Tajemství Ocelového města

Před více než sto lety vzrušila svět zpráva o dědictví půl miliardy franků. Jeden z dědiců vybudoval město Fortuna pro blaho obyvatel. Druhý, profesor chemie Erik Janus, postavil velkou zbrojní továrnu ve městě, které nazval Ocelové. Inženýr Zodiak se v přestrojení nechá zaměstnat ve zbrojařských továrnách Ocelového města, aby odhalil skutečné záměry profesora Januse. Hned po svém příjezdu se stane svědkem havárie střely, po jejímž proražení zasažení lidé okamžitě zmrznou. Najde informátorova syna Viktora a v sebeobraně zastřelí Janusova člověka. Využije toho, že je mu neuvěřitelně podobný, ale ve chvíli, kdy chce s Viktorem opustit město, je odveden do konstrukční kanceláře, kde má nastoupit na uvolněné místo. Stačí ještě dát Viktorovi poštovního holuba se zprávou pro Sarrasina, který okamžitě zorganizuje obranu města. Van Hulshov však přiveze Janusovo ujištění, že jeho vojáci nepřekročí hranice města. Nikdo netuší, že šílený Janus chce zničit Fortunu dalekonosným dělem.

Zdroj: Nova

Realisticky natočený dobrodružný příběh, volně inspirovaný verneovkou Ocelové město, vypráví o megalomanském vládci zbrojních továren, jenž pomocí obřího děla plánuje zničit mírumilovné sousedy. Tvůrci původní zápletku obohatili o řadu nových motivů a zaktualizovali její protiválečné poselství.
Po premiéře Zemanova posledního trikového snímku Na kometě v roce 1970 se v kinech objevily už jen dvě české adaptace příběhů Julese Verna. Kromě parodie Tajemství hradu v Karpatech (1981) to byl o tři roky dříve natočený volný přepis románu Ocelové město (poprvé vydaný v roce 1879), který vznikl v koprodukci Československé televize a Filmového studia Barrandov.
Na sklonku 19. století vzrušila celý svět zpráva o dědictví půl miliardy franků. Jmění bylo rozděleno mezi dva dědice a oběma umožnilo uskutečnit životní plány. Doktor lékařských věd François Sarrasin na zakoupeném území vybudoval pro blaho padesáti tisíc obyvatel moderní město s parky a vodotrysky a nazval je Fortuna. Profesor chemie Erik Janus postavil velké zbrojní továrny ve městě, které brzy proslulo jako Ocelové. Sarrasin tuší, že Janus plánuje zaútočit na sousední Fortunu, tak se do přísně hlídaného Ocelového města potají vydává lékařův zeť, inženýr Marcel Zodiak. Využije podoby s Janusovým spolupracovníkem a pronikne do bezprostřední blízkosti vyšinutého vědce, který chce Fortunu zničit pomocí střely z obřího dalekonosného děla...
Na rozdíl od Zemanovy trilogie přistoupil režisér Ludvík Ráža k adaptaci verneovky bez sebemenšího náznaku zlehčujícího odstup a natočil ji realisticky a bez triků. Společně se scenáristou Ondřejem Vogeltanzem dějovou kostru stosedmdesátistránkové předlohy, která vyšla v době napjatých vztahů mezi Francií a Pruskem, obohatili o několik nových motivů a zaktualizovali její protiválečné poselství (hrůzné účinky „holomrazu" odkazují na neutronovou bombu) i utopickou vizi bipolárně rozděleného světa. S ohledem na to, že snímek koncipovali jako fantastický dobrodružný příběh pro mládež, připsali do něj postavu osiřelého chlapce Viktora, jenž Zodiakovi pomáhá Fortunu zachránit.
Snímek Tajemství Ocelového města je věnován „památce Julesa Verna, který mnohé znal a předvídal". Nicméně právě tento z dnešního pohledu „pre-steampunkový" román není jeho zcela původní dílo, neboť základem příběhu je upravený rukopis francouzského spisovatele Andréa Laurieho. K motivu smrtící zbraně, jíž megalomanský šílenec ohrožuje mírumilovný svět, se Verne znovu vrátil v románu Vynález zkázy (1896).

Tomáš Seidl, LFŠ 2014

Spisovatel Jules Verne netušil nic o vynálezech, které si lidstvo jednou vymyslí pro své vlastní zničení, neznal semtex ani atomovou bombu. V době, kdy svůj román Vynález zkázy psal, už ale existoval dynamit. A tak spisovatel vytvořil příběh, v němž hrozbu zneužití takového vynálezu plasticky zobrazil. Volně na motivy jeho románu vznikla před více než třiceti lety televizní adaptace pod názvem Tajemství Ocelového města. Velké téma literární předlohy o střetu dvou osobností s diametrálně odlišným vztahem k životním hodnotám posloužilo tvůrcům televizního filmu k vytvoření výpravného, dobrodružného příběhu se silným morálním nábojem a stále aktuálním poselstvím.
Česká televize

Před více než sto lety vzrušila svět zpráva o dědictví půl miliardy franků. Jeden z dědiců - doktor Francois Sarrasin - vybudoval město Fortuna pro blaho obyvatel, druhý - profesor chemie Erik Janus - postavil velkou zbrojní továrnu ve městě, které nazval Ocelové. Sarrasin, znepokojen tímto zbrojením, vysílá do Ocelového města vyjednavače. Současně se tam tajně vydává i Sarrasinův zeť, inženýr Marcel Zodiak. Po příchodu do města se Marcel stane svědkem havárie střely, po jejíž explozi zasažení lidé v několika okamžicích zmrznou. Poprvé se tak setkává s hrozným vynálezem válečného šílence Januse, s dělem, jehož střela ničí vše živé, avšak materiální statky zachovává nezměněny pro útočníka... Film, který v roce 1978 natočil Ludvík Ráža, byl věnován památce Julese Verna, který mnohé znal a předvídal...

Inženýr Zodiak se v přestrojení nechá zaměstnat ve zbrojařských továrnách Ocelového města, aby odhalil skutečné záměry profesora Januse. Zjistí, že tento válečný šílenec nechal sestrojit nebezpečnou střelu, která má naráz zničit ideální město doktora Sarrasina Fortunu...
Zdařilý přepis klasického dobrodružného románu.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu