Po autobiografickém válečném snímku
Naděje a sláva (1987) natočil britský režisér John Boorman v americké produkci komedii
Tam, kde je srdce, jejíž scénář napsal spolu se svou dcerou Telsche. Také v tomto filmu má většina postav reálnou předlohu, z okruhu režisérových nejbližších rodinných příslušníků a spolupracovníků. Téma snímku je však určeno existenciáními problémy dnešní mladé generace.
Milionář Stewart McBain je jednoho dne tak popuzen rozmazleností svých tří již dospělých dětí, že je bez varování vykáže z domu a donutí je, aby se staraly samy o sebe. Sourozenci Daphne, Chloe a Jimmy musejí podstatně slevit ze svých naivních ideálů a zejména z hmotných nároků, odměnou je jim však silný pocit rodinné sounáležitosti poté, co otec vlivem burzovních machinací ztratí veškerý majetek a začne sdílet osud se svými dětmi a jejich přáteli.
Děj filmu byl - zřejmě z komerčních důvodů - přenesen z původně zamýšleného Londýna do newyorského Brooklynu. Tak jako v drtivé většině Boormanových snímků i zde má pro děj podstatný význam spektakulárně zachycená destrukce - viz hroutící se budovy ve filmech
Chyťte nás, můžete-li (1965),
Peklo v Pacifiku (1968),
Leo poslední (1970),
Vymítač ďábla II: Kacíř (1977),
Naděje a sláva, nebo prolomení přehradní hráze ve snímku
Smaragdový les (1985). Režisér se v této souvislosti přiznává k silnému zážitku z dětství, kdy jeho rodný dům byl zničen během náletů za druhé světové války. Samu destrukci Boorman nahlíží jako pozitivní akt, který má svůj poetický rozměr - člověk se jím zbavuje své závislosti na hmotném blahobytu. Právě demonstrace režisérova "ekologického" postoje, odmítání civilizačních vymožeností a až prvoplánové zdůrazňování důležitosti mezilidských vztahů jsou však v Boormanově komedii bohužel slabinou.
Vizuální stránku celého filmu doplňují pozoruhodná výtvarná díla Timny Woollardové, kombinující fresky s malbou na lidském těle a odkazující na známé maliřské osobnosti (Manet, Van Gogh, Picasso, Magritte). Woollardová, dcera výtvarníka Tonyho Woollarda, který je autorem výpravy dvou starších Boormanových filmů, byla ostatně vzorem pro jednu z postav, výtvarnici Chloe. V kvalitním hereckém obsazeni zaujme Christopher Plummer coby starý filozofujíci bezdomovec Špína (připomínající moderní variací čaroděje Merlina z Boormanova Excaliburu).
Autor/Zdroj: /Filmový přehled
