálu. V něm se mění oblečení,   účesy, hudba i tance, pronikají do něj ozvěny   války, rasových nepokojů nebo studentských   bouří v 60.letech (tahle epizoda je ale   překvapivě zkratkovitá). Nejpozoruhodnější   je asi režijní práce, pečlivost, s jakou jsou   jednotlivé scény do detailu propracované. Film   je hlavně formálním experimentem, ale nabízí   i spoustu zábavných i dojemných momentů. Na   druhou stranu nemám pocit, že bych se z něj   dozvěděl něco extra hlubokého.

Francouzská historie části 20.století obecně,   vývoj hudby a tance zobrazený beze slov   prostřednictvím událostí v jedné tančírně.  

Objektivně vzato: originálně ztvárněný   originální nápad, mající své nesporné   kvality.
Subjektivně vzato: tanec, jako takový,   považuji za zbytečné k ničemu nevedoucí   pohyby, hudbu (kromě klasiky) vnímám jako   otravný hluk a úlisní týpci či namachrovaní   suverénci snažících se vlichotit a vnutit do   pozornosti žen nepatřili nikdy do okruhu mých   kamarádů.

Nejvíce jsem ocenil skutečnost,   že se v jednotlivých epizodách vyskytovali   stejní herci v typově ve zcela odlišných   rolích a bizarnost některých postav.

Film jsem viděl několikrát, bude vždy patřit   mezi mé nejoblíbenější. Nikdy si ho nenechám   v televizi ujít a pokaždé se skvěle bavím.   Miluji epizodu z třicátých let, kdy do   tančírny přichází gangster, který je celý   Jean Gabin, ve své roli Pepé le Moka.

Čistě klubový film. Historie jedné tančírny   očima a hudbou tanečníků. Neuvěřitelný   koncert lidských osudů. Patří do mých top.