Stádo

Svému nejvýznamnějšímu filmovému tvůrci Yilmazu Guneyi věnoval turecký stát speciální pozornost. Od roku 1961 , kdy za vydání politicky nepohodlného románu odsouzen na půldruhého roku do vězení, byly v jeho filmové kariéře přesl vynucené kratšími či delšími pobyty ve vězení pravidlem. Nejzávažnější trest - osmnáct let (byl obviněn ze zabití soud ho přinutil vynajít do té doby neexistující způsob režie. Jehc vězení napsané scénáře realizovali přátelé na svobodě (v tor případě Zeki Ökten) podle detailních technických poznámek přesně v intencích režiséra. Stádo pojednává o svízelné cesl kurdské rodiny se stádem ovcí do Ankary, s nímž putuje i sj majitele se svou fyzicky zdeptanou ženou. V příběhu konfroi tuhé kmenové obyčeje s uvolněnými mravy velkoměsta. K n vládních míst film zvítězil na festivalu v Locarnu (Velká cení 1979). Gúney pak pokračoval v kuriózním zprostředkovanér režírování "z vězeňské cely", než se mu podařilo uprchnout svobodu a samostatně dokončit slavnou Cestu, oceněnou v Cannes 1982 Zlatou palmou. V roce 1984 zemřel 47-letý v pařížském exilu, o rok dříve mu ještě stihla turecká vláda odejmout státní občanství.

Autor/Zdroj: /Febiofest


Svému nejvýznamnějšímu filmovému tvůrci Yilmazu Güneyovi věnoval turecký stát speciální pozornost. Od roku 1961, kdy byl za vydání politicky nepohodlného románu odsouzen na půldruhého roku do vězení, byly v jeho filmové kariéře přestávky vynucené kratšími či delšími pobyty ve vězení pravidlem. Nejzávažnější trest - osmnáct let (byl obviněn ze zabití soudce) ho přinutil vynajít do té doby neexistující způsob režie. Jeho ve vězení napsané scénáře realizovali přátelé na svobodě (v tomto případě Zeki Ökten) podle detailních technických poznámek přesně v intencích režiséra. Stádo pojednává o svízelné cestě kurdské rodiny se stádem ovcí do Ankary, s nímž putuje i syn majitele se svou fyzicky zdeptanou ženou. V příběhu konfrontuje tuhé kmenové obyčeje s uvolněnými mravy velkoměsta. K nevoli vládních míst film zvítězil na festivalu v Locarnu (Velká cena 1979). Güney pak pokračoval v kuriózním zprostředkovaném režírování "z vězeňské cely", než se mu podařilo uprchnout na svobodu a samostatně dokončit slavnou Cestu, oceněnou v Cannes 1982 Zlatou palmou. V roce 1984 zemřel 47-letý v pařížském exilu, o rok dříve mu ještě stihla turecká vláda odejmout státní občanství. (zdroj: www.artfilm.cz)

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Snímek Stádo (1978) natočil zkušený režisér Zeki Ökten podle scénáře a přesných realizačních poznámek známého tureckého filmaře Yilmaze Güneye (1937-1984), který byl v době natáčení ve vězení. (Ostatně stejným způsobem vzniklo několik filmů, u nichž je Güney považován za jejich autora.) Dílo, zachycující na pozadí osudu jedné pastevecké rodiny obvyklý svár mezi tvrdošíjným lpěním na tradicích a otevřeností vůči neodvratným změnám, má rozměr klasické tragédie. Pastevec Şivan, milující svou manželku Berivan, se nedokáže účinně vzepřít despotickému otci Hamovi. Ten považuje snachu za příčinu všech neštěstí, jež postihly jeho rod. Hamo se odmítá smířit s Berivaninými příbuznými a trvá na nesmyslném pokračování krevní msty. Şivan chce najít východisko v odchodu do města. Doufá také, že lékaři zachrání jeho nemocnou ženu. Naposledy tedy dopravuje s otcem a dvěma bratry stádo ovcí do Ankary. Tady však Berivan náhle zemře a muž se v zoufalství dopustí zločinu... – Příběh se odvíjí ve třech částech. První zachycuje s etnografickou přesností obraz každodenního života v pasteveckém táboře kurdských kočovníků. Druhý oddíl líčí dlouhou a únavnou cestu vlakem, v němž se postupně střídají cestující z různých vrstev turecké společnosti. Poslední kapitola se odehrává v Ankaře a ještě více zvýrazňuje sociální kontrasty. Právě zjitřené společenské téma, podpořené místy i „revolučními“ náznaky (postavy politického vězně-zpěváka nebo politicky uvědomělého mladíka) vedly v Turecku (po převratu v roce 1980) k zákazu promítání filmu (v jednom kině došlo prý dokonce k bombovému útoku). – V souvislosti s trendem tzv. world music je z dnešního pohledu na filmu možná nejzajímavější jeho bohatá zvuková složka.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2002/6,

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled