Sunset Boulevard

Joe Gillis, neúspěšný hollywoodský scénárista, se potká s bývalou hvězdou němého filmu Normou Desmond, která je přesvědčena, že po ní diváci ještě touží a pověří ho k napsání scénáře k filmu v němž by měla hrát hlavní roli.Ve svém přesvědčení je utvrzována i telefonáty z filmové společnosti, které má ale ve skutečnosti zájem o její staré auto, a dopisy od fanoušků, jež píše její komorník Max von Mayerling, její objevitel, režisér jejího prvního filmu a manžel.

Gillis se nastěhuje do Normininy vily a stane se i jejím milencem. Po čase má takového života dost a od Normy odchází. Přechodně bydlí u svého kamaráda, kde se zamiluje do jeho snoubenky a tajně se s ní schází. Norma se to dozví a demonstrativně si podřeže žíly, při návštěvě jí Gillis oznamuje, že je mezi nimi definitivní konec. Norma Gillise zastřelí a shodí ho do bazénu. Po této události se do domu sjedou novináři a filmové štáby, aby o tomto skandálu informovali. Norma si však myslí, že začíná natáčení jejího nového filmu, a majestátně schází ze schodů.

Příběh bývalé hvězdy němého filmu Normy Desmondové. Norma má jedno veliké přání — znovu prožít svůj velký návrat. Snaží se k tomu využít mladého scenáristy Joe Colli-se, který se dostane náhodně k ní domů. Mladík v tom zase vidí prospěch své kariéře. Nevadí mu ani, když se Norma pokouší si z něj udělat milence.

Slavné americké drama Sunset Blvd. (1950), jež vstoupilo do českých kin v rámci Projektu 100 v restaurované digitální kopii, bývá často označováno za vůbec nejlepší film o filmu, jaký kdy vznikl. A to navzdory tomu, že Billy Wilder natočil sžíravý, krutě nemilosrdný pohled na hollywoodskou továrnu na sny, který velmi rozlítil šéfa MGM Louise B. Mayera. Wilder s cynickým odstupem demaskuje nejen zkorumpovanost a bezohlednost filmového průmyslu, ale i svévoli producentských zásahů do scénářů, marnivost hvězd a ochotu lidí z branže se kvůli pofidérnímu úspěchu zaprodávat za jakoukoli cenu. – Po vzoru filmů noir je vypravěčem retrospektivně strukturovaného příběhu právě zastřelený scenárista Joe Gillis (skvělý William Holden), jehož si najala jedna z nejobdivovanějších hereček němé éry Norma Desmondová. Zadlužený autor má zredigovat její scénář, od něhož si dávno zapomenutá hvězda s pošetilou domýšlivostí slibuje velkolepý návrat na stříbrné plátno. Stárnoucí mondéna, která se nezbavila panovačných manýr, se v melodramatickém duchu němých filmů do mnohem mladšího prospěcháře zamiluje. Záhy z něj učiní vydržovaného gigola a žárlivě ho vězní ve svém přízračném paláci na Sunset Boulevardu jako ve zlaté kleci... – Fascinující autentičnost mistrovsky napsaného, zrežírovaného i nasnímaného příběhu umocňuje vynikající herecké obsazení. Klíčovou úlohu Wilder svěřil Glorii Swansonové, jež ve filmu vytváří pokřivenou obdobu sebe sama. I ona byla v němé éře hvězdou jako fiktivní postava Norma Desmondová, také ona po nástupu zvukového filmu upadla do zapomnění. Herečka se záměrně nezříká dobově přepjaté teatrálnosti a z jejího grandiózního výkonu místy až hrozivě mrazí. Postavu sluhy Maxe, zkrachovalého filmového velikána, jenž Normu objevil a učinil z ní hvězdu, hraje proslulý režisér Erich von Stroheim. Právě s ním Swansonová natáčela ve vyhrocené atmosféře romantické melodrama Královna Kelly (1929), z něhož se v Sunset Blvd. v jedné důležité scéně objeví krátká ukázka. Gloria Swansonová (a to znovu stejně jako postava, již ztvárňuje) ve skutečnosti spolupracovala i s režisérem Cecilem B. DeMillem, který ve Wilderově dramatu hraje sám sebe. Objeví se ve scéně ve studiu Paramount během právě probíhajícího natáčení biblického velkofilmu Samson a Dalila (1949). Wilder navíc i do epizodních rolí obsadil několik dalších, v roce 1950 již vyhaslých hvězd němé éry, včetně Bustera Keatona nebo Anny Q. Nilssonové.

Zdroj: Filmový přehled 3/2013, str. 17

Počínaje první scénou, kdy v bazénu hollywoodské vily plave mrtvola a začíná vyprávět svůj příběh, až po scénu poslední, kdy Gloria Swansonová schází ze schodiště v záběru stejně legendárním jako kočárek z Potěmkina, je Sunset Blvd. nejlepším filmem o filmu, jaký kdy vnikl.

Mezi oběma slavnými scénami se pak klene oblouk vyprávění, v němž autoři dokázali nemožné, totiž s nelítostným cynismem komentovat svět filmu s jeho marnivostí, stravujícími ambicemi i prodejností a zároveň postavit pomník jeho velikosti, respektive složit obdivný hold titánům éry němého filmu.
Příběh zapomenuté hvězdy Normy Desmondové, která sní o návratu ke slávě a pořídí si hračku v podobě druhořadého scenáristy Joea Gillise, jež jí k tomuto návratu má dopomoci, je z rodu těch, které zcela postrádají kladné hrdiny. Norma si Joea prostě koupí, využívá ho a miluje v melodramatické dikci svého mládí, a přitom s neúprosnou panovačností hvězdy, jíž nikdy nepřestala být. O nic morálnější není ani Joe, který se do role gigola obsadil z pohnutek neméně sobeckých. A konečně Normin dokonalý sluha Max, z něhož se vyklube její první režisér i první manžel... Jediná osoba, prokazující jakési známky lidskosti, je mladá lektorka Betty, pro niž tu logicky není místo.

Sám o sobě fascinující příběh získává další rozměr, když k němu přičteme reálné souvislosti. Gloria Swansonová byla skutečně velkou hvězdou němého filmu a Erich von Stroheim ji opravdu režíroval. Mimo jiné i ve filmu Královna Kelly, jenž nebyl nikdy dokončen a prakticky ukončil von Stroheimovu kariéru. A právě tento film promítá Swansonová coby Norma svému mladému milenci. Ve filmu se sám za sebe představuje i Cecil B. De Mille, který režíroval jak filmovou Normu, tak reálnou Glorii. Galerii vzpomínek doplňuje "muzeum voskových figurín", tedy skupina Norminých přátel, k nimž patřili mj. Buster Keaton či Hedda Hopperová. Ti všichni si natáčení - "vzpomínky na staré časy" - údajně mimořádně užili. Pravděpodobně lépe než šéf MGM L. B. Mayer pochopili, jak moc Wilder film a jeho svůdné kouzlo miluje. Mayer řekl Wilderovi po projekci něco v tom smyslu, že by ho měli z Hollywoodu vypráskat. A Billy? Ten byl stručný: "Jdi ho hajzlu," řekl někdejšímu vládci Hollywoodu. A on šel.


ZDROJ: Letní filmová škola, autor - Iva Hejlíčková, r. 2011

Billy Wilder ve filmu z roku 1950 opět dokázal, že není jen mistrem komedií, ale i vážnějších žánrů. Film o scenáristovi, který zaprodá svůj talent(zřejmě i tělo) do služeb vyhořelé hvězdy němých filmů, je originální satirou na hollywoodské poměry a patří do zlatého fondu kinematografie. V Cechách byl však až do nedávná, kdy ho konečně (ovšem dabovaný) uvedla Česká televize, téměř neznámý.

Disk přináší úchvatný, bezchybně rekonstruovaný obraz. Přiložený dokument (s českými titulky) je zaměřen hlavně na herecké obsazení. Pochopíte, že film často zpodobňuje osudy samotných herců a dokument vysvětluje i další drobné narážky a reálie. V tom ho výborně doplňuje i komentář historika Eda Sikova, který v něm uplatňuje poznatky ze své úspěšné knihy o Wilderovi. Materiál o lokacích vám prozradí například to, že na místě domu, který byl ústředním dějištěm příběhu, dnes stojí benzinová pumpa. Je jer škoda, že Paramount s vydáním tohoto DVD otálel do doby, kdy už ho o své vzpomínky nemohl obohatit Billy Wilder.