Tajemství srdce

Španělsko, 60. léta, malé provinční městečko. Javi, desetiletý chlapec, zavede svého přítele Carlose do staré barabizny na předměstí, kde podle vyprávění Javiho bratra Juana došlo ke zločinu z nešťastné lásky a ve sklepě jsou slyšet hlasy mrtvých. Tajemství, jímž je obestřena tato opuštěná barabizna, je impulsem k pátrání a poznávání, které očima Javiho ukazuje strach i fascinaci neznámým. Během prázdnin, v průběhu Velikonočního týdne, se vypraví Javi se svým bratrem do hor. Javiho přitahuje tajemství jednoho uzamčeného pokoje. Je to místnost, kde kdysi našli svého otce mrtvého. Juan tvrdí, že v tomto pokoji, stejně jako v barabizně, může uslyšet hlas svého otce, protože mrtví prý křičí, aby se zbavili svých tajemství. Přitahován tímto záhadným světem, pokračuje Javi v dalším pátrání po ukrytých tajemstvích. A toto hledání, úsilí o poznání toho, co nás obklopuje, odhaluje Javimu realitu, v níž lži, vášně, láska a smrt postupně nahrazují fantazii jeho dětského světa.
Program ART

Autor/Zdroj: /

Autorsky snímek Montxa Armendárize Tajemství srdce připomíná svým tématem známé psychologické drama Víctora Ericeho Duch úlu (1973) nebo film Carlose Saury Starý dům uprostřed Madridu (1976). Prostřednictvím dětského hrdiny pozvolna odhaluje rodinné tajemství. Zatímco však oba zmíněné tituly zároveň akcentovaly společenské a politické klima frankistického Španělska, zůstává Tajemství srdce v rovině komorního psychologického dramatu. - Děj se odehrává v šedesátých letech v navarrském městě a na blízké vsi. Devítiletý Javi podléhá o něco staršímu bratru Juanovi, který opřádá svět okolo nich různými tajemstvími. Bezelstný chlapec naivními otázkami postupně rozkrývá neznámý svět dospělých, v němž se však nedokáže orientovat. Vyrůstá s bratrem v domácnosti dvou staropanenských tet a jen občas dojíždí za matkou, strýčkem a dědečkem, kteří žijí na vsi. Až později pochopí Javi rodinné tajemství: jeho tatínek se zastřelil, protože neunesl fakt, že maminka se milovala se strýčkem, který je jeho pravým otcem. Láska jeho skutečných rodičů je po letech skrývání završena sňatkem. - S neobvyklou citlivostí a sugestivitou zachycuje Armendáriz postupné poznávání malého chlapce, který se často pohybuje ve světě dětské fantazie a který pozvolna zjišťuje, jak se realita liší od jeho zjitřených představ. Současně s poznáním se Javi zbavuje svých strachů a překonává je s pomocí dospělých i vlastní vůle. Autentičnost poetického snímku, v němž ovšem neschází ani zvláštní humor, je umocněna hereckým výkonem malého Andoniho Erburua. Také díky jemu snímek slavil úspěch na MFF v Berlíně a byl nominován na Oscara za cizojazyčný film.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Možná jste na ně už zapomněli, ale určitě jste se s nimi setkali. S hlasy, volajícími z tajuplné tmy neznámá poselství. S oživlými stíny, které kreslí plamen svíčky na klenbě sklepa, kde můžete potkat cokoli z jiných světů. Báli jste se těch hlasů a stínů z druhého břehu, ale také vás lákaly, tak jako první kradmý pohled na skutečnou smrt nebo na platonické přísliby za výstřihem (stejně zmatené) spolužačky. A pak jste dospěli a tajemství zmizelo...

Desetiletý Javi je na samotném počátku téhle osudové cesty. Je posedlý otevíráním "třináctých komnat", a vždy připravený zaslechnout tajemné hlasy tam, kde mu fantazie (vydatně provokovaná jeho starším bratrem Juanem) dosadí hororový příběh. V malém španělském městečku, kde se o ně přes školní týden starají dvě svobodné (a tímto stavem poznamenané) tety, je pro tyto spirituální exhibice ideální objekt. Opuštěná vila v divoké zahradě, přitažlivá tím, že se v ní kdysi odehrál zločin, jehož oběti vrah svépomocně pohřbil ve sklepení. Není proto divu, že se odtud teď čas od času ozývají jejich oprávněné protesty. Javi má dobrý sluch a ještě lepší fantazii, a spolu s kamarádem Carlosem často číhají u sklepního okna a naslouchají tajemným hlasům mrtvých. Na víkendy a na svátky odjíždějí Javi s Juanem na venkov, kde žije jejich ovdovělá matka na statku strýce Antonia. I tady má Javi své tajemství pavoučí sítě a hlavně zakázaného pokoje, kde se zastřelil jeho otec. Ale když se snaží i tady zachytit hlas ze záhrobí, zaslechne skutečné zvuky nového tajemství, které ho vrátí přece jen k reálnějším a dosud nepoznaným pozemským otazníkům...

Montxto Armendáriz si scénáře ke svým filmům píše sám, a tak i Tajemství srdce je jeho autorským opusem, v němž se nepochybně vrací do dávno zavátých stop, kterými kdysi prošel. A sdělnost jeho poselství spočívá v univerzální síle, jež je samozřejmou složkou každé záhady - ať je to tajemství ponurého sklepení, v němž se odehrál zločin, tajemství přidušených vzdechů za zavřenými dveřmi či tajemství nepoznaného holčičího klína. Armendáriz jakoby nebránil volnému toku zdánlivě nesourodých asociací a pocitů, které se postupně skládají do výpovědi o tom, že iluze a realita k sobě nemají zase až tak daleko. Na první pohled jednoduchý svět Juviho líčí jako cosi mezi láskou a smrtí, a vy postupně zjišťujete, že tento rozměr není tak triviální, jak se na první pohled zdá. Zdánlivě nedějový příběh vyhledávače tajemství Javiho nabírá tempo zpočátku možná trochu opatrně, ale dokáže ho nenápadně stupňovat až k věrohodné (byť poněkud proklamativní) pointě. Šťastnou a citlivou ruku potvrdil Armendáriz při výběru a civilním vedení, zejména dětských herců, kterým vévodí zvídavý "voyeur" Andoni Erburu.

Tajemství srdce (nominace na Oscara za nejlepší zahraniční film) je z rodu subtilních filmů typu Můj růžový život či Ponette - z rodu filmů, jež nehřmí, nešokují a neotřásají světem, ale pohladí po duši. Doporučuji všem, kteří čas, kdy se na chvíli zastaví nepokládají a priori za ztracený. Všem, kteří bez ohledu na věk pochopili, že touha odhalit tajemství je vlastně věčné směřování k dospělosti.

Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema