Světla

Pocit zmarněnosti života v dusném, necivilizovaném prostředí ruské provincie je častým tématem Čechovových děl. Podle motivů z jeho povídek ( především z povídky Ohně), zpracovaných Alexandrem Červinským, natočil Solomon Šustěr snímek Světla. Tématem připomíná starší Chejficův film podle Čechova Špatný dobrý člověk (1973), v němž je rovněž jedním z hlavních motivů nerealizovatelnost čistého milostného vztahu v nemravném prostředí, ubíjejícím rozlet intelektu, živícím cynismus a umožňujícím prosperitu jenom lidem dravým a bezskrupulózním. Komorní děj Světel dává nahlédnout do poměrů gubernského města, které se elektrifikací a výstavbou železnice přihlásilo k pokroku. Podnikatel Populaki tu zbohatl na stavbě, ale epizoda s vozkou, který se po dva dny marně domáhá převzetí kotlů, vypovídá o „stylu práce`` - nepřekonaném dědictví „nevolnické! mentality tzv. pokrokářů. Mladý petrohradský inženýr Anaňjev, který sem přijel na oslavu, se snaží distancovat se od všeobecné zaostalosti a malosti nihilistickou filozofií, ale v situaci, žádající od něho čin, se projeví jako amorální slaboch. Na chvíli uvěří ve své milostné vzplanutí k mladé manželce Populakiho Natalje, má pocit, že ji může vysvobodit z ponižující, neperspektivní existence, ale po promilované noci si uvědomí banálnost mladé ženy i svůj egoismus. Oba dál čeká duchovní a fyzické živoření, zpestřené jen tu a tam iluzemi, pošetilými a planými, jakým byl i jejich románek. Dobová evokace nezkrášluje realitu, herci věrně interpretují part svých postav. V jejich postojích a proklamacích nejednou zazní i tóny zabarvující staré problémy aktuálností.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled