Stříbrná vůně mrazu [TV film]

POZOR SPOILER

 Právě probíhá sametová revoluce. Popeláři konají svou běžnou práci i u domu poslance Kozáka. Ten má popelnici plnou, pálil totiž tajné dokumenty.  
Jeho manželka Alena je učitelka. Ráno si pro ni přijdou muži od police a vezou ji domů. Zde vidí, že se její manžel zastřelil. 
Vyšetřování vede nějaký major Diviš.  
Za Alenou přichází kolega Jan Šára. Uklidí a chvíli zůstane.  
Alena navštíví psycholožku a zatím se ve škole řeší, zda tam má zůstat.  
Po pohřbu se jí Ludvík Souška zmíní, že za ním přišli nějací pánové s tím, že dali panu poslanci nějaké peníze a oni by je rádi zpět. Kvůli témuž ji znovu vyhledá i Diviš, nyní již důchodce. Alena však o žádných penězích nic neví.  
Při návratu z maturitní oslavy ji doprovází kolega Vojtěch Kadlec, velmi mladý kantor. Ten nejprve odejde, ale pak se vrátí a oba si spolu užijí. Druhý den ráno se však neshodnou a rozcházejí se. Viktor sám je angažován v OF a nyní mu kolega předává fotky, které někdo udělal, a to na velmi profesionální úrovni.  
Viktor vyhledá Aleninu sestru, kde se dozví hodně zajímavá fakta. Mimo jiné to, že by snad měla mít Alena zvláštní schopnosti.  
Znova za ní dojde, kde se dozví, jak to bylo kdysi se studenty, kteří kopírovali zakázané materiály přímo ve škole. Opět si spolu užijí, a nakonec se Viktor k Aleně nastěhuje. Ta mluví u uložených penězích.  
Jenže někteří lidé stále po nějakých penězích pasou. Proto na Alenu Diviš posílá kolegu Lysého, který ji málem utopí. O penězích se však nedozví nic.  
Alena i Viktor poté dávají ve škole výpověď chtějí opustit město. Jenže při vyklízení najdou ony peníze. Je to 45 tisíc dolarů. Názor cos nimi se však u Aleny a Vojty hodně liší...  

Scenáristický debut Václava Holance. Vypráví o vztahu dvaačtyřicetileté středoškolské učitelky (Jana Janěková) a jejího, o dvacet let mladšího, kolegy (Martin Písařík). Přenese nás do ledna 1990 na malé město, kdy staré přestalo platit a nikdo netuší, jak bude vypadat nové. Naznačí, jak křehká hranice vede mezi mocí a opovržením, mezi soudem a vinou, mezi zdáním a skutečností. Chce ukázat, jak je těžké vzepřít se zájmům většiny, které ničí každého, kdo připomíná její špatné svědomí a připouští, že nikdy nemůžeme vědět, kdy to, co máme v mrazáku, nás vydá na pospas štěstí třeba v Jihoafrické republice.