Slečna matinka

"Slečna matinka" je film především s Věrou Ferbasovou, která tu vlastně hraje umělkyni v proměnách. Jako manekýnka upadajícího obchodního domu, je totiž poslána po českých městech a lázních, kde vystupuje v různých převlečeních, a na její poznání je vypsána vysoká odměna. Účel je samozřejmě reklamní. Přitom prožívá svůj románek lásky s automobilovým závodníkem, zapletený tím, že je dočasně považovaná za jeho novou matku, s níž se ovdovělý otec oženil. Ferbasová dovede v četných svých úlohách rozesmát, nejvíce ovšem v úloze mladé matky, plné rozpaků a nezdařeného sebeovládání.

Úspěchu také dociluje Eva Gérová v úloze Čechoameričanky, pronásledující uprchlého milence. Mužské úlohy až na rutinéry Jindřicha Plachty a Theodora Pištěka, byly matné a málo přesvědčivé. U všech, a nakonec i u Věry Ferbasové se přirozený proud řeči mění v nastudovanou deklamaci tam, kde přestává prostý konverzační tón krátkých vět.

Neprosperující a upadající dámský modní salon "Maison Klučina". Filip Muška (F. K. Veselý,) který je ředitelem salonu, a právě se vrátil z Ameriky (protože prchá před bývalou snoubenkou Daisy), spolu s modelkou, manekýnkou Boženkou (Věra Ferbasová), která k příležitosti oslavy narozenin majitele pana Klučiny (J. Plachta) uspořádá vystoupení plné převleků. Poté vypsaná soutěž, o 50 000,- korun, a následuje honička po celé zemi za velikou odměnou. Boženka je pokaždé převlečena za někoho jiného, babičku, mladou žabku, mondénu ve tmavé paruce, co vyhlíží jako Gréta Garbo. Její láska k velkému automobilovému závodníkovi Big Johnovi (S. Strnad), se kterým se náhodně seznámila .... to dává dohromady poměrně vtipnou společenskou komedii.

Jde o 50 000 Kč, které jsou výhrou v reklamní soutěži módního závodu Klučina. Šéf reklamy ji postavil na talentu manekýnky Boženky a její schopnosti k dokonalému přestrojování. Kdo ji odhalí? Boženka není lehkomyslné děvče a má zcela jasno, pokud jde o ideálního muže... Stálý tým libretistů Benešových operet děj ještě více zkomplikoval, ale oblíbená hudební čísla zůstala, především ,,Láska ta kvete po celém světě" v podání Věry Ferbasové a Františka Kryštofa-Veselého.

Zdroj: Československá filmová společnost

Majitel módního závodu Rafael Klučina zoufale hledá nápaditou reklamní kampaň, která by zaujala veřejnost a zviditelnila jeho podnik. Šéf jeho reklamního oddělení Filip Muška však zdá se není schopen žádnou takovou vymyslet. Nakonec jim pomůže manekýnka Boženka Smolíková a její talent k dokonalým převlekům a maskám. Neobvyklá reklamní kampaň spočívá v tom, že bude Boženka bude čtrnáct dnů jezdit po republice v modelových šatech a kdo ji pozná, vyhraje padesát tisíc korun odměny. Přestože kampaň vyvolá velký zájem veřejnosti a všichni se pokouší Boženku odhalit, nikomu se to nepodaří. Na závěr čtrnáctidenní cesty se modelka v doprovodu Mušky ubytuje v horském hotelu v Krkonoších, kde se zapíše jako Martenová. Netuší, že ve stejném hotelu má zamluvené apartmá také skutečná paní Martenová, nová manželka podnikatele Martena. Za tou sem přijíždí její nevlastní syn Jan Marten, známý automobilový závodník, přezdívaný Big John, který je Boženčinou tajnou láskou. A protože Marten novou ženu svého otce zatím neviděl, považuje za ni Boženku. A aby zmatkům a trablům nebyl konec, přijede s Martenem také Daisy, která byla kdysi přítelkyní Filipa Mušky, a vzápětí se v hotelu objeví také Klučina, který chce zabránit hrozícímu odhalení Boženky. Jeden z hostů totiž tvrdí, že ji poznal…

Podle operety Pařížanka natočil úspěšnou komedii v roce 1938 Vladimír Slavínský a do hlavní role obsadil bývalou miss západočeské metropole (ano už tenkrát se pilně soutěžilo) Věru Ferbasovou, která se před válkou stala jednou z našich nejoblíbenějších filmových hvězd a jejíž komediální talent má i dnes řadu příznivců, přestože filmové ateliéry opustila na vrcholu své slávy počátkem čtyřicátých let, aby se tak vyhnula neodbytným nabídkám na účinkování v nacistických filmech.

Součástí filmu jsou i tehdy oblíbená původní hudební čísla, především Láska, ta kvete po celém světě v podání Věry Ferbasové a Františka-Kryštofa Veselého.